Odmítnutí zavádějících tvrzení
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Někteří kritici biblického stvoření („mladé Země“) nepoctivým způsobem tvrdí, že jde o nový pohled. Historik anti-kreacionista Ronald Numbers tvrdil, že je to nápad až Ellen Whiteové, zakladatelky Církve adventistů sedmého dne. Žel, tento omyl se začal šířit mezi mnoha zastánci staré Země. „Progresivní“ kreacionista staré Země Dr. Hugh Ross zašel ještě dále, když tvrdil:
„Většina těch, kteří na toto téma psali, odmítla výklad dnů stvoření v Genesis jako šest po sobě jdoucích 24hodinových období. Mnoho raných církevních otců a dalších biblických učenců interpretovalo dny stvoření v Genesis 1 jako dlouhá časová období.“1
Za prvé, taková tvrzení se vyhýbají skutečné podstatě věci, kterou je: Co učí Písmo? Za druhé, opírají se o předpoklad, že nové = špatné. Tento druhý předpoklad však jejich argumenty podkopává.
Ve skutečnosti většina křesťanských vykladačů v historii chápala biblické učení tak, že Země je stará zhruba 6 000 let. Přijímali také globální Potopu a většina z nich věřila ve stvoření v šesti po sobě jdoucích 24hodinových dnech. Takže v rozporu s antikreacionistickými útoky jsou naopak novinkou dlouhé věky.
Názory o dlouhých časových obdobích se staly populárními až od počátku 19. století. To představovalo: Dny = dlouhé věky nebo dlouhodobou mezeru mezi Genesis 1:1 a 1:2. Jak k tomu došlo? Z hebrejského textu nevyšel na světlo žádný nový poznatek, který by takto změnil jejich názor. Spíše se tehdy stala „vědeckým“ dogmatem geologie dlouhých věků. Podle jejich vlastních slov je k tomu nevedl hebrejský text, ale takzvaná „věda“.
Proč nás má zajímat, co říkali staří křesťané?
Jak bylo uvedeno výše, rozumný je druhý předpoklad útoku (špatné je naopak to nové). Nejsme první lidé, kteří kdy četli Bibli. Velcí křesťané minulosti tak činili také a my bychom měli být dostatečně pokorní, abychom se od nich učili. Mezi tyto křesťany patří mnoho předních teologů a autorů křesťanské éry prvních několika století. Jsou známí jako „církevní otcové“.
Důkazní břemeno myšlenek, které církev nikdy předtím nezastávala nesou ti, kdo je propagují. Pokud například Písmo skutečně učilo dlouhé věky, jak to, že je až do počátku 19. století nikdo v Bibli neviděl?
To neznamená, že by nemohlo dojít ke zpětné změně názorů. Ano, církevní otcové měli blíže k apoštolům než my. První otcové skutečně znali některé apoštoly osobně. Ještě blíže byly křesťanské církve, kterým byly adresovány Pavlovy dopisy, a přesto tyto listy musely často narovnávat určité chyby církve.
Stále dlužíme církevním otcům velkou porci vděčnosti za mnoho věcí. Jednou z nejdůležitějších bylo jejich vysvětlení a obhajoba biblické doktríny o Trojjedinosti Boží.
Církevní otcové o dnech stvoření
Při vyjádření se k této otázce byla většina církevních otců přesvědčena, že Bůh tvořil v průběhu šesti 24hodinových dnů. Jedním z nejznámějších byl Basileios Veliký (329–379 po Kristu), který byl v letech 370–379 po Kristu biskupem v Caesarei Mazaca, Kappadokie. Basileova klasická formule o Trojici, tedy že Bůh jsou tři osoby (hypostázy) jediné podstaty (ousia), je stále jedním z nejlepších shrnutí biblické nauky. To přijímají všechna odvětví ortodoxního křesťanství.
Basil byl také působivým kazatelem a některá jeho kázání byla zaznamenána. Jedna sbírka se nazývá Hexaëmeron (= „Boží dílo v šesti dnech stvoření“), a obsahuje devět postních kázání o dnech stvoření v Genesis 1. Když Basileios došel k verši Genesis 1:5: „I byl večer a bylo jitro, jeden den“ (NASB), zeptal se: „Proč Písmo říká „jeden den“ a ne „první den“? A odpovídá:
Jestliže tedy říká „jeden den“, bylo cílem určit míru dne a noci a spojit tu dobu, po kterou trvají. Takže teď je délka jednoho dne vyměřena 24 hodinami – a myslíme tím den a noc. A jestliže v době slunovratu nejsou den a noc stejně dlouhé, tím méně čas vyznačený Písmem nevymezuje jejich trvání. Stále můžeme říkat: délka dne trvá 24 hodin…
Církevní otcové o stáří Země
Většina církevních otců při vyjádření se ke dnům Stvoření věřila, že Bůh tvořil v průběhu šesti 24hodinových dnů. A dokonce i ti, kteří s tímto nesouhlasili i tak stále věřili, že Písmo o stáří Země učí jen tisíce let. Například Origenes (182–251), velký znalec starověkých rukopisů, zveřejnil proslulé vyvrácení toho, co napsal protikřesťanský autor Celsus. Origenes obvinil Celsa ze „skryté touhy zpochybnit Mojžíšovu zprávu ohledně stvoření, která učí, že svět není starý ani deset tisíc let“.
A jeden z největších církevních otců, Augustin (354–430 po Kristu), varoval před podvodnými „vysoce lživými dokumenty“ které tvrdily, že Země je stará dlouhé věky. Protože „podle posvátných spisů můžeme zjistit, že sotva uplynulo jen 6 000 let“.
Církevní otcové k současnosti
Jak je zdokumentováno v knize Refuting Compromise, učení o šesti 24hodinových dnech bylo potvrzeno velkým středověkým teologem Tomášem Akvinským a reformátory. Webová stránka Hugha Rosse proto musela zveřejnit omluvu a svá tvrzení stáhnout.2
Společnost CMI tedy ve svém vyučování věrně následuje linii uznávanou významnými křesťany, totiž že Bůh vše stvořil v šesti 24hodinových dnech, před zhruba 6 000 lety.
Odkazy a poznámky
- Kniha Refuting Compromise (je dostupná na creation.com/s/10-2-575) pokrývá historii interpretace stvoření Genesis v kap. 3, a historii výkladu Potopy v kap. 8. Příslušné části jsou nyní k dispozici (v angličtině) zdarma v článku creation.com/rc-ch3. Na této stránce jsou zdroje citací od Hugha Rosse a církevních otců; zdůraznění je přidáno.
- Sarfati. J., Hugh Ross and Church Fathers: Old earther admits „poor quality” research by other old-earthers, creation.com/ross-fathers, 13 Jul 2017.