Brian Thomas, M.S.
(Z www.icr.org přeložil Pavel Kábrt – 2/2014. Článek vyšel na stránkách ICR 31. ledna 2014.)
Venušin ztrýzněný povrch volá po vysvětlení, ale na základě jeho tajemných rysů zažívají vědci při rekonstrukci perné chvíle. Materialističtí geologové doufají, že další měření snad pomohou vyřešit palčivé Venušiny hádanky. Je ale také možné, že bez něčeho zcela zásadního, než je jen přísun nových informací, uspokojivé odpovědi nikdy nepřijdou.
Pokud jde o rozměry, je Venuše ve slunečním systému nejbližší planetou naší Zemi. Pokrývají ji vulkány a trhliny, které naznačují bouřlivou minulost. Jak k této drsné minulosti došlo?
Odpověď na tyto otázky je komplikována skutečností, že Venuše patrně nemá tektonické desky, jako je má Země, se svým pohybujícím se systémem zemské kůry.
James Head z Brownovy univerzity (USA) v časopisu Geology z ledna 2014 vyjmenovává některá Venušina tajemství a vyjadřuje naději, že více informací to pomůže vyřešit1.
Jako první na jeho seznamu je, že průměrné tradiční stáří povrchových hornin na Venuši vykazuje méně jak dvacet procent z předpokládaného celého věku planety. Jinými slovy povrch planety Venuše neregistruje žádný záznam z více jak osmdesáti procent její předpokládané historie.
Za druhé, pokud jde o domnělý Venušin věk, kůra jejího povrchu se jeví zcela jednotná, bez takových nesourodostí, jako jsou pozemské starší kontinentální horniny a mladší oceánské2.
Za třetí, krátery na povrchu Venuše prodělaly stejné množství eroze, což by dávalo smysl jen tehdy, pokud by byly všechny stejného stáří. Vypadají tak, že vznikly ve stejném čase, kdy k impaktům došlo jen v jediné události, místo aby se krátery hromadily po dlouhé věky.
Z těchto tří bodů je pro materialistické geology nejzáhadnější ten první, protože žádné údaje nepodporují velkou většinu předpokládané Venušiny historie. Ví někdo, co se dělo po miliardy let – pokud se něco vůbec dělo, než se planeta náhle a nevysvětlitelně proměnila v jediné vulkanické události?3
Tyto záhady by byly vyřešeny, kdyby materialisté odhodili svůj koncept o miliardách let. Neexistuje-li žádný důkaz pro ono ohromné množství chybějícího času na Venuši, tak tam možná žádný takový dlouhý čas nikdy nebyl. A Venušiny krátery se dají spojit s nějakou nedávnou událostí v rozsahu celého slunečního systému4.
James Head, autor článku v Geology, se ptá „Co nám mohou roky historického formování Země a menších terestrických planet říct o asi 80 % chybějící historie Venuše?“1 Na místo toho, aby byla použita vědecká metoda, při které se údaje pro vědecké analýzy získávají z experimentů a pozorování, tak Head navrhuje, aby materialistická verze „historie“ Země, Merkuru a Marsu zapadla do chybějící historie Venuše až pomocí budoucích výzkumů.
Když zvážíme, jaké demagogické předsudky tito badatelé zastávají, musíme se ptát, zda by jim třeba i celá záplava nových dat mohla pomoct, aby otočili kormidlo materialistických verzí o vzniku této mladě vypadající planety k jejímu skutečnému původu? Tyto materialistické verze se budou vždy znovu a znovu pokoušet sladit údaje tak, aby zapadaly do schématu miliard let, zatímco verze jediná, o nedávném původu Venuše, by všechny ty záhady vyřešila.
Odkazy
- Head, J. W. 2014. The geologic evolution of Venus: Insights into Earth history. Geology. 42 (1): 95-96.
- Baumgardner, J. 1994. Runaway Subduction as the Driving Mechanism for the Genesis Flood. In Proceedings of the Third International Conference on Creationism. Walsh, R. E., ed. Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship, 63-86.
- Coppedge, D. 2007. Venus vs. Uniformitarianism. Acts & Facts. 36 (7).
- Morris, J. 2012. An Extraterrestrial Cause for the Flood? Acts & Facts. 41 (7): 16.