treasure-ship

Skvělé starověké čínské lodě

Pavel AkrmanPůvod člověka Napsat komentář

Obří dřevěné námořní lodě dělají vrásky pochybovačům o Arše

Warren Nunn

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 08/2025 (úvodní obrázek Lost Possibilities, Part One: The Treasure Fleets). Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

wooden-tiller

www.cultural-china.com

Obr. 1.: 11 m dlouhá kormidelní páka, o níž se předpokládá, že pochází z jedné z lodí, přepravující poklad. Byla nalezena v roce 1957 v loděnici Longjiang v Nankingu.

Jedna z námitek, které pochybovači Bible vznášejí proti zprávě z Genesis, se týká samotné proveditelnosti stavby tak velké dřevěné lodi, jako byla Noemova Archa.

Tvrdí, že starověcí lidé neměli moderní techniku na stavbu lodí, a tudíž by tak rozměrná loď – 300 loktů (137 m) dlouhá, 50 loktů (23 m) široká a 30 loktů (13,7 m) vysoká (Genesis 6:15)1 –nebyla schopna plavby, protože by se kroutila, prohýbala a rozpadala.

Skeptici také tvrdí, že dřevěné lodě o délce 125 m (400 stop) se začaly objevovat až v 18. a 19. století a později, a že jejich stavba byla možná pouze díky používání techniky zpevnění železnými pásy.

Nicméně i v minulosti existovaly obrovské dřevěné lodě, například 130 metrů dlouhá egyptská válečná loď postavená Ptolemaiem Filopátorem (asi 244–205 př. Kr.).2

A také velikost některých lodí vyrobených ze dřeva (teakového a bambusového), které v 15. století používala čínská císařská flotila pro dlouhé plavby po moři potvrzuje, že stavitelé lodí v té době ovládali pokročilé techniky.

V letech 1405 až 1433 podnikla flotila v počtu až 300 lodí pod velením admirála Čeng Che (dříve romanizovaného jako „Čeng Ho“) sedm plaveb kolem jihovýchodní Asie, Indie a do přístavů až po západní Afriku. Impozantně vysoký Čeng byl oblíbeným palácovým eunuchem císaře Jung-le, který plavby zařizoval.

Plavby, známé jako „Lodě s poklady“, byly po staletí zahaleny tajemstvím, částečně proto, že podrobnosti o Čeng Cheho činech v oficiálních čínských záznamech byly ztraceny při požáru. Když se začaly objevovat podrobnosti, objevily se také pochybnosti o velikosti „Lodí s poklady“, známých jako baochuan.3

„Až 60 z těchto plavidel mělo délku 44 zhangů a šířku 18 zhangů.“

Záznamy ukazují, že až 60 těchto plavidel mělo délku 44 zhangů a šířku 18 zhangů.3 Jednotka zhang se skládala z 10 čchi. Délka čchi se v průběhu času měnila a předpokládá se, že během dynastie Ming (1368–1644) činila asi 31,1 cm (12,2 palce). To znamená, že Čeng Cheův baochuan měřil mezi 123 a 137 m (404–450 stop).

Dalším důkazem konstrukce obrovských plavidel byl v roce 1957 objev kormidelní páky o délce 11 m v loděnici Longjiang v čínském Nankingu, kde se lodě s poklady stavěly.

Hlavním posláním Čeng Cheho lodí s poklady o délce 44 zhangů bylo – jak už napovídá sám název – přivézt poklady z cizích států.

Joanna Waley-Cohen, profesorka historie na Newyorské univerzitě, která se specializuje na čínské dějiny uvedla, že velké lodě měly devět stěžňů uspořádaných tak, že se rozprostřely jako vějíř, aby efektivněji zachytávaly vítr.4

Plachty se zvedaly kladkami vysoko na stěžni a ovládaly je posádky na palubě, na rozdíl od evropských lodí, na kterých námořníci vylézali nahoru po stěžni, aby se s plachtami vypořádali.5 Je třeba vzít v úvahu, že plavidlo navržené s takovýmito plachtami muselo být mnohem pevnější než Noemova Archa, aby se vyrovnalo s namáháním vytvářeným plachtami a stěžni.

Čínská flotila přepravovala až 28 000 lidí a také jídlo, vodu, různé zboží a zvířata, včetně koní pro své bojovníky, kteří byli několikrát povoláváni k odrážení útoků.6

johans-ark

Obr. 2.: Replika Archy od Johana Huibera.

Čeng Che zanechal v historii svou stopu. V indonéském přístavním městě Semarang byl na počest admirála Čeng Cheho postaven chrám Sam Poo Kong a v roce 2005 se v Indonésii i Singapuru konaly oslavy k 600. výročí jeho plavby do tohoto regionu. Také na ostrově u souostroví Lamu v Keni jsou dvě vesnice pojmenované po Čeng Cheovi, v nichž část obyvatelstva zahrnuje potomky ztroskotané posádky jedné z plaveb.7

Důkazy z doby před šesti staletími o tom, že čínští konstruktéři lodí stavěli obrovské dřevěné lodě vhodné k plavbě, nejsou žádným překvapením. Stačí se podívat na pokročilé inženýrství potřebné k postavení pyramid v Egyptě a Jižní Americe před tisíci lety. Kdybychom neměli pyramidy, ale pouze písemné záznamy o nich, skeptici by nepochybně tvrdili, že starověcí lidé je nemohli postavit – nicméně ještě i dnes se inženýři potýkají s pochopením, jak tehdejší lidé řezali a přemisťovali tak velké kamenné bloky.

„Velké lodě měly devět stěžňů uspořádaných tak, že se rozprostřely jako vějíř, aby lépe zachytávaly vítr.“

Lidé ve starověku měli také vynikající navigační schopnosti; Řekové měli sofistikované zařízení – „mechanismus z Antikythéry“ – které dokázalo vypočítat pohyby planet, a které někteří vědci nazývají raným „počítačem“.8 A Parthové asi před 2 000 lety pravděpodobně vyvinuli bateriový pohon.9

Navzdory tvrzením skeptiků, byli starověcí lidé – potomci Noema a jeho rodiny – vysoce inteligentní, inovativní a kreativní, stejně jako moderní člověk. V 15. století v Číně se Čeng Che plavil na obrovských dřevěných lodích, větších než ty, které byly postaveny v Evropě o stovky let později. Tyto čínské lodě byly zhruba stejně velké jako Archa, kterou Noe postavil o tisíce let dříve.

Odkazy a poznámky

  1. The exact measure of a cubit (46 cm or 18 in) to get the size of Noah’s Ark has been a point of debate. See also Lovett, T., Which cubit for Noah’s Ark?, J. Creation 20(3):71–77, 2006; creation.com/ark-cubit.
  2. Pierce, L., The large ships of antiquity, Creation 22(3):46–48, 2000; creation.com/huge-ships.
  3. Ward, S., Chinese Whispers, academia.edu, November 2006.
  4. Waley-Cohen, J., The Sextants of Beijing: Global Currents in Chinese History, W.W. Norton, New York, p. 1785, 2000.
  5. Ref. 4.
  6. Szczepanski, K., Zheng He’s Treasure Ships, asianhistory.about.com, 2014.
  7. Anqi, L., Zheng He’s Seven Voyages of Peace—An Earlier Era of Oceanic Exploration, www.rmhb.com.cn, 2014.
  8. Scientists unlock mystery of 2,000-year-old computer, CBC News, 30 November 2006. See also Smith, C., Jáfete, nezapomeň vypnout počítač … , creation.com/antikythera, 22 December 2006.
  9. Criswell, D., Ancient civilizations and modern man, Creation 17(2):40–43, 1995; creation.com/ancient-man.
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře