Brian Thomas, PhD.
Z www.icr.org přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 07/2015. Článek vyšel na stránkách ICR 6. června 2015. ICR – Institute for Creation Research /Institut pro výzkum stvoření/ byl založen v USA roku 1970 a patří k nejstarším kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. CRS, AiG, CMI aj./.
Nové vědecké objevy přímo zpochybňují dogma o milionech let zmiňované mnohokrát v průběhu filmového trháku Jurassic World (Jurský park). Zvláštní vydání časopisu Creation Research Society Quarterly (CRSQ) z jara 2015 pojednává o výzkumu dinosauřích proteinů uvnitř fosilních kostí. Poslední článek tohoto čísla předkládá dosud neznámá data o uhlíku u 14ti různých fosilií včetně dinosaurů. Protože se radioaktivní uhlík rozpadá relativně rychle, neměly by fosilie byť i jen 100 000 let staré obsahovat prakticky žádný radiouhlík.1 Ale ony ho obsahují.
Postavy filmu Jurassic World se v souvislosti se svými dinosaury opakovaně zmiňují o tom, že to bylo „před milióny let“. Smyšlení vědci v tomto smyšleném filmu od základů křísí a geneticky rekonstruují dinosaury, pterosaury, a dokonce i obřího mosasaura – tvory údajně vymřelé před 65-75 milióny let.
Autoři studie v CRSQ zkoumali sedm dinosauřích kostí včetně Triceratopse z Montany, hadrosauridů, chrupavčitého veslonose, kostnaté ryby a čerstvě vypadajícího dřeva a ještěrčích kostí z permských vrstev v Kanadě a Oklahomě. Pět různých komerčních i akademických laboratoří zjistilo uhlík-14 ve všech vzorcích, ať už z hornin kenozoika, druhohor či prvohor. Jak se tam onen radiouhlík dostal?
Tým rovněž porovnal výsledky s několika tucty publikovaných nálezů uhlíku-14 ve fosiliích, dřevě a uhlí z celého světa a napříč celou geologickou časovou škálou. Srovnatelné množství radiouhlíku bylo zjištěno celkem téměř u 50 vzorků.2
Obhájci evolučních časových měřítek budou muset tvrdit, že veškerý radiouhlík pocházel z nějaké kontaminace, kdy se nedávný či moderní uhlík jaksi vplížil do všech těchto vzorků. To se tvrdilo už dřív, ale testovací proces samotný oplývá procedurami, které přísně odstraňují kontaminanty.
Světští badatelé rutinně zjišťují radiouhlík v materiálech obsahujících uhlík jako je uhlí, ropa, mramor a diamant – materiálech, které by rádi používali jako standardy „mrtvého uhlíku“. Máme-li za těmito výsledky opravdu vidět kontaminaci, pročpak se potom objevuje u takto údajně starého materiálu, jakož i u každé jednotlivé fosilie ve zprávě CRSQ? Obecná hrubá tvrzení, že jde o kontaminaci, pozbývají na věrohodnosti s každým novým, takto zdokumentovaným nálezem uhlíku-14, ve skutečně starém materiálu.
Jurský park poskytuje dobrou zábavu, pokud budou diváci přehlížet mizernou vědu, která stojí v jeho základech. Pokusy ze skutečného, reálného světa, vyvracejí totiž proveditelnost procedur „znovu navrácení vymřelých organizmů“ a svědčí i proti opakovaným tvrzením o „milionech let“.
Odkazy
- Thomas, B. and V. Nelson. 2015. Radiocarbon in Dinosaur and Other Fossils. Creation Research Society Quarterly. 51(4): 299-311.
- Every one of the 14 specimens had Radiocarbon Years BP (Before Present) of between 17,850 and 49,470, corresponding to evolutionary age assignments of 10 million and 280 million years, respectively. Radiocarbon years do not correspond to calendar years because of past changes in the rate of carbon-14 formation and carbon content.