Čeští vědci objevili podivnou hvězdu. Jejímu chování experti nerozumí
iDNES.cz – Radka Hrdinová
Z článku na iDNES.cz připravil Jakob Haver – 07/2019.
Hvězdy možná porušují lidské zákony, ale zjevně poslouchají zákony „hvězdné“ – ty, které stanovil jejich Stvořitel. Jedna věc je modelovat astronomické teorie na papíře s rovnicemi, a druhá věc je samotná skutečnost. Nezřídka se v kosmu objevují věci, které by podle lidských předpokladů „neměly existovat„. Zdá se, jako kdyby pokaždé, když astronomové namíří své dalekohledy na noční oblohu, je nějaký záhadný nový objev přinutil přepracovat své teorie.
Tak tomu je i v tomto posledním případě – portál iDNES.cz vydal článek o objevu českých vědců ondřejovské hvězdárny, kteří se zaměřili na hvězdu HD 99458 v souhvězdí Lva a původně se chtěli ujistit, že kolem ní obíhá obří plynná planeta. Čekalo je však překvapení a brzy zjistili, že zajímavá je ta hvězda sama o sobě.
Záhadou je například to, jak se na povrchu rychle rotující hvězdy vytvořily skvrny těžkých kovů. „Ty na povrch hvězdy dokáže vyzvednout tlak záření. Hvězdy, u kterých je pozorujeme, k tomu potřebují klid. Mají klidnou atmosféru, rotují pomalu,“ říká Skarka, jeden z objevitelů nálezu. Tedy pravý opak toho, co předvádí hvězda HD 99458.
Autor: Akademie věd ČR
Obrázek 1: „Zlobivá“ hvězda HD 99458 tvoří s hvězdou typu červený trpaslík dvojhvězdný systém. Jak na povrchu obra o hmotnosti dvou Sluncí vznikly skvrny těžkých kovů, to zatím věda nedokáže vysvětlit.
Článek dále říká:
Na hvězdě probíhají záhadné procesy
Záhadná hvězda HD 99458 patří mezi takzvané chemicky pekuliární. Pro tento druh je typické neobvyklé složení povrchových vrstev, tedy právě skvrny s vysokou koncentrací těžkých kovů.
„U hvězd je obvyklé rovnoměrné chemické složení s podobným zastoupením helia, vodíku a těžších prvků,“ vysvětluje Skarka. Místa na povrchu, kde se prvky, jako je stroncium, křemík či chrom, vyskytují v tisícinásobně vyšších koncentracích, dokážou astronomové odhalit ze změn v záření hvězdy.
Síla záření (zářivá difuze), která vyzdvihuje tyto prvky k povrchu, je ale velmi nepatrná. Například naše Slunce je pro tento jev příliš divokou hvězdou. „V podpovrchových vrstvách dochází k proudění, chladnější materiál klesá, teplejší je vyzdvihován na povrch, vznikají turbulentní proudy,“ vysvětluje Skarka. A podle toho, co zatím o hvězdách víme, by zářivá difuze neměla mít šanci ani na hvězdě HD 99458.
Třeba už proto, že s dobou oběhu 2,7 dne patří mezi vesmírné rychlíky. „U chemicky pekuliárních hvězd není až tak vzácná perioda deset a více dní, toto je ale teprve druhá známá hvězda tohoto typu s periodou pod tři dny,“ říká vědec.
Navíc hvězda pulzuje, což opět není znakem stabilní a klidné atmosféry, která je pro vyzdvižení těžkých kovů do povrchových vrstev hvězdy nezbytná. „V atmosféře by opravdu měly být velmi stabilní podmínky,“ říká vědec.