Náboženství je způsob, jakým člověk věří a svoji víru žije. Vyčítat Bohu či lidem, že mají různá náboženství, je asi jako vyčítat lidem, že mají různé názory, politické strany či životní styly.
Bůh ponechává po určitý čas vedle sebe lidi hodné i zlé, církve a náboženství vyznávající pravdu i ty, které vyznávají omyly, lidi slušné a charakterní vedle těch ostatních. Bůh bude soudit každého člověka bez ohledu na to, v které církvi působil nebo jestli byl ateista či jiného náboženství/vyznání víry.
Lidé od počátku volili raději vlastní bohy, které si vytvořili, než Boha skutečného. Vlastní “bůh” má jednu velkou výhodu: vytvořím si takového, který mi vyhovuje. A jednu velkou nevýhodu: není Bohem, je modlou, nemá žádnou sílu mi pomoct a cokoli pro mne udělat.
I dnes lidé věří v osud, přírodu, manželství, vědu, medicínu, cizí civilizace, inteligenci ve vesmíru, která nás sleduje a/nebo peníze a hmotné krámy. Vždy si lidé vytvářeli bůžky a bohy, proto i dnes, a právě v technicky vyspělých zemích, tedy tzv. moderní či pokrokové (vědecké) společnosti, se uživí mnoho astrologů, čarodějů, vykladačů karet, sekt a bizarních náboženských skupin. Nemá-li člověk víru v Boha pravého, musí mít náhradní náboženství a náhradního boha – to platí i pro ateistu.
Cílem čestného a poctivého člověka je tedy hledat pravdu a Boha skutečného, ne si vytvářet vlastní náhražky. Kterákoliv křesťanská církev může člověku pomoct v hledání a usnadnit mu cestu, už tím, že mu vysvětlí Bibli.
Je škoda, že stále více lidí církví pohrdá a hledají Boha tam, kde často není (v přírodě, v práci, ve vztazích s lidmi, ve vědě, v sobě samých nebo výše jmenovaných náhražkách).
Pro další informace:
http://www.memento.junweb.cz/jakse/omyl16.htm