Pichlavá záležitost

David Catchpoole

(Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – 12/2013. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.)

• „Země ti bude prokletá…ponese trní a bodláčí“ (Genesis 3:17-18)

Pro křesťany, kteří přijímají světský pohled o mnohem větším stáří Země než 6,000 let, jsou zkameněliny trnitých rostlin problémem.

Zkameněliny kaktusů v eocénu („datováno“ 35–55 milionů let) (1), zkameněliny růží z miocénu (5–23 miliónů let) a oligocénu (23–35 miliónů let) (2, 3), a k tomu mnoho dalších, jsou všechny „datovány“ podle evoluční perspektivy miliónů let, a tím evolucionisté umisťují tyto zkameněliny dlouho před dobu než existoval člověk – čili dávají trny před člověka. Jenže Bible v Genesis 3:17-18 nás učí, že trny jsou až důsledkem Prokletí – tedy trny jsou až po člověku. Bůh řekl Adamovi:

• „Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst, nechť je kvůli tobě země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a bodláčí a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“

To znamená, že smrt, dřina, nutnost obdělávání země pro pěstování polních plodin, a také objevení se trnů a bodláčí, to vše je důsledek Adamova hříchu – ve skutečnosti bylo takto postiženo (a stále ještě je) celé Stvoření – Řím 8:19-23 (4). Bible nám tím ukazuje, že ani jeden trn, bodlina, osten či jehlice, které dnes nalézáme ve zkamenělinách, nemohly existovat před Adamovým pádem do hříchu, a proto tyto zkameněliny nemohou být milióny let staré. Pokud by tedy ony evoluční věky miliónů let byly pravdivé, pak by nebyla pravdivá Bible – a křesťané, kteří přijímají ony dlouhé věky bez problémů, by se tak  nějak museli s touto „pichlavou záležitostí“ vyrovnat.

Trny a dinosauři

Podle evolučního počítání byly zkameněliny trnitých rostlin z devonských vrstev (360–410 miliónů let (5, 6, 7, 8/) uloženy „před věkem dinosaurů“ (65–230 miliónů let před námi), a tím také předtím, než se objevili první lidé.

Podle Bible však tyto devonské trnité rostliny nemohly být pohřbeny a zkamenět dřív, než Adam zhřešil. A zkameněliny dinosaurů, které byly nalezeny ve vrstvách hornin triasu, jury a křídy, tedy ve vrstvách nad devonem, nemohly být pohřbeny dřív než zkamenělé trny. Takže (pro křesťany přijímající Boží neomylné slovo) i dinosauři museli být pohřbeni a zkamenět až po Adamově hříchu.

Bible nám přesně popisuje událost, ve které se to všechno seběhlo – došlo k tomu nějakých 1 656 let po Adamově hříchu. (9)

Trny a Potopa

Celosvětová Potopa za dnů Noe (Genesis 6 – 9) jistě dramaticky „přetvořila“ zemi. Jak to řekl apoštol Petr, „tehdejší svět byl zničen, byl zatopen vodou“ – 2. Petra 3:6 (10).

Zahrada Eden, ve které nebyly žádné trny, byla kdysi zahlazena (erozí nebo zasypáním či obojím) – a to je též důvod, proč už potom, kdy Noemovi bylo 601 let, tam nemusel stát žádný cherub s planoucím mečem, aby zabraňoval v přístupu ke stromu života (Genesis 3:24).

Taková devastující celosvětová Potopa by zaplavila a pohřbila mnoho živočichů a rostlin pod mnoha vrstvami usazenin, které jsou nyní už ztvrdlé na skálu. Proto zkameněliny dinosaurů a zkamenělé trnité rostliny nejsou starší než asi 4 500 let – a dají se snadno vysvětlit jako dědictví celosvětové Potopy i událostí po ní. Takže dinosauři žili ve stejné době jako člověk – pochopitelně, že byli po páru od každého druhu na lodi spolu s Noemem. Není tedy divu, že máme tolik důkazů o popotopním setkávání dinosaurů s lidmi. (11)

Je to pichlavá záležitost i pro evolucionisty

Stejně jako mají s trním před hříchem problém křesťané, vyznávající dlouhé věky, mají i evolucionisté svoji pichlavou záhadu. Nejde však o to, kdy do světa vešel hřích – ateističtí evolucionisté jakoukoliv existenci hříchu popírají (12).

