O co skutečně jde ve sporu Stvoření/Evoluce ohledně počátků
(Z creation.com/candid-admission přeložil M. T. – 6/2012. Vyšlo na stránkách CMI)
Musím přiznat, že tvrdý tón mnoha nepřátelských komentářů, které dostáváme jako odpověď na své články, mě překvapuje.
Před deseti lety jsem si naivně myslel, že kdyby člověk mohl prostřednictvím kreační vědy sdělit lidem informaci o tom, že biblickému popisu dějin lze věřit, nadšeně by přijali spásu nabízenou svobodně skrze Ježíše Krista, našeho Stvořitele a Pána.
Dnes mě však zavilost, kterou někteří pisatelé projevují, když odmítají přijmout zcela hmatatelná, pozorovatelná fakta, přiměla k tomu, že jsem zklamaně prohodil ke kolegovi z CMI, „Připadám si jako někdo, kdo se snaží prorazit hlavou zeď. Vždyť my nabízíme lidem ve svých článcích pravdu takříkajíc v dárkovém balení, a přece ji tak mnoho z nich odmítá.“
Když tohle zaslechl, řekl mi jiný křesťanský kamarád, „Opravdu, mám za to, že v některých případech nejde o to, že by tomu nemohli porozumět, oni to prostě nechtějí vidět.“
Ve světle nedávných zkušeností z jedné pastorační cesty mu skoro dávám za pravdu. Když totiž někdy skončíme svou kreacionistickou přednášku, není neobvyklé, že se někdo přihlásí a zvolá, „Jsem ateista“, a začne klást velmi nepřátelské otázky. Ale nedávno zareagoval mladík, kterého budu nazývat řekněme Brev (1), zcela odlišně. Jeho první slova zněla, „Já hledám pravdu – ale pak spustil lavinu nenávistných otázek. Pokud jde o existenci Boha, řekl Brev, že je spíše agnostik než ateista.
Jeho otázky pramenily z filozofické orientace na čínské pojetí sil jin a jang, které prý před mnoha miliardami let stály u zrodu vesmíru. Odpovídal jsem na jeho otázky dovedením jeho vlastních chaotických názorů ad absurdum, a pak zhruba po 45 minutách jsme dospěli k bodu, kdy jsem mu položil jednoduchou otázku vyžadující jednoduchou odpověď ano/ne, totiž zda existuje možnost, že by dějiny načrtnuté v Bibli mohly být pravdivé. K mému úžasu Brev odvětil (po dlouhé přestávce na rozmyšlenou) slovy, která bych nikdy od agnostika či ateisty ani ve snu nečekal: „Uf, je mi jasné, kam Vaše otázka míří … ale tak to prostě nemůže být, to nemůžeme přijmout … protože by to ve svých důsledcích změnilo celý můj život – sedí-li slova Bible, pak bych musel zasvětit celý svůj život službě Bohu … ta oběť by byla příliš velká … ne, to nejde.“
Brevovo otevřené přiznání nám pomáhá porozumět tomu, proč je bitva o pravdu historické zprávy Bible tak vyhrocená. Brevova poctivost je však v příkrém rozporu s ostatními agnostiky a ateisty, kteří by za nic na světě nepřiznali, co je doopravdy vedlo k odmítnutí kreačního poselství. A v jedné věci má Brev pravdu. Je-li biblický příběh pravdivý, pak ty důsledky jsou pro každého dnes žijícího jedince obrovské. Něco ho to opravdu bude „stát“ – mluvil o tom v jedné souvislosti i Ježíš (Lukáš 14:25-33). Ale pro mne, který jsem zažil oba světonázorové postoje (2), je volba už zcela jasná – protože jsem byl kdysi ateistou žijícím v duchu sobecké bezúčelnosti, což ve mně vybudovalo evoluční dogma. Dnes ale mohu říct, že nic člověka tak neuspokojí, jako když s radostí zasvětí celý svůj život službě svému Bohu Stvořiteli, celým svým srdcem, duší a myslí, a když této službě věnujete veškeré síly – jsme zde totiž pro zcela určitý účel.
Každému mohu velmi srdečně tuto cestu doporučit (Marek 12:30, Žalm 119:105).
Odkazy
- Toto není jeho skutečné jméno.
- Uvědomte si, toto není úhybný manévr (srov. „velká propast“ u Luke 16:26). Ježíš řekl, že člověk je buď s ním anebo proti němu (Matthew 12:30, Mark 9:40, Luke 11:23). Jak je vidět z Brevova přiznání, agnostik není pravdivě neutrální. Tento úhybný manévr nepoužije každý.