Vědci s klapkami na očích nevidí realitu

Archiv → Z dopisů čtenářů 2014

(Z creation.com/blinkered-scientists přeložil M. T. – 06/2014. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.)

©iStockphoto.com/mjbs

Nedávno jsme dostali tuto fascinující zprávu od korespondenta ve Velké Británii, inspirovanou článkem v časopisu Creation od Davida Catchpooleho „Dinosauří kosti budí rozruch přes 20 let“:

Vážený pane Dr Catchpoole,

s potěšením jsem si přečetl Váš článek „Double decade dinosaur disquiet“ v č. 1 roč. 36 (2014) časopisu Creation. Zaujala mě v něm zejména Vaše zmínka o tom, že kostra T. rex pořádně páchne mršinou. A rovněž citace v dalším textu, „No jasně, všechny kosti z Hell Creek smrdí.“

Tohle je, pokud se pamatuji, poprvé, co se v nějaké literatuře objevuje zmínka o tom, že fosilie zapáchají, a to čtu časopis Creation už od roku 1969, kdy v něm vyšel článek The Genesis Flood.

Kdysi jsem učil na základní škole v Oxfordshire ve Velké Británii. Roku 1972 jsem měl 8,5 až 9,5leté děti ve třetí třídě.

Jednoho dne přineslo několik chlapců do třídy kusy vápence z místního lomu. Rozlámali jsme je a vytáhli z nich mnoho krásně zachovaných lastur mlžů. Nalepili jsme je na keramické dlaždice a nalakovali.

Byly to zcela fantastické vzorky a děti z nich měly velkou radost a následně si je rozebraly na prázdniny domů!

To, co mě zaujalo a možná i zarazilo, byla zkušenost při otevírání kusu vápence kladivem a dlátem. Ve vápenci byly napěchovány mořské lastury, a když pukl a zaprášilo se, cítil jsem zřetelný pach mořských živočichů a aroma mořských pláží!

Podstatné je, že to podnítilo docela dlouhou diskuzi s dětmi o stáří hornin.

Pokud z těchto mrtvých mořských tvorů stále ještě vycházel zápach, nemohli být přece staří miliony let – nebo ano? Namísto evoluce byla skutečnou odpovědí na fosilizaci a vysvětlením toho, jak byli mořští schránkovci a spousta dalších tvorů zničeni a rychle pohřbeni, Noemova Potopa.

Následně přišly děti s mnoha otázkami a úvahami ohledně Bible a Pána Ježíše, včetně Jeho druhého příchodu!

Takže náš vzrušující zážitek s rozbíjením hornin nebyl v žádném případě ztraceným časem.

Upřímně Váš v Kristu Ježíši,
Bob L
(Velká Británie)

Odpovídají David Catchpoole a Warren Nunn z CMI:

Děkujeme Vám, Bobe, za Vaše povzbuzení. S reakcemi vědců na mrtvolný zápach z fosilií jakož i na nálezy krvinek, krevních cév a proteinů jako je kolagen v nich je to trochu jako s postavami z kreslených filmů s udiveným výrazem v očích, které nevidí jednoznačnou skutečnost – přestože jiné postavy i publikum ji vidí naprosto jasně.

Dr Mary Schweitzerová i jiní, kteří o takových nálezech informují – pokud by neměli na očích své evolucionistické klapky – by z nich mohli usoudit (stejně jako Vaši žáci), že fosilie, ze kterých vychází zápach, nemohou být staré miliony let.

Vyplatí se zrekapitulovat si některé objevy, ke kterým došlo od doby původních zjištění Dr Schweitzerové v 90. letech 20. století, která evolucionisty šokovala. A to proto, že přicházejí stále další „šoky“.

Roku 2005, pružné vazy a krevní cévy. Viz Dinosaur soft-tissue find—a stunning rebuttal of ‘millions of years’ (Nález dinosauří měkké tkáně – šokující vyvrácení „milionů let“.)

Roku 2009, křehké proteiny elastin a laminin, a další potvrzení přítomnosti kolagenu (důležitého proteinu v kostech). Kupící se důkazy o proteinech hromadily další argumenty proti představám dlouhatánských věků, už od nálezu osteokalcinu v dinosauří kosti roku 2003. Pokud by byly dinosauří fosilie skutečně staré desítky milionů let, jak se tvrdí, neměl by se v nich vyskytovat žádný z těchto proteinů. Viz Dinosaur soft tissue and protein—even more confirmation! (Dinosauří měkké tkáně a proteiny – opětovně potvrzeny!)