Evolucionisté ale vyrábějí příběhy, jak vlastně trny (a s nimi spojené části rostlin jako jsou listy) vůbec vznikly. Z jejich pohledu zde probíhají dlouhodobé biologické „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a těmi tvory, které je chtějí sníst – a tudíž se vyvinuly trny.

Co ale to ohromné množství rostlin bez trnů – navíc rostlin, které nemají vůbec žádné obranné mechanizmy, a přežily docela slušně – dokonce i tvrdé ohryzování a spásání? (13) To je přesně to, co bychom očekávali od biblické zprávy o stvoření světa, který byl původně „velmi dobrý“, kde všichni tvorové (včetně člověka) byli vegetariány a rostliny byly stvořeny pro potravu (Genesis 1:29-30) – vyprojektovány k drcení, klestění, chroupání a žvýkání, hryzání a spásání. (14)

Povídačka o evoluci trnů je hodně „kulhavá“

Myšlenka na „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a býložravci ponechává evolucionisty na rozpacích u rostlin jako je třeba trnitý porost Cyanea solanaceae (je to endemit na Havajském souostroví, kde se mu běžně říká ‘popolo’). „Evoluce trnitých struktur u rostlin na oceánských ostrovech, kde nejsou žádní býložraví savci či plazi, je udivující,“ říkají evoluční badatelé, a „ostny Cyaney jsou evoluční záhadou.“ (15) A tak evolucionisti přispěchali s nepodařenou kreativní historkou, že kdysi na souostroví žili místní býložravci, byly to „nelétavé husy a husám podobné kachny, které byly pak během posledních 1600 let Polynésany vyhubeny.“(15)

Evoluční trny před listy?

Velmi podobně i evoluční příběh o prvních trnovitých výčnělcích v období devonu vyžaduje vysokou porci víry.(16, 17, 18, 19) Evoluční příběh pokračuje tvrzením, že tehdy nebyly žádné listy, ale jen jakési úzké výčnělky s velmi malou plochou pro zachycení slunečních paprsků umožňující fotosyntézu /zřejmě tedy bez těch současných, nádherně účinných plochých listů (20), coby rostlinných solárních panelů současnosti/ (21, 22) A tak poté, jak se objevili v devonu suchozemští býložravci, rostliny si začaly vyvíjet trnité struktury jako odstrašující prostředky – tolik evoluční povídačka. No, a za milióny let, se tyto úzké pichlavé výčnělky vyvinuly v listy. (23, 24)

Dnes je ale známo, že jehlice, ostny a trny jsou všechno degenerované části rostliny, nebo jejích pozůstatků – viz níže o růži. Jinými slovy, botanickou mluvou, listy zde musely být první, čili před trny. Vlastně mnohé trny jsou ve skutečnosti modifikovanými listy, do sebe zakroucenými. (25) To se mohlo stát jako snadný důsledek přechodu mezi původně vyrovnanými zkrutnými silami k jejich nerovnováze. Aby tu mohly být nejprve trny, muselo by pak dojít k velmi podstatnému vzrůstu genetické informace (26) – tedy k procesu, který je dnes jen stěží, pokud vůbec,  pozorován. (27)

Mnohem pravděpodobnější scénář je ten, že devonské bezlisté zkameněliny, s jejich „jehlicím podobným přívěskům“ (21), byly ve skutečnosti listnaté, tehdy žijící rostliny. Až když tyto rostliny byly vytrženy z kořenů a smeteny víry vod zničující celosvětové potopy, listy z rostliny odpadly a poté došlo ke zkamenění.

Pro botaniky, technicky řečeno, růže nemají trny, ale ostny, kdežto katusy mají trny, a citrusy mají „pravé trny“. Trny jsou větve, u kterých nedošlo k růstu. (Kolce jsou trny vzniklé ze stonku – pozn. př.) Trny mohou být též přeměněné listy (pevně srolované či nedostatečně vyrostlé), mohou to být mutované části listů či zbytky listových bází poté, co listy odpadly. Na rozdíl od trnů či kolcí, ostny nemají cévní tkáň (jsou to prostě jen „přerostlíci“ vnější rostlinné vrstvy), a to je důvod, proč lze ostny snadněji odlomit nebo proč odpadnou s vnější vrstvou poté, kdy stonek odumře. (To je asi také důvod, proč trn miocénní růže, která je zobrazena nahoře, zkameněl izolovaně.)

