(Z www.wnd.com/2014 přeložil Pavel Kábrt – 4/2014. Vyšlo na stránkách WND 10. dubna 2014.)
Soud nařizuje, aby bylo věřícímu navráceno jeho postavení a byl odškodněn za šikanu
Vedení Univerzity v Severní Karolíně-Wilmingtonu bylo soudem nařízeno zaplatit učitelovi 50 000 dolarů a vrátit mu plnou profesuru, zpětně k datu 2007, za jeho diskriminaci v důsledku jeho křesťanských názorů.
Tento verdikt nařídil nejvyšší soudce americké justice Malcolm Howard, který se v případu křesťanského profesora Mika Adamsa angažoval. Mike Adams zakusil šikanu, jak konstatoval soud, za své konzervativní názory, vyjadřované v jeho tištěných statích, knihách a přednáškách.
„Tohle je velký den nejen pro doktora Adamse, ale pro všechny, kdo si váží akademické svobody,“ řekl hlavní první zástupce Kevin Theriot z Aliance pro obranu svobody (ADF), která společně s Americkým střediskem pro právo a spravedlnost (ACLJ) zastupovala Adamse.
- „Soudní nařizení připomíná univerzitám, že nemohou šikanovat lidi za názory, které se některým představeným nelíbí“, řekl Theriot.
WND podala minulý měsíc zprávu o soudním rozhodnutí ve prospěch Adamse. Porota došla k závěru, že škola neoprávněně odepřela povýšení panu profesorovi, který byl univerzitou veleben, když ho přijímali jako ateistu, ale poté, co se stal křesťanem, musel čelit šikaně.
Obě organizace prohlásily, že toto rozhodnutí ve prospěch Adamse, profesora kriminologie na Univerzitě v Severní Karolíně-Wilmingtonu, je důležitým vítězstvím akademické svobody a Prvního dodatku americké ústavy.
ADF zastupovala Adamse spolu s hlavním poradcem Davidem Frenchem, který celý případ otevřel nejprve u ADF a nyní vede soudní spory pro ACLJ.
Jako ateista byl Adams velmi často oceňován od svých kolegů poté, co jej Univerzita najala jako odborného asistenta v roce 1993 a udělila mu docenturu v roce 1998.
Jenže jeho názory na politiku a sociální problematiku začaly velmi brzo odrážet jeho přijetí křesťanství v roce 2000. Pak následovalo to, co jeho obhájce vyjádřil, jako univerzitou zosnovaná honička akademické perzekuce, včetně neodbytných vyšetřování, neopodstatněných obviňování a dalších akcí, které vyvrcholily tím, že mu bylo zamítnuto stát se řádným profesorem, přestože měl za sebou celý seznam pedagogických, výzkumných a pracovních vyznamenání.
V soudní při s univerzitou advokáti argumentovali, že představenstvo univerzity Adamsovi zamítlo zasloužený postup proto, že nesouhlasilo s obsahem jeho článků, ve kterých celonárodně publikoval a hlásil se k náboženským a politickým názorům, které byly v rozporu s názory představených této univerzity.
Soudce rozhodl ve prospěch Adamsova přijetí na místo řádného profesora k roku 2007, „kdy mělo jeho povýšení nabýt platnosti, pokud by tehdy UNC Wilmington neupřel Adamsovi právo, které mu poskytuje První dodatek americké ústavy“ v bodě Základní práva ve vzdělávacím systému.
Soudce také Adamsovi přiznal odškodnění ve výši 50 000 dolarů a lhůtu podat žádost o proplacení nákladů a soudních výloh jeho advokátů v kauze táhnoucí se sedm let.
Soudce rovněž zamítl možnost podání odvolání a jakýchkoliv změn ve vyneseném rozsudku, stejně jako možnost nového soudního přelíčení.
- „Soud je plně uspokojen s dostatečným množstvím důkazového materiálu dodaného porotě navrhovatelem“, řekl soudce.