Roku 2012, kostní buňky (osteocyty), proteiny aktin a tubulin, a dokonce DNA! Vzhledem ke známé rychlosti rozkladu by tyto proteiny, a zejména DNA, nemohly přetrvat údajných 65 milionů let od vymření dinosaurů. Tyto nálezy tak jednoznačně podporují biblickou chronologii, s maximálním stářím země činícím 6 000 let. Viz DNA and bone cells found in dinosaur bone (DNA a kostní buňky nalezeny v dinosauří kosti.)

Roku 2012, radioaktivní uhlík v dinosauřích kostech. Ale uhlík-14 se rozpadá tak rychle, že i kdyby byly ostatky staré třeba pouhých 100 000 let, neměl by v nich být vůbec zjištěn! Viz Radiocarbon in dino bones—international conference censored. (Radiouhlík v dinosauřích kostech – zákaz publikovat závěry mezinárodní konference.)

Podíváme-li se na některé komentáře Dr Schweitzerové týkající se jejích objevů pod tradičním zorným úhlem nepravděpodobnosti toho všeho, připadá nám, že přece jen respektuje realitu, říká-li:

Přemýšlíte-li o tom, říkají zákony chemie a biologie i veškeré naše další znalosti, že by to tam nemělo být, mělo by to být zcela odbouráno (1).

A. Šipka ukazuje na fragment tkáně, který je stále pružný. Je nemyslitelné uvěřit tomu, že pružná tkáň jako je tato by mohla přetrvat 65 milionů let.
B. Další příklad „svěžího vzhledu“, který také činí „miliony let“ těžko uvěřitelnými.
C. Úseky kosti, ve kterých se dosud vyskytuje vláknitá struktura, ve srovnání s většinou fosilních kostí, kde tato struktura chybí. Ale o těchto kostech se tvrdí, že jsou staré 65 milionů let, a přece se v nich tato struktura zachovala.

V jednom ze svých článků Dr Schweitzwerová rovněž poznamenala:

„Přítomnost původních molekulárních složek není předpovídána pro fosilie starší než milion let a objev kolagenu u tohoto dobře zachovaného dinosaura mluví pro využití skutečných podmínek při stanovování tempa a modelů jeho odbourávání namísto spoléhání se na teoretické či experimentální extrapolace odvozené z podmínek, které v přírodě nepanují“ (2).

A znovu poté, co Dr Schweitzerová našla pružné cévy a jiné měkké tkáně a stále dokola kontrolovala svá data, došla k závěru: „Bylo to zcela šokující. Nevěřila jsem tomu, dokud jsme to nezopakovali 17krát“ (3).

Nic však samozřejmě nemůže zvrátit oddanost Dr Schweitzerové paradigmatu dlouhých věků:

„Vypadalo to úplně stejně jako řez moderní kostí. Ale tomu jsem samozřejmě nemohla uvěřit. Řekla jsem laborantovi: „Ty kosti jsou přece staré 65 milionů let. Jak mohly krvinky přetrvat tak dlouho?“ (4)

Realita by měla zůstat realitou – a lidé s otevřenou myslí jsou schopni to pochopit. Kdy se bratrstvo evolucionistů konečně probudí?

Odkazy a poznámky

1. Schweitzer, M.H., Nova Science Now, May 2009, cross.tv/21726; See also Wieland, C. and Sarfati, J., Dino proteins and blood vessels: are they a big deal?, creation.com/dino-proteins, 9 May 2009.
2. Schweitzer, M.H., et al., Analyses of soft tissue from Tyrannosaurus rex suggest the presence of protein, Science 316(5822):277–280, 2007.
3. Schweitzer, cited in Science 307:1852, 25 March 2005.
4. Schweitzer, M.H., Montana State University Museum of the Rockies; cited on p. 160 of Morell, V., Dino DNA: The hunt and the hype, Science 261(5118):160–162, 9 July 1993.

Krátké video o měkké tkáni v Triceratopsově rohu: