Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 12/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Věděli jste, že některé chemické látky se mohou vyskytovat v levoruké i pravoruké formě? Prosím vydržte, nebude to nijak vysoce technické pojednání. Toto pouze znamená, že všechny tyto látky jsou co do tvaru, vzhledu i funkce stejné, jen jsou vzájemně zrcadlovými obrazy, stejně jako vaše levá a pravá ruka.
Chiralita
Obrázek 1.: Zrcadlový obraz horního páru zobrazených molekul vypadá stejně jako pár rukou. Ale v této své zrcadlové poloze není možné, aby přesně „splynuly“ se svým protějškem. Jsou to levoruké a pravoruké formy téže látky. Naopak dvě molekuly níže jsou také zrcadlovými obrazy, ale mohou se překrývat – obě jsou vzájemně identické a nemají žádnou chemickou „ručnost“.
Toto platí pro mnoho aminokyselin, což je třída chemických sloučenin, které živé organismy používají jako „stavební kameny“ k výrobě mnoha různých forem proteinů, na kterých závisí život.
Avšak při používání těchto „stavebních kamenů“ živé organismy vyrábějí a používají pouze ty, které jsou výhradně levoruké. Pokud chemik vyrobí konkrétní aminokyselinu v laboratoři, bude to směs levorukých a pravorukých molekul tohoto typu v poměru 50:50 (kvůli zákonům náhody). *)
*) Ze stejného důvodu také může každý evoluční proces vytvořit jen směsici 50:50, protože závisí na náhodě. Jedná se o klíčovou překážku chemické evoluce, ale v tomto článku to není hlavním tématem.
Dále platí, že tyto dvě formy se mohou se stejnou pravděpodobností také měnit jedna v druhou, takže i kdyby chemik začal s „čistým“ souborem levorukých forem, časem se z toho stane mix 50:50, a tak by již zůstal.
Tento proces u aminokyselin, směřující ke směsi 50:50 levorukých a pravorukých forem (které jsou u živých organismů všechny levoruké), je zahájen v okamžiku smrti. Zde se okamžitě nabízí možnost využít tento proces na způsob jakýchsi „hodin“ ke zjištění, jaký čas uplynul od smrti konkrétního exempláře. Provést to přesně je však problém, protože rychlost procesu je ovlivněna různými vlivy, jako je například teplota.
Dr Larry S. Helmick, profesor chemie na Cedarville College v Ohiu, počítá s přiměřenou a velkorysou horní hranicí asi 20 milionů let.1 To znamená, že po maximálně 20 milionech let se z jakéhokoli množství nalezených aminokyselin stane směs obou forem v poměru 50:50, i kdyby původně byly všechny jen levoruké. (Každá aminokyselina vytvořená chemickými prostředky mimo živý organismus by tak jako tak byla již od začátku směsí 50:50.) Tento závěr podporují i evolucionisté.2
Pokud mají být dlouhé věky přiřazené různým geologickým vrstvám správné, pak všechny vzorky aminokyselin nalezené v horninách starších než 20 milionů let by měly být dokonale „racemizované“ (technický termín pro dosažení stavu 50:50).
Vzhledem k tomu, že mnohé aminokyseliny jsou samy o sobě nestabilní a časem se rozloží na jednodušší sloučeniny, se samozřejmě nabízí otázka, zda ve vrstvách hornin vůbec nějaké aminokyseliny najdeme? Ano, aminokyseliny se nacházejí v horninových vrstvách všech „věků“. Pro evolucionisty je překvapivé, že některé geologické vrstvy datované jako starší než pleistocén (údajně dva miliony let) obsahují nestabilní typy aminokyselin, které se měly již dávno rozpadnout.
A co stabilní typy aminokyselin nalezené v sedimentech, jejichž stáří evolucionisté určují na více než 20 milionů let? Dosáhly již stavu 50:50, tj. byly již „racemizovány“? (Pamatujme, že jejich nalezení v tomto stavu neznamená, že vrstva je starší než 20 milionů let, protože 20 milionů let je pouze teoretická horní hranice, a také proto, že jakákoliv aminokyselina vytvořená nebiologickými prostředky by byla hned na počátku racemická.)
Buližníková horninová vrstva (křemičitá hornina, jejímž příkladem je pazourek) známá jako Fig Tree Chert v Jižní Africe, se odhaduje na tři miliardy let, přesto však obsahuje aminokyseliny pouze v levoruké formě. Podobný výsledek platí i pro několik prekambrických a miocénních sedimentů (starých údajně 1 200 milionů a 30 milionů let).3
Není žádným překvapením, že ropná břidlice ve formaci Green River (Wyoming, USA), jejíž stáří odhadli evolucionisté na 60 milionů let, obsahuje aminokyseliny, protože její ropa pochází z živých organismů. Překvapivé je to, že ještě nejsou zcela racemizovány.4 Evolucionisté nemají jinou možnost než tvrdit, že většina geologických vrstev byla nějakým způsobem kontaminována aminokyselinami vyprodukovanými v mnohem novější době. Racemizace, ke které již došlo, navíc nevyžaduje ani dlouhé věky, protože rychlost racemizace může značně zvýšit i jen krátký ohřev.
Kreacionisté však mohou jednoduše přijmout tyto důkazy tak jak jsou, protože jsou zcela v souladu s vírou v nedávné stvoření. K úplné „racemizaci“ aminokyselin jednoduše nebylo třeba ani zdaleka 20 milionů let, natož údajné tři miliardy let pro formaci Fig Tree Chert.
Odkazy
- Helmick, L., ‘Origins and Maintenance of Optical Activity’, Creation Research Society Quarterly 12: 156–164, December 1975.
- Krenvolden, et al., ‘Racemization of Amino Acids in Sediments from Saanich Inlet, British Columbia’, Science 169(3950):1079–1082, September 1970.
- Helmick, L., Ref. 1.
- ibid.