Nové objevy posouvají zrod lidských technologií do stále vzdálenější minulosti
Z creation.com přeložil M. T. – 09/2011. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. (Úvodní obrázek: Wikipedia)
Tato ilustrace nepředstavuje skutečné tkanivo nalezené v jeskyni.
Zprávě o nálezu jakési prastaré textilky se ani nechce věřit (1). Při zkoumání suti na podlaze jeskyně v Gruzínské republice objevili vědci důkazy o tom, že dávní obyvatelé jeskyně v ní vyráběli textilie. Při pátrání po starobylých pylových zrnech našli badatelé v odpadu i tenoučká lněná vlákénka. Některá z nich byla tkaná, některá stříhaná, některá obarvená černě, šedě, tyrkysově či růžově. Vědci objevili také důkazy toho, že dávní lidé zpracovávali kožešiny (a zhotovovali z nich oděvy) i zvířecí kůže.
To, co je překvapující na tomto nálezu je fakt, že shora zmíněné aktivity vyvíjeli pravěcí lidé údajně před 30 000 lety (podle údajů z datování pomocí C-14 [2] získaných z několika organických vzorků odebraných ze suti). V oné době totiž ještě neměla existovat na Zemi žádná lidská civilizace. Lidé ještě údajně neznali ani zemědělství. Jak mohli „primitivní jeskynní lidé“ přijít na to, jak vyrobit textilii? Kde vzali tihle „lovci a sběrači“ čas na to, aby se mohli věnovat tkaní a vydělávání kůží a kožešin, když se o nich tvrdí, že se zaměřovali téměř výhradně na obstarávání obživy? Podle většiny paleontologů se předpokládá, že k dělbě práce, která by umožnila některým lidem věnovat se shora zmíněným aktivitám, nedošlo dříve, než se lidé usadili a začali obdělávat půdu a chovat dobytek, tedy než byla k získávání jídla potřeba už jen část tlupy a její další členové se mohli věnovat činnostem nespojeným se získáváním potravy (jako je stavba měst, tkaní látek či podpora nadšenců v chemii ve studiu vlastností různých druhů rostlinných barviv).
Zmíněná zpráva o raném zvládnutí textilní technologie svědčí zcela jasně o tom, že člověk byl po celou dobu inteligentní, podnikavý a vynalézavý. Vypadá to, že vládnou zcela zkreslené názory o schopnostech „raných“ lidí, a evolucionisté jen neradi přiznávají, že se v těchto záležitostech mýlili. Od nedávného objevu rozsáhlé prekolumbovské civilizace v Amazonii (3), který odporuje mnoha tradovaným pohádkám o kmenových kulturách (včetně většiny toho, co napsal o primitivních národech Darwin), po nedávný objev „lidu zapomenutého v čase“ (4), je stále jasnější, že primitivní společnosti mohou vznikat degenerací společností rozvinutějších. To by byl i případ zmíněných jeskynních lidí ovládajících tkaní látek. Tihle lidé žili po Potopě poblíž Araratského masivu (5). Samozřejmě, žili v jeskyni, ale patrně proto, že to bylo pro ně výhodné, a nikoli proto, že by byli tak primitivní (6). Jakákoli skupina lidí kulturně i technologicky dost vyspělá na to, aby uměla pěstovat, zpracovávat, barvit a tkát rostlinná vlákna, je určitě dostatečně inteligentní na to, aby byla schopna stavět si teplé a suché domy na otevřeném prostranství.
Je zajímavé, že ke zmíněné zprávě o schopnosti vyrábět látky se vzápětí přidaly nové zprávy z téhož regionu o „nejstarších“ lidských fosiliích, které kdy byly nalezeny (7). V Gruzínské republice byla vykopána lebka stará údajně 1.8 milionu let. Vypadá „primitivně“ a patřila zřejmě jedinci malého vzrůstu /připomínajícího do značné míry hobita z ostrova Flores – 8/ a svým stářím předčí nálezy afrických hominidů, kteří tvořili údajně zdroj kolonizace světa moderními lidmi. Zdá se, že tento objev tak udělal „čáru přes rozpočet“ teorii, že se člověk vyvinul v Africe.
Nicméně máme další zprávy i o prastaré technologii v Africe. Podle těchto evolucionistů vytvrzovaly už před 164 000 lety některé kmeny v jihozápadní Africe ohněm horniny, aby změnily jejich vlastnosti tak, aby z nich mohly vyrábět lepší a jiné nástroje (9)! Pomineme-li na chvíli datování, vyžadovala by taková technologie velmi podobnou kulturní vyspělost, jakou vykazují zmínění tkalci daleko na severu. Stejně tak by vyspělost vyžadovalo složité superlepidlo užívané člověkem „doby kamenné“ v Africe před mnoha tisíci lety (10), flétna údajně „stará 35 000 let“ nalezená v Německu (11), i důkazy o tom, že se člověk staral o své postižené bližní (12) a výroba kamenných ostří (13) už „před 500 000 let“.
Jisté je pouze to, že člověk je dnes stejně inteligentní jako byl vždy, a že důkazy o tzv. „primitivních“ lidech jsou klamné a zavádějící. Užíváme laptopy a řídíme auta proto, že jsme byli vychováni ve společnosti, která nás tyhle dovednosti naučila ze své zásoby kulturního „know-how“, a nikoli proto, že bychom byli nějak extra chytřejší než naši předkové.
Odkazy
- Kvavadze, E. et al., 30,000-Year-Old Wild Flax Fibers, Science 325:1359, 11 Sep 2009. See also www.dailymail.co.uk/sciencetech
- Carbon-14 dating – explained in everyday terms.
- Heckenberger, M.J., et al., Pre-Columbian urbanism, anthropogenic landscapes, and the Future of the Amazon. Science 321:1214, 29 Aug 2008.
- Catchpoole, D., The people that forgot time (and much else, too). Creation 30(3):34–37, Jun 2008.
- archaeology.about.com/od/dterms/qt/dzudzuana_cave.
- Mizzi, J., and Mathews, M. The Amazing Cave People of Malta. Creation 26(1):40–43, Dec 2003.
- www.independent.co.uk/news/
- Wieland, C. Hobbit: New news is good news, 25 Aug 2006. creation.com/hobbit-new-news-is-good-news.
- Brown, K.S. et al., Fire as an engineering tool of early modern humans, Science 325:859, 14 Aug 2009. See also Andrew Curry ScienceNOW Daily News, 13 Aug 2009.
- Wadley, L., et al., Implications for complex cognition from the hafting of tools with compound adhesives in the Middle Stone Age, South Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences (USA) 106(24):9590-9594, 16 Jun 2009. See also news.nationalgeographic.com/news/2009/05/090511-stone-age-glu.
- www.telegraph.co.uk/earth/environment/archeology/5625802/Ancient-….
- www.newscientist.com/article/dn16873-early-humans-may-have-cared-….
- Gibbons, A., Oldest Stone Blades Uncovered. ScienceNOW Daily News, 2 Apr 2009.