Brian Thomas, M. S.
(Z www.icr.org/article/6682/ přeložil M. T. – 03/2012)
Pozorování zvířat na Galapážských ostrovech prý pomohlo Charlesi Darwinovi vymyslet teorii evoluce přírodním výběrem. Žádné ze zmíněných zvířat se však nechová v souladu s evolucionistickou interpretací, kterou jim přikládají darwinisté, a nález údajně vymřelé galapážské želvy je totéž v bleděmodrém.
Badatelé publikující v časopisu Current Biology zjistili mezi želví populací jedince se signálními genovými markery svědčícími o tom, že čistokrevná varieta želvy sloní (saddleback tortoise), o které se dlouho soudilo, že vymřela, ve skutečnosti žije kdesi na ostrově Volcán Wolf v řetězci Galapážských ostrovů (1). Tito tvorové byli masově loveni námořníky lodí, které proplouvaly kolem, jelikož „želvy byly zdrojem pohotových zásob pro další plavbu, protože je bylo možno skladovat na lodích celé měsíce – převrácené na záda, aby nemohly utéci – aniž se musely krmit či napájet.“ (2). Nyní jsou už dlouho galapážské želvy chráněny.
Badatelé vedení biologem z Yaleské univerzity Ryanem Garrickem objevili hybridní želvy roku 2007; tito jedinci měli stopy DNA „vymřelé“ želvy, které vědci porovnali se vzorky z devatenáctého století. Nejnovější studie zmíněného týmu zjistila ještě další hybridní druhy a vědci usoudili, že jedním z bezprostředních rodičů těchto hybridů byla čistokrevná želva zvaná Saddleback (posez, sedlo) (1).
Evolucionisté i kreacionisté by souhlasili s tím, že původní želvy, které osídlily ten který ostrov, se mezitím během mnoha staletí rozrůznily do mnoha forem. Ale pozorované změny tvaru a velikosti jinak plně dovršeného tělesného plánu želv nemohou nikterak ospravedlnit megalomanické pohádky evolucionistů o původu želv. Objev DNA želvy považované za vymřelou dokazuje totiž pouze to, že různé „druhy“ želv, které osídlily tu kterou ostrovní niku, jsou ve skutečnosti pouhými varietami jednoho a téhož rodu želva. Rozdíly mezi nimi neopravňují tedy k závěrům o jejich evoluci, které činil Darwin.
Totéž lze říci o kormoránech. Bezkřídlá galapážská varieta má zakrnělá křídla. I když jsou zdatní potápěči, nemohou už létat jako jiní kormoráni. Zakrnělá křídla, ztráta peří na letkách i neschopnost létat jsou opakem darwinovské evoluce (3).
Darwinovy slavné pěnkavy jsou do značné míry výkladní skříní (ikonami) evoluce, jelikož se měnila velikost jejich zobáků. Když je však dlouholetí znalci galapážských pěnkav Peter a Rosemary Grantovi zkoumali blíže, pozorovali, že se tvar zobáků novějších pěnkavích populací vrací k tvaru původnímu. Nedošlo tedy k žádné evoluci – v tom smyslu, že by se tento druh neustále vyvíjel (4).
A vědci nepočítali s hybridy mezi suchozemskými a mořskými leguány, které byly objeveny na Galapágách. Měli za to, že se jedineční řasožraví mořští leguáni vyvinuli ve zvláštní druh, který se už nemůže křížit se svými příbuznými, a hle, k žádné evoluci nedošlo (5).
Stejně jako u jiných galapážských zvířat považovaných kdysi za evoluční ikony nevygenerovaly změny u uvedených obřích želv žádný nový znak. Místo toho je na nich patrný pozoruhodný potenciál pro expresi variací znaků již existujících v rámci plně vytvořeného druhu.
Odkazy
- Garrick, R. C. et al. 2012. Genetic rediscovery of an ‚extinct‘ Galapagos giant tortoise species. Current Biology. 22 (1): R10-R11.
- Khan, A. ‚Extinct‘ tortoises may still be roaming a Galapagos island. Los Angeles Times. Posted on articles.latimes.com January 13, 2012, accessed February 6, 2012.
- Cosner, L. and J. Sarfati. 2009. The birds of the Galapagos. Creation. 31 (3): 28-31.
- Thomas, B. New Finch Species Shows Conservation, Not Macroevolution. ICR News. Posted on icr.org December 9, 2009, accessed February 2, 2012.
- „Hybridization between the Galapagos land and marine iguanas has been documented on Plaza Sur, however this is not a common occurrence.“ Marine Iguanas, Amblyrhynchus cristatus. Marinebio. Posted on marinebio.org, accessed February 20, 2012.