Podle tradice byla „koruna“, kterou římští vojáci upletli a vložili Ježíši na hlavu, zatímco se mu posmívali, vytvořena z rostliny Ziziphus spina-christi, které se lidově říká Cicimek Kristovo trní.

TheVýraz z Genesis 3:18 „trní a bodláčí“ zahrnuje dnes všechny rostliny, které mají bolestivé bodavé struktury. Ostny na stvolech bodláků, listech a květinách, mohou zcela jistě způsobit bolest – to je asi důvod, proč je mají Skotové ve svém národním znaku. Podle legendy jeden bosý Nor šlápl jedné noci na bodlák a jeho výkřik bolesti varoval Skoty před blížící se norskou armádou.

Kreacionistická odpověď: trny a Pád

Křesťané, kteří přijímají dlouhé věky nebo evoluci, vysvětlovali problém neexistujících trnů před hříchem, takto:

• „Mladozemští kreacionisté často poukazují na to, že trny a ostny byly stvořeny Bohem až v této chvíli (dle Genesis 3:17-18). To by ale znamenalo, že Bůh tvořil ještě i POTÉ, co již odpočinul po stvoření světa.“

To je jistě důležitá myšlenka k uvážení. Zvláště když Exodus 20:8-11 a Genesis 2:1-3 ukazuje jasně, že po šestém dnu stvořitelského týdne už nebylo stvořeno nic nového. Stvoření bylo dokončeno. (Je to ironie, protože právě tento postoj vytváří problém křesťanům, kteří přijímají dlouho věky a věří v evoluci s tím, že ji lze „pozorovat“ ještě dnes. Pokud ale lze evoluci pozorovat ještě dnes, znamená to, že stvoření stále ještě není dokončeno, tím pádem se ani nenachází v období po kletbě (28), a potom…o čem je vlastně Ježíšova výkupní oběť na kříži – Jan 19:30?)

Odpovědí je pozorování, že trny, ostny a trnité útvary jsou degenerovanými strukturami – zmutované listy nebo části listů, které se patřičně nerozvinuly; jsou to listové báze, které nevyrostly v listy, nebo pozůstatky odpadlých listů, případně jde o důsledek nedostatečného růstu větve. Je zcela snadné představit si dokonalý svět, který kdysi existoval, bez těchto píchajících výrůstků, ale v současném světě jsou mutace a další biologická selhání velmi rozšířeným jevem – jevem vzrůstajícím. To je v souladu s tím, jak svět po pádu a v prokletí popisuje apoštol Pavel v Římanům 8:19-22: jako svět ležící v „sevření úpadku“ (29).

Trny a kříž

Jen opakuji, že křesťané, kteří přijímají světskou interpretaci milióny let starých geologických vrstev se zkamenělinami, které jsou v nich uvězněny, čelí problému trnů (a bolesti, smrti a utrpení) před hříchem.

Jestliže však přijmeme pravdivý (biblický) postoj k trnům, pak nám Ježíšova smrt na kříži vyvstane s ještě větší ostrostí. Na své hlavě on nesl důsledek první lidské rebelie proti stvořiteli. Nebýt Adamova hříchu, Římané by neměli z čeho uplést trnovou „korunu“, aby ji pak se vší drsností nasadili na Ježíšovu hlavu. (Jan 19:2-5). A tak korunován trny, touto bolestivou vzpomínkou na důsledky prvního Adamova hříchu, Ježíš, „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45), vzal na sebe kletbu (Galatským 3:13) – a proto každý, kdo v něho věří, je od této kletby osvobozen pro věčnost (Jan 3:16; Zjevení 21:1-4, 22:3). Tam už nebude smrt, nebude tam ani další bolest, nebude tam prokletí a nebudou tam trny – chvalme za to Pána.

