Proč většina vědců věří, že svět je starý

Přesvědčení pěstuje další přesvědčení¹

Russell Humphreys

Z Creation.com přeložil J. Podmolik, editace Pavel Akrman. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.

Je řada různých důkazů svědčících o tom, že Země a vesmír jsou mnohem mladší, než se dnes běžně tvrdí

Ve sporu o stáří světa mezi kreacionisty a evolucionisty existuje málo známý paradox. Většina vědců-evolucionistů se opírá o menšinu relevantních dat. Přesto však menšina vědců-kreacionistů používá většinu z relevantních dat.² Tento paradox je navíc umocněn nesprávným dojmem veřejnosti, že je tomu právě naopak. Proto se mnozí ptají: “Jestliže jsou důkazy pro mladou Zemi tak silné, proč tomu většina vědců nevěří?” Odpověď je prostá: Většina vědců věří ve starou Zemi proto, že ve starou Zemi věří většina ostatních vědců!

Chození v kruhu

Spoléhají se na to, čemu se říká „uvažování v kruhu“, nikoli na data. Jednou jsem se setkal s tak jasným příkladem této  chybné důvěry, že jsem si to okamžitě podrobně poznamenal. Stalo se to v rozhovoru s mladým geochemikem (bylo mu něco přes třicet, ambiciózní a nadějný) v laboratoři v Sandia National Laboratories, kde jsem tehdy pracoval jako fyzik. Předložil jsem mu jeden z důkazů pro mladý svět – rychlý nárůst sodíku v oceánu. To bylo ideální, protože o chemikáliích v oceánu pojednává velká část geochemie.

Chtěl jsem znát jeho vysvětlení možných způsobů toho, jak uniká sodík z moře tak rychle, aby vyrovnal rychlý přísun sodíku do moře. Kreacionistický geolog Steve Austin a já jsme tuto informaci chtěli pro dokončení naší vědecké studie na toto téma.³ Mluvili jsme o tom pořád dokola asi hodinu, až nakonec přiznal, že neví o žádném způsobu, jak odstranit sodík z moře dostatečně rychle. To by však znamenalo, že moře nemůže být miliardy let staré. Když si to uvědomil, řekl: “To, že oceán je starý miliardy let víme z jiných vědních oborů, takže takový proces vylučování musí existovat.”

Zda to opravdu ‘víme’ jsem zpochybnil a předkládal jsem některé další důkazy pro mladý svět. On mě přerušil a souhlasil, že on možná nezná ani jedno procento takových dat, protože vědecké časopisy, o které se opíral, to nezmiňovaly jako důležité. Ale sám za sebe tyto důkazy prozkoumat nechtěl, protože řekl: “Lidé, kterým věřím, nepřijímají stvoření!”

Víra, ne věda

Zeptal jsem se ho, na které lidi se tedy spoléhá. Jeho odpověď zněla: “Věřím Stevenovi Jay Gouldovi!” (v té době paleontolog Gould ještě žil a byl považován za světově nejvýznamnějšího evolucionistu.) Takto odhalil tento geochemik své hlavní zdůvodnění toho, proč považuje Zemi za starou: “lidé, kterým věřím”, t.j. prohlašují to vědecké autority. Překvapilo mě, že on sám neviděl tento logický rozpor svého vlastního postoje. Důvěřoval Gouldovi a dalším autoritám, ale ignoroval vysoce důležitá data!

Možná tento geochemik považoval myšlenku mladé Země za natolik nepravděpodobnou, že nechtěl ztrácet čas vlastním prozkoumáváním této možnosti. Ale pokud by tomu tak bylo, pak je to jen další způsob, jak mýtus staré Země udržuje sám sebe — intelektuální lhostejností.

Vzpomínám si, že když jsem byl ještě evolucionistou, měl jsem jako student fyziky podobné postoje. Tehdy jsem vnímal v biologické evoluci určité protiklady a přemýšlel jsem o nich. Ale řekl jsem si:  odborníci jistě znají odpověď a já se mám věnovat svému dizertačnímu výzkumu. Netušil jsem, že za a), experti na to žádnou odpověď nemají, a za b), že důsledky jsou nesmírně závažné, protože ovlivňovaly můj celkový světonázor.

Než jsem se stal křesťanem, jsem odmítal důkazy o nedávném stvoření kvůli jejich duchovnímu zabarvení. I tento geochemik je mohl odmítat díky takovým náznakům, a vědeckou autoritu použil jen jako pohodlnou výmluvu.

To podstatné

Mnozí vědci nejsou v hledání pravdy nezávislí, jak si veřejnost myslí, takže by jim veřejnost neměla slepě věřit. Vědci jsou v rámci věrohodnosti závislí na jiných vědcích z různých důvodů, i když oni sami mají nějaký důvod k pochybnostem. Žel, reakce tohoto mladého geochemika není vůbec vyjímečná, jak vám řekne většina vědců-kreacionistů. Mnozí vědci bez vážného zkoumání věří názorům svých vlastních „odborníků“. S potěšením však mohu mluvit zase o jiných, kterým byla předložena data kreacionistů a ti se o ně velice zajímali a prozkoumali je. Mnozí, stejně jako já, se právě takto stali kreacionisty.

Podporou této služby pomáháte změnit myšlení lidí. Mé myšlení to změnilo, takže vám děkuji za vaše vytrvalé modlitby a podporu. Má to význam.

Odkazy

1. Poprvé v dopise CMI, prosinec 2008.
2. Humphreys, D. R. Evidence for a young world [Důkazy pro mladý svět], ICR Impact No. 384, June 2005. Archivované zde: icr.org/article/1842.
3. Austin, S. A. and D. R. Humphreys, The sea’s missing salt: a dilemma for evolutionists [Chybějící sůl moří: dilema pro evolucionisty], Proceedings of the Second International Conference on Creationism [Výsledky jednání z Druhé mezinárodní konference o kreacionismu], Vol. II, Creation Science Fellowship (1990), Pittsburgh, pp. 17–33, objednejte na creationicc.org. Viz také zjednodušený článek o tomto výzkumu—Slaná moře: důkazy pro mladou Zemi.