Napsal Brian Thomas, Ph.D.
(Z www.icr.org/article/6266/ přeložil M. T. – 8/2011. Článek byl uveřejněn na stránkách ICR)
Cosi nebo kdosi údajně kráčel před 3,66 miliony let po sopečném bahně a zanechal tam stopy objevené v dnešním Laetoli, Tanzanie (1). Mnozí z těch, kdo si myslí, že se moderní lidé vyvinuli teprve před zhruba dvěma miliony let, odmítají interpretovat ony otisky jako lidské, protože se našly v usazeninách, které jsou „příliš staré“.
Provedená analýza však opět zpochybňuje evolucionistickou interpretaci zmíněných stop. Vyšlapal tuhle stezku člověk, lidoop…nebo jakýsi podivný tvor na půli cesty mezi oběma?
Opakovaná zkoumání biomechanické zátěže nutné k vytvoření téhle slavné řádky stop vedla jednoznačně k závěru, že je muselo vytvořit cosi téměř na chlup identického s nohama moderního člověka. Z vyčerpávající studie zveřejněné roku 1990 například vyplývá, že „otisky šlápot v Laetoli v nalezišti G vypadají tak, jako by je učinil moderní člověk zvyklý chodit bos (2)“. A rovněž z analýzy provedené roku 2010 vyplývá, že původce (či původci) stop v Laetoli „přenášeli při chůzi váhu těla velmi podobným způsobem jako lidé, kteří ji při své chůzi po dvou také tak hospodárně rozkládají (3)“.
V nedávné studii zveřejněné online na Journal of the Royal Society Interface porovnali badatelé šlépěje, které zanechávají moderní lidé a moderní opice, se stopami v Laetoli, a zjistili, že „u předchozí studie silně podporovaly interpretaci stop na G-1 jako celkově moderní (1)“. To znamená, že stopy vypadaly, jako by je vyšlapali moderní lidé. Kreační vědec John Mackay řekl, že „kdyby se tyhle stopy našly na dnešní pláži, nikdo by nepochyboval o tom, že je tam zanechal člověk (4)“.
Vypadají-li stopy jako vytvořené člověkem a potvrzují-li badatelé opakovaně studii za studií, že řady zmíněných stop nelze odlišit od stop člověka, proč potom stále zpochybňují jejich původ? Jediným důvodem pro to je, že tyhle stopy nedrží krok s příběhem evoluce.
Jsou-li tyhle stopy lidské, pak bude třeba přepsat všechny učebnice v tom smyslu, že se lidé vyvinuli o půldruhého milionu let dříve než tvrdí jejich standardní „načasování“. To je ovšem potíž, protože tyhle starší vrstvy současně obsahují fosilie těch forem lidoopů, které jsou kandidáty na údajného předchůdce moderního člověka. Mnoho evolucionistů se bude snažit zpochybnit, že stopy v Laetoli vyšlapal plně vyvinutý Homo sapiens, jelikož by to znamenalo, že se moderní člověk vyvinul z pitekoidního tvora, který existoval až poté, kdy tu už moderní člověk žil a vykračoval si po zemi!
Aby se přesto tyhle otisky daly zařadit do evolučního scénáře, bylo by nejspíš nutné, aby je zanechal tvor, který byl lidský od pasu dolů, ale pitekoidní od pasu nahoru. Tuhle zoufalou a spekulativní interpretaci, pro kterou neexistuje vůbec žádné vědecké opodstatnění, si přitom nevynucují vědecká data, nýbrž evolucionistický balast. Obvykle se sice za autory otisků v Laetoli označují vymřelí pitekoidní tvorové hromadně zvaní australopitekové, ale žádný z nich přitom neměl chodidla, nohy či boky týchž rozměrů i tvarů jako lidé.
Australopitekové byli velmi pravděpodobně schopni „chůze“ po dvou (tzn., byli bipední), ale byli patrně lépe přizpůsobeni životu na stromech. Z jejich fosilizovaných zbytků kostry jasně vyplývá, že jejich chůze se lišila od specificky lidské, která je patrna ze stop v Laetoli. Například jeden technický rozbor celého uvedeného problému říká:
Bipedie australopiteků připomínala spíše způsob, kterým chodí šimpanz než způsob, kterým chodí člověk…Vypadá to, že pohybovali pánví a dolními končetinami jinak než my, jako by se při chůzi kolébali (5).
Podobně jako nález lidské chodidlové kosti ve vrstvách s australopiteky (6), svědčí i lidské stopy v Laetoli o tom, že se moderní lidé nevyvinuli až miliony let poté, co vznikla země, nýbrž že od počátku žili společně se zvířaty včetně těch později vymřelých, jako byli australopitekové.
Vědecké poznání je tedy v souladu s názory na původ člověka, které vyjádřil Kristus stvořitel, když řekl: „Ale od počátku stvoření [nikoli miliardy let po počátku stvoření] Bůh učinil muže a ženu“ (7).
Odkazy
- Crompton, R. H. Human-like external function of the foot, and fully upright gait, confirmed in the 3.66 million year old Laetoli hominin footprints by topographic statistics, experimental footprint-formation and computer simulation. Journal of the Royal Society Interface. Published online before print July 20, 2011.
- Tuttle, R. H. 1990. The Pitted Pattern of Laetoli Feet. Natural History. 99: 64.
- Raichlen, D. A. et al. 2010. Laetoli Footprints Preserve Earliest Direct Evidence of Human-Like Bipedal Biomechanics. PLoS One. 5 (3): e9769.
- Mackay, J. Laetoli Footprints „Surprisingly Modern.“ Evidence News. Creation Research. Posted on creationresearch.net August 3, 2011, accessed August 5, 2011.
- Murdock, M. 2006. These apes were made for walking: the pelves of Australopithecus afarensis and
Australopithecus africanus. Journal of Creation. 20 (2): 104-112. - Thomas, B. 2011. „Lucy’s“ New Foot Bone Is Actually Human. Acts & Facts. 40 (4): 17.
- Mark 10:6.