David Coppedge
Z www.creationresearch.org Creation Matters, roč. 12, č. 6, str. 9 (listopad – prosinec 2007) – přeložil M. T. – 03/2008
S možnou výjimkou zubu ptakořitného savce, prý 62 miliónů let starého, nejstarší známá fosilie ptakopyska byla datována 15 miliónů let zpět. Nyní, fosilie z Austrálie popsaná v časopisu Science vytváří nový rekord: je stará 112 miliónů let (1).
„Je to skutečně staré, velmi staré, na zástupce ptakořitných“, řekl Timothy Rowe z Texaské univerzity (UT), Austin. Bylo to na schůzi Společnosti pro paleontologii obratlovců v Austinu, Texas.
Jak zařadit tento nález do evoluce?
To by fosilní nálezy ptakopyska posouvalo zpět o pěkný kus; nejbližší tak stará fosilie je Obdurodon dicksoni z hornin starých (údajně) 15 miliónů let z Austrálie. Je to též mnohem starší než současné odhady z DNA o době, kdy se ptakopyskové a ježury měli oddělit od svého nejbližšího společného předka. Molekulární hodiny kladou toto datum někam mezi 17 miliónů a 80 miliónů let zpět. Rowe spekuloval o tom, že jedním z důvodů nízkého odhadu může být fakt, že ptakořitní se vyvíjejí nižšími rychlostmi než jiní savci, myšlenka, která se hodí k jejich nižší diverzitě.
Byl tento ptakopysk přechodnou formou? Ne. Vyvíjel se z jednoduššího zvířete ve složitého tvora s kachním zobákem, jedovým bodcem, elektrickým čidlem, nohama s plovací blánou, kožíškem a schopností klást vejce? Ne – to byla Darwinova noční můra objevovat cesty, cesty zpět v nálezech, přes 100 miliónů let starých (ve vlastním evolučním datovacím schématu), dříve než existující nejbližší jasná fosilie ptakopyska. Proč se nesmířit se zřejmým faktem, že oněch 113 miliónů let mezi oběma fosiliemi nikdy neexistovalo?
Podle evoluční teorie se většina jiných savců rozdělila na slony, žirafy, lvy a velryby v mnohem kratší době, ale tihle Darwinovi vzdorující chlupatí kachnosavci si prostě žili dál a dál ve své nice, jakoby se ve světě nic jiného nevyvíjelo. Roweova odpověď, že se prostě vyvíjeli pomaleji (a že nižší diverzita tomu napovídá) by měla být chápána nejen jako zbytečná spekulace, ale i jako útěk od reality.
Jinými slovy: Darwin byl prorokem Druhého Života, virtuálního světa, kde se stává pravdou jakákoli fantazie, kterou si chcete vysnít, a nazývá se vědou. Kdykoli má jejich virtuální fantazijní svět vnitřní konflikt, mohou si vždy vysnít virtuální cesty k jeho řešení. Věda musí opustit své špatné návyky a vrátit se do reálného světa – a to doslova, nikoli virtuálně.
Odkazy
1. Stokstad, E. 2007. Jaw shows platypus goes way back. Science 318:1237,
DOI: 10.1126/science.318.5854.1237a.