Michal Rod
Vloženo: 03/2017
Mnoho kritiků Bible tvrdí, že si Bible na mnohých místech odporuje, že není přesná. Např. evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) popisují stejné události, ale jejich zápis se odlišuje.
Pro vysvětlení těchto odlišností si udejme příklad. V místnosti bude 100 lidí (muži a ženy různého věku) a dostanou za úkol si místnost prohlédnout a poté přejít do jiné místnosti a sepsat 20 základních věcí o této místnosti. Mohu vám garantovat, že zápisy od jednotlivých účastníků tohoto testu budou odlišné. Budou mít společné prvky, ale v detailech se budou zápisy odlišovat.
Obr. 1 Kumránský svitek s textem knihy Izajáš, 2. stol. př. n. l. (klikni pro zvětšení)
Právě tato odlišnost je důkazem autentičnosti. Pokud by všichni zapsali to samé, spíše by to byl společný zápis. Biblický zápis evangelií se v detailech odlišuje. Čtenář, který si s tím nedá moc práce, může udělat závěr, že si odporují. Pravdou ale je, že se doplňují, aby obraz toho, co Ježíš dělal, byl úplnější.
Vezměme si jeden příklad (bylo by možno dát mnoho příkladů):
Příklad odlišného zápisu – Velikonoce a ukřižování Krista
Období Velikonoc je pro křesťany připomínkou té největší události v dějinách lidstva – připomínka toho, že Ježíš za tebe i za mě položil svůj život, aby nás smířil se svým Nebeským Otcem.
Křesťanský pohled je mnohdy zastírán směsicí různých tradic a pohanských zvyků:
- zdobení kraslic – první kraslice byly v Babylónu, bylo to veliké vejce a znamenalo to uctívání babylónských božstev
- kreslení zajíčků – první vyobrazení nalézáme také v Babylóně – byl to znak plodnosti a měl blíže spíše ke značce Playboy než k roztomilým zajíčkům ze současnosti
- tradice pomlázka – děvčata se šlehala, aby byla zdravá a plodná, také pohanský zvyk
- anglicky jsou Velikonoce Easter – to byla germánská bohyně.
Jistěže nejspíše neuctíváme tato božstva, ale je dobré vědět, jaké jsou kořeny.
Co je tedy podstatou Velikonoc? Ježíšova oběť za hřích.
Zemřel Ježíš na Velký Pátek ?
Pokud čteme příběh o ukřižování Krista v evangeliích, tak na jedné straně můžeme být nadšeni tou velkou láskou a obětí Ježíše pro nás a na druhé straně musíme vnímat určité rozpory v časových údajích, jakoby nesoulad mezi tím, jak Ježíš slavil svátky a jak je slavili ostatní.
Křesťané po celém světě slaví Velký Pátek – Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a také jediným, který nám apoštol Pavel doporučuje slavit – 1.Kor 5.8. Připomínáme si vše, co Ježíš pro nás udělal – vydal svůj život za nás, aby nám bylo jeho zástupnou obětí odpuštěno.
Vždy když jsem četl tyto pasáže, velmi jsem chtěl přijít na to, proč jsou v Písmu protichůdné údaje. Věřím, že Písmo je od Boha vdechnuté a nemýlí se, není v rozporu, jen potřebujeme porozumět.
Bible nikde neříká, že Ježíš byl ukřižován v pátek! Bible říká, že Ježíš byl ukřižován v den před sobotou, ale přesnější překlad je před sabatem (svátkem). Bible nám dokonce ani nedává možnost, abychom spekulovali, před kterým sabatem došlo k ukřižování. Určitě to nebylo před týdenním sabatem, sobotou, ale před výročním sabatem, Hodem beránka, Paschou. Abychom tomu porozuměli, musíme nejprve čerpat v židovských tradicích
Židovská tradice Velikonoc
(z lat. Pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. פֶּסַח pesach přechod) Velikonoce jsou vlastně svátkem o dvou částech:
1. část – zabití beránka
Bible kniha Exodus (2. Mojžíšova) 12:1 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: 2 Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku. 3 Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu. 4 A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní. 5 Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat. 6 A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije.
Obdobně 5.Mojž 16
Krev toho beránka ochránila všechny Izraelce před zhoubou, Bůh je ochránil, protože viděl krev. Izraelci si měli připomínat tu velikou věc, že je Bůh vyvedl z Egypta, z domu otroctví.
Začínalo to vždy 14. dne měsíce Nisanu (abíb) (jejich první měsíc v roce, odpovídá cca dubnu), ten den jsou zabíjeni beránci v chrámu (pouze tam). Ale ještě den před tím měli projít celý dům a odstranit starý kvas, měli vyhodit úplně vše kvašené (těsto, chleba, …).
Takže 14. dne se jí tzv. sederová večeře, která má mnoho pravidel – jí se nekvašený chléb (maces), pije se 1. kalich (vděčnost za Boží milost), poté se připomínají se Egyptské rány a celé vyjití z Egypta, pije se druhý kalich (vysvobození z hříchu), poté se jí beránek s hořkými bylinami a vnitřnostmi, po večeři se pije 3. kalich (záchrana, vykoupení), 4. kalich (přijetí za syny).
2. část Velikonoc
(svátek nekvašených chlebů) vždy 15. dne měsíce Nisanu (abíb).
Leviticus (3.Mojž) 23:4 Toto jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění, která budete svolávat v jejich určený čas. 5 Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je velikonoční oběť Hospodinu. 6 Patnáctého dne toho měsíce je Hospodinův svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. 7 Prvního dne budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. ……
Izraelci tedy 15. dne Nisanu měli začít svátek nekvašených chlebů tím, že měli velký Sabat, 2. den po Sabatu měli mávat snopkem prvotin a o týden později 21. dne byl další velký Sabat.
