Z dotazů čtenářů
V této rubrice uveřejňujeme častěji pokládané dotazy podobného zaměření, které tudíž mohou zajímat i ostatní čtenáře. (kreacionismus.cz, 03/2022, odpovídá Pavel Akrman)
Dotaz:
Obrátil se na nás čtenář ze Slovenska ohledně fosilního hlavonožce, který byl „datován“ na závratných 328 milionů let. O tomto nálezu nám zaslal souhrn z deníku The Guardian, který zde uvádíme:
Objavili fosíliu najstaršieho známeho predka chobotníc. Tvor žil o milióny rokov skôr, než sa doteraz predpokladalo, zrejme ešte pred dinosaurami. Pomenovali ho Syllipsimopodi bideni, podľa prezidenta USA Joea Bidena, čo vedci vnímajú ako poctu.
Vzácna skamenelina bola vykopaná v americkom štáte Montana a darovaná Kráľovskému múzeu v kanadskom Ontáriu ešte v 80. rokoch minulého storočia, vysvetľuje štúdia zverejnená vo vedeckom časopise Nature Communications.
„Táto (fosília) od 80. rokov ležala v múzeu a nikto si neuvedomil jej dôležitosť,“ povedal paleontológ Christopher Whalen z Amerického prírodovedného múzea v New Yorku, ktorý si ako prvý na skameneline všimol zachované ramená a prísavky.
Tento hlavonožec, ktorý podľa expertov žil pred 328 miliónmi rokov, meral približne 12 centimetrov a na rozdiel od súčasných chobotníc mal desať chápadiel namiesto ôsmich.
Bádatelia na domnievajú, že tvor žil v plytkej vode v zálive vtedajšieho tropického oceánu. Dinosaury sa na zemi objavili pred zhruba 240 miliónmi rokov. Fosília je unikátna aj tým, že vôbec existuje. Najlepšie zachované sú totiž spravidla fosílie kostí, ktoré však chobotnice nemajú.
„Fosílie mäkkých tkanív nachádzame veľmi zriedkavo,“ povedal zoológ Mike Vecchione z prírodovedeckého múzea v meste Washington.
Pomenovanie tohto druhu po šéfovi Bieleho domu Bidenovi je podľa vedcov myslené ako kompliment. Veda a výskum totiž patrí medzi stanovené priority Bidenovej administratívy, vysvetlili bádatelia.
Upíří chobotnice Syllipsimopodi bideni patří mezi tzv. vampyropody a média jí bez mrknutí oka (a samozřejmě bez důkazů) vykreslují jako nejstaršího známého předka chobotnic. Nepozastavují se nad tím, že „evoluční předek“ je vyspělejší než jeho potomci. Ale už nad jejím vzhledem se zvedá evolucionistům obočí – tento tvor vypadá zcela moderně, tj. jako dnes žijící druhy. S tím, že tato fosilie komplikuje evoluční příběh hlavonožců souhlasí, ač nerad, i Tom Fletcher, vědecký pracovník v paleobiologii na Univerzitě v Leicesteru.1
Umělecké ztvárnění nově popsané upíří chobotnice Syllipsimopodi bideni
Kredit: Katie Whalen, AMNH
Chobotnice měla tvar torpéda jako moderní chobotnice. K pohybu nejspíš používala proudový pohon jako moderní chobotnice. Měla „zaoblené ploutve na obou stranách svého těla kvůli stabilitě“ a „nepochybně žila podobným způsobem jako dnešní chobotnice“, s chapadly specializovanými pro uchopení a přísavky k manipulaci s potravou. Kde je tedy ta 325 milionů let dlouhá evoluce?
Nicméně ani datování nezapadá do úhledného evolučního příběhu: tvor se vyskytuje na samém počátku evoluční časové osy. S miliony let se tu pohazuje jako s hracími kuličkami. Údajné stáří 328 milionů let z něho činí rázem nejstaršího známého vampyropoda a skokově prodlužuje fosilní záznam této skupiny o asi 82 milionů let. To dává tomuto druhu ještě méně času na to, aby se vyvinul z nějakého předka (který je i tak dosud neznámý).
Dalším evolučním problémem je rozdíl v počtu chapadel – upíří chobotnice měla 10 chapadel, oproti obvyklým osmi u chobotnic. To nepředstavuje evoluci, ale ve skutečnosti devoluci, tedy ztrátu rysů. Ovládání deseti ramen je těžší než ovládání osmi.
Vpravo: Přísavky hlavonožců jsou velmi komplexním, svalově ovládaným ústrojím pro zachycení kořisti.
Na zmíněném nálezu je zajímavá ještě jedna věc: tato fosilie odhalila nádherné otisky měkkých tkání. Z dokumentu sice není jasné, zda se našla ještě jiná původní nezkamenělá tkáň, ale zachoval se inkoustový váček a další jemné prvky.2
To, co dodává inkoustu chobotnic jeho zbarvení, je asi 10 % obsah biologického pigmentu zvaného eumelanin, jedna ze dvou forem melaninu.3 Ten absorbuje všechny vlnové délky světla a dává tak inkoustu chobotnice jeho typicky černou barvu. Vzniká v inkoustové žláze tvora ve specializovaných buňkách zvaných melanocyty.4 Netřeba ani zdůrazňovat, že molekuly melaninu mohou přečkat nanejvýš tisíce let – miliony let nepřipadají v úvahu.
To vše dohromady nás vede k jedinému závěru: tato informace je opět jen dalším z mnoha nepodložených propagandistických balónků. Evolucionisté nemají důkazy, nemají žádného předka, nemají žádnou věrohodnou časovou osu ani žádnou sérii postupných přeměn organismů.
Mají však velmi komplexní stvoření se svalovým, trávicím a smyslovým systémem včetně očí lepších než jakákoli lidská kamera, pohlavní reprodukcí, centrálním nervovým systémem a mnoha dalšími biologickými prvky.
Jaký proces mohl v minulosti fosilizovat nejen tohoto měkkého tvora, ale i všechna ta zvířata, která se nacházejí ve fosilním záznamu po celém světě – ryby, ptáci, hadi, pterosauři, dinosauři, želvy, rostliny, hmyz atd.? Sekulární geologové se s tímto druhem otázek potýkají v podstatě neustále. Naopak ti, kdo uznávají Bibli, mají k dispozici zjevný mechanismus fosilizace – celosvětovou Noemovu Potopu, pravdivý a přesný popis Božího soudu nad Zemí. To odpovídá i délce fosilizace v řádu nikoli milionů, ale pouze tisíců let.
Odkazy
- The Conversation (8. března 2022
- Whalen a Landman, 13, číslo článku: 1107, Nature Communications, 7. března 2022
- Glass, K. and 10 others, Direct chemical evidence for eumelanin pigment from the Jurassic period, PNAS 109(26):10218–10223, 2012.
- Derby, C., Cephalopod ink: production, chemistry, functions & applications, Marine Drugs 12(5):2700–2730, 2014.