Z creation.com přeložil Jakob Haver – 07/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Žalmista napsal, že nebeské ptactvo „zpívá uprostřed ratolestí“ (Žalm 104: 12). Vědci však stále více zjišťují, jak dobře umí zpívat.
Různé druhy ptáků umí1 v páru (sameček se samičkou) zpívat nejen v úzce synchronizovaném jednohlasném zpěvu, ale také v antifonním duetu. Samečci a samičky zpívají ve svých trylcích střídavě zpěvné fráze, často v rychlém sledu a v tak přesném časování a souhře, že lidé se často mylně domnívají, že jde o zpěv jen jednoho ptáka.
Také je třeba vzít v úvahu, že druhý pták, aby mohl zpívat v antifonním duetu, musí nejprve správně a rychle rozpoznat, kterou melodií z jejich hudebním repertoáru první pták začal, aby mohl odpovídajícím způsobem navázat další frázi zpěvu. Jinak by duet skončil předčasně.
Vědci poukazují na to, že „vzájemně rychlá a přesná akustická výměna mezi zvířaty může svědčit o mimořádné schopnosti vnímání a zpracovávání informací“ – a právě duet je obzvláště výrazným příkladem složité akustické komunikace.2 I když vytvořitt duet je schopna také řada jiných tvorů – např. žáby, giboni, velryby – vědci říkají, že „ptačí zpěv patří mezi ty nejpreciznější ze všech akustických duetů.“2 Nad to „zpívat antifonní duet s perfektním časováním je pokládáno za nesmírně náročný úkol, zejména proto, že různé typy frází se mohou lišit svou délkou a páry mohou zpívat duet v různých vzdálenostech (což vyžaduje úpravu tempa).“2 Takové nároky na ony hanlivě označované „ptačí mozky“! A ve spojení s tvrzením, že giboni a jiné divoké opice jsou údajně našimi „blízkými evolučními příbuznými“, jsou dalším stupněm3 ptáci (ti za naše evoluční bratrance považováni nebyli a mají mnohem menší mozky) kteří se v kognitivních schopnostech opicím vyrovnají nebo je i překonávají.
Střízlíci spojeni v duetu
Dalším hlediskem, kde jsou evoluční předpoklady mylné, je ukolébávání očekávání vědců tím, že přece nemohou v přírodě objevit nějakou vrozenou důmyslnost na úrovni designérů, což potom vede k překvapení, pokud ji objeví. Výzkumníci nedávno zdokumentovali „překvapivě rychlé“ odpovědi samečka střízlíka mexického (Pheugopedius felix) na předem nahrané zpěvné fráze samičky – tzn. ve zlomku vteřiny.2 Vědci napsali: „Aby k něčemu takovému mohlo dojít, sameček musí nejen rozeznat, že slyšel zpěv samičky střízlíka mexického, ale musí také správně posoudit, jakou melodii zpívala (existuje asi 30-40 typů frází), určit příslušnou odpověď ze svého repertoáru (30-40 typů frází) a vypočítat délku konkrétního typu fráze samičky, aby mohl přesně časovat svou odpověď. To, že někteří samečci dosáhli tohoto výkonu bez jakýchkoli dalších podnětů, svědčí o důmyslném a rychlém kognitivním zpracování, které je pro takové chování nezbytné.“2
Takovéto sofistikované a rychlé kognitivní zpracování také umožňuje skupinám (tj. nejen párům) střízlíků pruhohlavých (Thryothorus euophrys) zpívat složité, čtyřhlasné, synchronizované skladby, kde se části pro samečky a části pro samičky střídají nejméně dvakrát za vteřinu.4 To přimělo Science News konstatovat, že „pokud si uvědomíme toto střídání ve zlomku sekundy, pak zpěv ptáků překonává lidskou pěveckou virtuozitu.“
Záznam zpěvu střízlíků pruhohlavých (Wikimedia Commons)
Ptáci zpívají, a lidé zpívají, a tápavé evoluční pokusy vysvětlit existenci takových akustických schopností nevypadají zrovna věrohodně. Naproti tomu úvahy žalmisty o ptačím zpěvu v Žalmu 104 byly skutečně v souladu s velikostí našeho Tvůrce, Pána veškerého stvoření. Tento Žalm začíná a končí slovy „Dobrořeč duše má Hospodinu“ – to je něco, co bychom i my měli s vděčností sborově zpívat Bohu.
Odkazy a poznámky
- Zejména mezi tropickými druhy. U druhů mírného pásma často zpívají pouze samečci.
- Templeton, C., and 5 others, An experimental study of duet integration in the happy wren, Pheugopedius felix, Animal Behaviour 86(4):821–827, 2013.
- Další příklady viz: Wieland, C., Bird-brain matches chimps (and neither makes it to grade school), Creation 19(1):47, 1996; creation.com/alex, and: Crows out-tool chimps, Creation 25(4):7, 2003; creation.com/crows-outtool-chimps.
- Mann, N., Dingess, K., and Slater, P., Antiphonal four-part synchronized chorusing in a Neotropical wren, Biology Letters 2(1):1–4, 2006; DOI:10.1098/rsbl.2005.0373.
- Milius, S., Just duet: Biologists puzzle over birds’ ensemble vocalizations, sciencenews.org, 24 January 2006.