Vzorek kůže je starý dva miliony let?

Brian Thomas, PhD.

(Z www.icr.org přeložil M. T. – 12/2011. Článek vyšel na stránkách ICR.)

Mnozí lidé jsou přesvědčeni o tom, že fosilie představují organizmy, které zemřely před mnoha miliony let. Ve vědecké literatuře však najdeme tucty dobře zdokumentovaných původních měkkých tkání ve fosiliích. Jelikož laboratorní testy prokázaly, že se organické tkáně rozpadají za pouhých několik tisíc let, rozvířila se kolem zmíněných fosilií bouřlivá diskuze.

Vědci zveřejňující podobné kontroverzní nálezy však požívají hojné pronásledování ze strany zapálených obhájců staré Země, přestože vycházejí ze stejných základů evolucionistických představ. Proto se dva vědci snaží obejít standardní proces odborného recenzování a uplatnit nová pravidla při zkoumání toho, co se jeví jako mumifikovaná kůže na fosiliích tzv. hominidů.

Paleoantropolog a výzkumník Lee Berger přišel s myšlenkou, že z jistých fosilií vyhynulých primátů objevených blízko Malapy v Jihoafrické republice roku 2008 je patrné, jak asi vypadal před dávnými časy raný člověk (1). Všiml si totiž, že některé části fosilií jsou mimořádně dobře zachované. V pořadu BBC News pak prohlásil, že „to vypadá jako kůže; je to na správném místě, tam, kde kůže má být – ale neobvyklá tvrzení vyžadují neobvykle přesvědčivé důkazy“ (2).

Proč by však měla být tahle kůže něčím mimořádným? A proč Berger prostě nemohl jen referovat o tom, co pozoroval, jak by člověk očekával od nestranného a objektivního vědce?

Místo toho začali Berger a jeho kolega John Hawks z Wisconsinské univerzity v Madisonu s projektem Měkká tkáň z Malapy. Jeho cílem je zapojit do bádání „reprezentativní vzorek širokého okruhu lidí, kteří mají zkušenosti i znalosti, kterými by pomohli pochopit nález měkké tkáně na místě výskytu 2 miliony let starých pralidí“ (3).

Projekt usiluje o to dát prostor „otevřené vědě“ a kritizuje „vědu pěstovanou v uzavřeném procesu“, Hawksova webová stránka však tyto pojmy nedefinuje. Zdá se pouze, že Hawks považuje normální pravidla výzkumu a jeho zveřejňování za „uzavřený proces“; i tyhle procesy však umožnily zveřejnění empirických vědeckých objevů učiněných jinými technologiemi, než těmi, které jsou ve světě běžné, a ověřily jejich použitelnost v daném kontextu. Takže mají zmínění dva vědci skutečně námitky vůči praxi zaběhnuté ve vědě či existuje pro jejich projekt jiný důvod?

V úvodu k malapskému projektu Hawks napsal, „Tahle představa [tedy o kůži staré dva miliony let] je samozřejmě zarážející. Mnozí čtenáři si jistě vzpomenou, jaké pozdvižení vyvolal nález měkkých dinosauřích tkání před několika lety” (3).

Zdá se, že nový přístup chce pomoci takovým sporům zabránit. Ale protože jednoduše neexistuje rozumný důvod pro interpretaci původních měkkých tkání v kontextu milionů let, jejich nová taktika patrně nebude s to „přispět k pochopení celého problému“ či odstranit zásadní rozpor mezi vědeckým pozorováním, prokazujícím fosilie nestabilních měkkých tkání, a na víře založeném historickém konceptu „milionů let“ (4).

Změny v procesu standardního vědeckého recenzování přijatých článků (i když mohou mít jiné výhody) zřejmě nebudou schopny obejít zřejmý fakt, že pokud má tahle fosilie „stará dva miliony let“ mumifikovanou kůži, pak prostě není stará dva miliony let.

Odkazy

1. Berger, L. R. et al. 2010. Australopithecus sediba: A New Species of Homo-like Australopith from South Africa. Science. 328 (5975): 195-204.
2. Amos, J. ‚Human Ancestor‘ replicas arrive in London. BBC News. Posted on bbc.co.uk November 16, 2011, accessed November 30, 2011.
3. Hawks, J. Malapa Soft Tissue Project. Posted on johnhawks.net, accessed November 30, 2011.
4. Thomas, B. Fossil Pigment Paints Long Ages into a Corner. ICR News. Posted on icr.org July 21, 2011, accessed November 30, 2011.