Významnost versus nevýznamnost

visibleearth.nasa.gov

Obr. 1.: Země se na snímku, pořízeného sondou Voyager 1 v roce 1990, když dosáhla okraje Sluneční soustavy, jevila jako malá, bleděmodrá tečka. NASA požádal o pořízení fotografie Carl Sagan, a poté použil tento zrnitý snímek k propagaci ateistické myšlenky, že lidé jsou bezvýznamní.

Bible nám říká, že Bůh stvořil člověka – muže a ženu – „ke svému obrazu“ (Genesis 1:26-27). To dává nám lidem zvláštní význam ve vesmíru. Dnešní sekulární (bezbožné) myšlení však toto významné postavení snižuje na nulu.

Když Voyager 1 v roce 1990 dosáhl okraje naší Sluneční soustavy, astronom Carl Sagan požádal NASA, aby dala Voyageru pokyn k otočení a pořízení fotografie naší Země. Zrnitý snímek ukazoval naší domovskou planetu jako drobnou bleděmodrou tečku. V knize napsané krátce poté ateista Sagan napsal:

„Naše domnělá vlastní důležitost, totiž iluze, že máme nějaké výsadní postavení ve vesmíru, je tímto bodem bledého světla zpochybněna.“¹

Nicméně poté, co Sagan snížil náš význam téměř na nulu, se pokusil nabídnout alespoň něco pozitivního:

„Neexistuje snad lepší ukázka pošetilosti lidské domýšlivosti než tento obrázek našeho vzdáleného malého světa. Pro mě to znamená zdůraznění naši zodpovědnosti chovat se k sobě laskavěji a chránit a vážit si té bleděmodré tečky, jediného domova, jaký jsme kdy poznali.“

Uniká mi však spojení termínu „nevýznamnost“ s tím, že bychom k sobě měli být laskaví a starat se o planetu Zemi. Koho zajímá, když, jak Sagan řekl jinde, „… „vesmír je vše, co je, co bylo, a co kdy bude“?²

Myšlenka velkého třesku o původu vesmíru, kterou Sagan také propagoval, má ve svém jádru filozofický (náboženský) předpoklad, že vesmír nemá střed a že poloha Země není v žádném smyslu zvláštní, ačkoli se to tak může na první pohled zdát. Toto je také známé jako Koperníkův princip neboli princip průměrnosti. Nejde o vědecké pozorování, ale o předpoklad, vedený touhou vzbudit přesvědčení, že Země a lidstvo nejsou výjimečné.

Proč by si někdo přál, aby Země nebyla nic zvláštního? Protože pokud má Země výsadní postavení, pak je (v rámci naturalistického původu) velmi nepravděpodobné, že vznikla náhodou, a tudíž by bylo mnohem rozumnější věřit v božské stvoření. Z čehož pak dále vyplývá, že Bůh nás vlastní a my jsme Mu zodpovědní; nemůžeme se chovat tak, jak se nám zlíbí.

V rozhovoru v časopise Creation 32/1 strany 35–37 profesor Stuart Burgess poznamenává: „Pokud by teorie velkého třesku byla pravdivá, pak by Země a lidé byli nedůležití, protože jsme ztraceni v eonech času a megaparsecích prostoru.“

Teorii velkého třesku vyvracejí četná pozorování – jedním z nich je např. neschopnost vysvětlit strukturu a původ galaxií (viz položka Focus, str. 11 téhož časopisu).

Proč tedy Bůh stvořil tak obrovský vesmír, který je zkouškou naši představivosti? Bible nám říká, že stvoření zjevuje Boží moc a Jeho majestát (Žalm 8)! Přesto Bůh ve Svém stvoření dal člověku privilegované postavení (Žalm 8). A to nás činí velmi významnými!

Na druhé straně nás ale společenské instituce bombardují myšlenkou, že člověk je „jen“ vyvinuté zvíře. Lékař Robert Gurney popisuje některé z jedinečných lidských rysů, které nás činí výjimečnými (str. 53–55). Popis „stvořeni k obrazu Božímu“ je výstižný.

Stvořitel vesmíru nakonec zdůraznil význam lidstva v Bohu-Synu, který přišel na Zem jako Ježíš z Nazareta; Bůh, oděný v lidském těle. Stvořitel vesmíru se pokořil, aby se narodil jako lidské dítě na této bleděmodré tečce a trpěl a zemřel za lidstvo – jako „Poslední Adam“ (1 Kor 15:45). Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3:16).

Jsme tedy bezvýznamní? To určitě ne: Bůh nás stvořil k obrazu Svému a miluje nás!

Odkazy

1. Sagan, C., Pale Blue Dot: A Vision of the Human Future in Space, Random House, New York, 1994, p. 9.
2. In the 1980 PBS series, Cosmos; imdb.com/title/tt0081846/quotes.