Odkazy a poznámky

1. Chaney, R., A fossil cactus from the Eocene of Utah, American Journal of Botany 31(8/:507–528, 1944.
2. Becker, H., The fossil record of the genus Rosa, Bulletin of the Torrey Botanical Club 90(2):99–110, 1963.
3. DeVore, M. and Pigg, K., A brief review of the fossil history of the family Rosaceae with a focus on the Eocene Okanogan Highlands of eastern Washington State, USA, and British Columbia, Canada, Plant Systematics and Evolution 266(1–2):45–57, 2007.
4. Smith, H.B., Cosmic and universal death from Adam’s fall: an exegesis of Romans 8:19 23a, J. Creation 21(1):75–85, 2007; creation.com/romans8.
5. Rayner, R., New finds of Drepanophycus spinaeformis Göppert from the Lower Devonian of Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 75:353–363, 1984.
6. Rayner, R., New observations of Sawdonia ornata from Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 74:79–83, 1983.
7. Kasper, A., Andrews, H. and Forbes, W., New fertile species of Psilophyton from the Devonian of Maine, American Journal of Botany 61(4):339–359, 1974.
8. Banks, H., Reclassification of Psilophyta, Taxon 24(4):401–413, 1975.
9. See creation.com/ussher-calc.
10. New American Standard Bible, 1995.
11. See e.g. The Year the Water Dragon roared , pp. 12–14 this issue. Also creation.com/coexist.
12. Je to opravdu pozoruhodné: v době, kdy se stále zvyšuje počet mladých lidí, kteří nemají ponětí o tom, co znamená slovo hřích, bylo toto slovo odstraněno z Oxfordského slovníku pro mladé lidi. See: Sin huh?, Creation 31(3):7, 2009; creation.com/focus-313#sin.
13. A tak někteří kreativní evolucionisté přispěchali s teorií, že jedním z obranných mechanizmů, které rostliny vyvinuly proti býložravcům, je tolerance na býložravost !
14. For more on this see: Christmas in the Year of Darwin The 2009 RI Christmas Lectures trumpet the supposed 300-million-year evolutionary arms race between plants and herbivores, creation.com/darwin-year-christmas, 25 December 2009.
15. Givnish, T., Sytsma, K., Smith, J., and Hahn, W., Thorn-like prickles and heterophylly in Cyanea: Adaptations to extinct avian browsers on Hawaii? Proceedings of the National Academy of Sciences USA 91:2810–2814, 1994.
16. Stewart, W., Paleobotany and the evolution of plants, Cambridge University Press, 1983.
17. Kenrick, P. and Davis, P., Fossil plants, Natural History Museum, London, 2004.
18. Gensel, P. and Edwards, D., Plants invade the land—Evolutionary and environmental perspectives, Columbia University Press, New York, 2001.
19. Thomas, B. and Spicer, R., The evolution and palaeobiology of land plants, Croom Helm Ltd, London, 1987.
20. Skutečnost, že listy jsou ploché a orientují se na slunce, ukazuje mocně na plán – plochost je výsledkem jemné vyváženosti mezi dvěma proti sobě stojícími zkrutnými silami. See: Catchpoole, D., Flat leaves a curly problem, J. Creation 19(1):8, 2006; creation.com/flatleaf.
21. Kenrick, P., Turning over a new leaf, Nature 410(6826):309–310, 2001.
22. Gensel, P., A new Lower Devonian plant and the early evolution of leaves, Nature 309(5971):785–787, 2001.
23. Gosline, A., How plants evolved big broad leaves, New Scientist 183(2455):10, 10 July 2004.
24. Ačkoliv jsou evolucionisté obvykle šťastni z dlouhých věků, zde si však díky nim sami vytvořili hádanku: „Mezera /40ti miliónů let/ mezi nejranějšími zkamenělinami cévnatých rostlin a příchod megafyl je udivující.“ – odkaz 21. A dále: „Tato dlouhá prodleva v tomto relativně jednoduchém evolučním vývoji je překvapující…/a/ zůstává záhadou“. Beerling, D., Osborne, C. and Chaloner, W., Evolution of leaf-form in land plants linked to atmospheric CO2 decline in the Late Palaeozoic era, Nature 410(6826):352–354, 2001.
25. Wieland, C. and Sarfati, J., interview with zoologist Dr Walter Veith, Creation 22(1):36–38, 1999; creation.com/professing-creation.
26. I.e. to go from leafless spiny plants to plants with leaves.
27. See also Time no friend of evolution on pp. 30–31 this issue. Also creation.com/nylon.
28. Cf. Genesis 3:17–19; Romans 8:19–22.
29. Je třeba poznamenat, že degenerací nemohou být vysvětleny všechny obranné-útočné struktury, které nyní pozorujeme v tomto světě po pádu. See creation.com/cab6.