Vyprávění pohádek

Jak evolucionisté „spřádají“ své příběhy

David Catchpoole

Přeloženo z časopisu Creation, Vol. 35, No. 1., 2013, str. 46, 47. Přeložil M. T. – 02/2013. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Book ©iStockPhoto.com/PhotoSouth | Spinning Top

Ta „moderní optika“ fosilních členovců nalezených ve „spodněkambrické“ jihoaustralské břidlici přesně odpovídá biblické zprávě o tom, že existuje Designér (Genesis 1, Římanům 1:20–1). A skutečnost, že jsou tyto fosilizované oči „mimořádně dobře zachované, svědčí o rychlém pohřbení organizmů, které bychom očekávali jako dědictví katastrofické Potopy za Noemových dnů (Genesis 6-9). Ale „celá série pohádek“, které evolucionisté opírají o tyto fosilie, když se snaží využít je jako důkazy pro evoluční teorii, svědčí jak o drzém podvodu, tak o obdivuhodné kreativitě evolucionistů.

Následujícími slovy začal redaktor časopisu Nature svůj souhrn jednoho odborného článku (1) o „moderní optice“ a „složitém vidění“ u členovce starého údajně 500 milionů let:

„Charles Darwin si myslel, že oko, které nazýval „mimořádně dokonalým orgánem“, představuje pro evoluční teorii závažnou námitku – ale mýlil se. Teorie předpovídá, že se oči mohou vyvinout velmi rychle, a tady máme ve fosilním záznamu objev, který tuto předpověď podporuje. Z dobře zachovaných fosilií nalezených ve spodněkambrických břidlicích v Jižní Austrálii vyplývá, že někteří z nejstarších známých členovců měli oči velmi podobné očím některého dnes žijícího hmyzu…“ (2).

Vskutku chytré – udělat z problému evolučního původu oka, problému „náhlého objevení se“ složitých plně funkčních očí skoro na samém počátku „fosilního záznamu“, a z problému evoluční stáze (věcí zůstávajících po celou dobu takovými, jaké jsou) po údajné miliony let zdánlivou podporu myšlenky, že složité formy života mohly vznikat snadno a rychle. Jinými slovy, kdybychom měli parafrázovat evolucionistické „spřádání pohádek“:

„Darwin dobře věděl o úskalí své teorie, na které narazí, má-li vysvětlit původ oka (a věnoval celou jednu kapitolu svého díla Origin pokusu o vyrovnání se s tímto problémem – pozn. autora). Ale evoluce říká, že se oko vyvinulo – a je dokázáno, že evoluce má pravdu, protože nejenže ve fosilním záznamu oči nalézáme, nýbrž dokonce velmi záhy! Stejně jako oči dnešní. Evoluce to zvládla, a zvládla to rychle. Bylo to tak snadné. A hotovo.“

Druhý článek o jiném fosilním členovci z téže vrstvy břidličnaté horniny publikovaný rovněž v časopisu Nature mnohými členy téže výzkumné skupiny se musel vyrovnat s týmiž problémy – designem (jak jsme se o něm již zmínili – 3) a „mimořádně dobrou zachovalostí“ (4,5). Fosilizovaný členovec byl vymřelý obří tvor podobný garnátu určený jako Anomalocaris (6) a popsaný jako zvíře mající „přinejmenším 16 000 šestiúhelníkovitě spojených omatidiálních čoček (v jediném oku), čímž může směle soutěžit s nejdokonalejšíma složenýma očima moderních členovců“ (4). Takže opět složitost a stáze – plně funkční oči členovců takto vypadaly vždycky. A evoluční badatelé zaznamenali i dvě další „překvapení“. Za prvé předpokládali, že se složené oči vyvíjely zároveň s exoskeletony – ale Anomalocaris měl tělo bez krunýře, což přinutilo vědce k závěru, že se nejdříve vyvinuly oči. (I když jiní evolucionisté varují, že by tento závěr „mohl být zdrojem rozepří“ – 7). Za druhé, objev „posunuje původ složených očí v rodokmenu členovců hlouběji do minulosti“ (4).