ACLJ uvedla, že rozhodnutí univerzity proti Adamsovu povýšení nebylo v té době založeno na jeho pracovních výsledcích, ale na obžalobě, „přecpané záludnostmi, diskriminací a chaosem.“
- „Toto rozhodnutí posílá vzkaz státním univerzitám: akademická svoboda není jen pro Levici, ale je ústavním právem pro všechny profesory – i konzervativní křesťany,“ konstatuje tato organizace.
„Jako místo, kde dochází k výměně a zrodu myšlenek, musí univerzity respektovat svobodu profesorů vyjádřit svůj pohled,“ řekl Travis Barham ze sboru právních poradců ADF. Porota minulý měsíc došla k nálezu, že nesouhlas s náboženskými a politickými pohledy kvalifikovaného profesora neposkytuje podklad k zamítnutí jeho postupu.
- „Soud nařizuje odčinit porušení práva vůči dr. Adamsovi tak, že mu bude navrácena plná profesura, kterou si již dlouho zasloužil.“
Porota zjistila, že Adamsovy „řečnické aktivity“ byly „základním či motivujícím faktorem v rozhodnutí jeho odpůrců [ho] nepovýšit.“
Porota také došla k závěru, že by jeho odpůrci neudělali to samé rozhodnutí, kdyby „neexistovaly řečnické aktivity obžalovaného.“
Případ šel k americkému odvolacímu soudu ve čtvrtém okrsku pod výnosem z roku 2011, kde se praví, že „žádný jedinec neztrácí svoje právo mluvit veřejně jen proto, že pracuje ve státní správě.“
Soud konstatoval, že Adamcovy články „byly zaměřeny na témata, jakými jsou akademická svoboda, občanská práva, univerzitní kultivovanost, sex, feminizmus, potraty, homosexualita, náboženství a morálka.“
„Tato témata se zcela jasně týkají spíše věcí veřejných než soukromých.“
Adams prorazil novou cestu, jak obhájit svoji věc, jak WND uvedla před rokem.
Například na webových stránkách Townhall.com (Radnice) si v jednom odstavci udělal legraci z nápadu univerzity, že by se měla zbavit vlastnictví restaurace rychlého občerstvení Chick-fil-A (kuřecí restaurant), protože majitel této společnosti je příznivcem hnutí Pro-family (zastánci práv rodin – pozn. překl.).
Lidé, kteří se brali za vyloučení restaurace z univerzitní správy, což Adams popsal jako „pochybné uvažování“ (restaurace byla onálepkována titulem „nenávistná“ – pozn. překl.) si asi myslí, že tím bude univerzita otevřenější.
„Přemýšlel jsem o tom a došel k názoru, že zdejší univerzitní kancelář LGBTQIA (pro lesby, gaye, bisexuály, transgendery atd. – pozn. překl.) je mi nepříjemná. Je faktem, že symbol duhy je symbolem nenávisti (Bible uvádí, že Bůh vytvořil duhu na znamení, že už více nepotrestá lidstvo za jeho bezbožnost celosvětovou potopou – pozn. překl.) Takže plánuji na příští týden vydat rezoluci, aby tato kancelář byla na univerzitní půdě zakázána,“ napsal. „Očekávám, že rezoluce bude odmítnuta jako idiotská. Jen ale doufám, že dostanu jako cenu útěchy svoji speciální kancelář – prostě proto, že jsem omezený fanatik.“
Advokáti řekli, že když bylo v roce 2006 Adamsovo povýšení zamítnuto, měl už v té době „velice mnoho ocenění a nadšených recenzí od studentů oceňujících jeho výuku, a počet jeho článků v oblasti peer-review přesahoval, až na dva lidi, všechny ostatní kolegy, a měl vynikající záznamy o své pracovní činnosti uvnitř i vně univerzitní půdy, což vyústilo v udělení nejvyššího služebního ocenění UNCW.“ (University of North Carolina Wilmington)