Badatelé však nesprávně pochopili problémy spojené s fosiliemi, které objevili. Místo toho vidíme opět další příklad kreativních, ale krátkozrakých „vytáček“ uplatněných v souvislosti s jejich nálezem. S poukazem na to, že šlo patrně o „velmi důležitého dravce s výborným zrakem“ (4), badatelé uvedli, že Anomalocaris nejenže pro evoluci nepředstavuje žádný problém, nýbrž ji dokonce zásadním způsobem podporuje. Takový predátor s ostrým zrakem ve „spodněkambrickém ekosystému“ totiž „patrně urychlil eskalující ´závody ve zbrojení´ , které začaly před půl miliardou let“ (4). Badatelé tak tento údajný úsek dějin života nazývají „důležitou fází v rané evoluci živočichů“ (4).

Ach ano, ony často zmiňované „závody ve zbrojení“, zásadně důležité pro zápletku pohádky o evoluci. „Jednou za čas“ prý toto „kdo z koho“ odstartuje evoluci tvorů z moře na souš a do vzduchu s tím, jak se predátoři stanou silnějšími a mazanějšími a jejich kořist rychlejší a hůře polapitelná. Dodnes však nikdo neviděl, že by k podobnému přechodu došlo – k takovým změnám, které prý za miliony let přeměnily jednoduché buňky v prodavače mobilů.

A všimněte si, že se tu argumentuje neustále v bludném kruhu – evolucionisté v zásadě říkají: „evoluce je pravdivá, proto by to mělo být zřejmé z fosilií, a ono to z nich zřejmé je (i když se musí dějová linie neustále dramaticky upravovat, aby do ní nové poznatky z fosilií zapadly), proto je evoluce pravdivá.“

Dávejte si pozor na pohádky. Takový příběh se může zdát i kreativní – „hotový román“ –  ale je to stále jen vymyšlená pohádka a nepředstavuje historii, ať už ji vypráví sebeobratnější vypravěč. Tu nám sděluje biblická zpráva o stvoření.

Odkazy a poznámky

1. Lee, M., Jago, J., García-Bellido, D., Edgecombe, G., Gehling, J. and Paterson, J., Modern optics in exceptionally preserved eyes of Early Cambrian arthropods from Australia, Nature 474:631–634, 2011.
2. At the nature.com online archive of Ref. 1, doi: 10.1038/nature10097.
3. Sarfati, J., Giant compound eyes half a billion years ago? Creation 34(4):39, 2012; reporting on: The eyes have it: world’s oldest predator found, canberratimes.com.au, 7 December 2011.
4. Paterson, J., García-Bellido, D., Lee, M., Brock, G., Jago, J., and Edgecombe, G., Acute vision in the giant Cambrian predator Anomalocaris and the origin of compound eyes, Nature 480:237–240, 2011.
5. And it was not just the members of the research team who waxed lyrical about its preservation. Paleobiologist Robert Gaines, who was not involved in the study, was moved to comment: “The extraordinary detail preserved in this specimen is just fantastic.” Kaplan, M., An eye-opening fossil—Ancient predators had vision sharper than modern insects, Nature.com, 7 December 2011.
6. This creature was also the subject of our earlier article about the unexpected doubling of its presumed evolutionary age: Catchpoole, D., Twice as wrong and more, Creation 34(1):15, 2012.
7. The aforementioned paleobiologist Robert Gaines—ref. 5.
8. E.g. Richard Dawkins devotes a whole chapter to it (Ch. 12: Arms Race and Evolutionary Theodicy) in his 2009 book The Greatest Show on Earth: The evidence for evolution. For a rebuttal see chapter 16 in Sarfati, J., The Greatest Hoax on Earth?—Refuting Dawkins on Evolution, Creation Book Publishers, Atlanta, USA, 2010. Also see creation.com/darwin-year-christmas.