Svátek měl začít vždy 14. a 15. ať to vycházelo na kterýkoliv den v týdnu, příprava měla být již 13. nisanu.
Ježíš a Velikonoce
Zde se dostáváme do již zmíněného rozporu – Ježíš slavil Paschu v jiném čase než Židé
viz. např. Jan 19:14 Byl den přípravy před Velikonocemi, kolem poledne. I řekl Židům: „Hle, váš král.“ Jan 18:28 Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka. Jan 19:31 Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži — tu sobotu byl totiž velký den — požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže a naproti tomu Matouš 26:17 Prvního dne svátku nekvašených chlebů přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu velikonočního beránka?“ Židé se připravovali na svátky a Ježíš už visel na kříži. Proč to slavil jinak? Chtěl si to ještě užít před tím, než byl ukřižován?
Odpověď je jednoduchá. V té době bylo mnoho skupin v Izraeli a každá se lišila – Farizeové, Saduceové, Zéloti, Esenci (Kumrámští), Herodiané, …. Některé skupiny striktně slavili podle Tóry a jiní v tomto tolik na datumu nelpěli. Ježíš ale nedělal kompromisy a vždy vše dělal podle Písma, napomínal farizee, že pro tradice otců ruší Písmo. Můžeme tedy tvrdit, že on slavil přesně od 14. dne Nisanu. Proč by to ale posunovali? Židé jsou vynalézaví a dovedou najít kličky a ulehčení.
Budeme tedy počítat, kdy měli Hod beránka (Paschu). Nejprve je nutné říct, že věřím, že Ježíš byl 3 dny a 3 noci v hrobě, tedy minimálně 72 hodin. (Mat 12.38, Luk 11.29). Věřím, že jeho Slovo platí, zde to nemyslí obrazně, Jonáš byl v břiše ryby skutečných 72 hodin, takže i Ježíš tam byl skutečných 72 hodin.
Matouš 16:21 Od té doby Ježíš začal svým učedníkům ukazovat, že musí odejít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen.
Matouš 20:19 – a vydají pohanům, aby se mu vysmáli, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen. “Matouš 27:64 Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých.´ A bude poslední blud horší než ten první.“
Lukáš 9:22 – a řekl: „Syn člověka musí mnoho vytrpět, být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen.“Lukáš 18:33 – zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
Lukáš 24:7 když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“ Lukáš 24:46 – a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;
Skutky apoštolské 10:40 – Bůh jej však třetího dne probudil z mrtvých a dal mu zjevit se; 1 Korintským 15:4 byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem Byl vzkříšen v noci ve dnu po sobotě. Vezmeme tedy cca půlnoc neděle – po odečtení 72 hodin je začátek půlnoc ve čtvrtek. Židovské dny začínají 18:00 večer a končí večerem následujícího dne.
Ježíš byl podle mého názoru ukřižován ve středu
Takže podle těchto údajů by Ježíš měl být ukřižován ve středu, ne v pátek, jak se bere podle tradice.
Pokud by to byla pravda a přijmeme rozdílné slavení Velikonoc mezi Ježíšem a Židy, pak by Židé měli ve středu den přípravy, čtvrtek Paschu spojený s Velkým Sabatem, pak běžný den a sobota běžný Sabat.
Není to nějak přitažené za vlasy?
Pojďme po jednotlivých krocích
- Večer Ježíš večeří s učedníky
- V noci se modlí v Getsemane
- Ještě v noci je zrazen a zajat
- Je u Piláta, Heroda a poté opět u Piláta
- 9:00 ráno (3 hodiny dle židovského počítání) je ukřižován
- Poledne 12:00 – setmí se
- Odpoledne 15:00 konec temnoty, chrámová opona se trhá, velké zemětřesení, Ježíš umírá
- Večer je sejmut z kříže
- Později večer balzamován
- V noci uložen do hrobu (možná dříve, není časový údaj)
Židé ale požadují, aby byla těla z křížů sejmuta ještě před svátky v den přípravy, tedy do 18:00. Ježíš je ale obrazem dokonalé oběti, předobraz zjevený Mojžíšovi ukazuje na Krista, On je plným naplněním svátků, to bylo to hlavní, proč byl zde na zemi. On dal zákon, On je zákon, on je živé slovo. Takže si datum asi nespletl, on celý svůj život směřoval k této vrcholné události dějin. Já jsem si tedy naprosto jist, že Ježíš to slavil přesně, jak měl.
V Mat 28.1. Ὀψὲ δὲ σαββάτων je navíc řečeno doslova v řeckém originále po Sabatech (překládáno po sobotě – i studijní překlad to takto má, doslova je to po sabatech). To nám ukazuje na to, že opravdu mohly být 2 (velký Sabat a ten běžný).
Takže z toho nám plyne, že Ježíš byl zabit 14. dne měsíce Nisanu ve středu a oficiálně začala Pascha (hod Beránka) v 18:00, tedy kdy začal židovský čtvrtek. Některé prameny uvádí, že zabíjení začínalo již od 15:00. Právě v tuto dobu Ježíš umírá. 15. dne Nisanu byla oficiální Pascha spojená se sabatem svátku nekvašených chlebů ( Velký Sabat), 17.dne Nisanu běžný Sabat, 18.dne Nisanu snopek prvotin – ale to je přesně den, kdy byl Ježíš vzkříšen!!!! Snopek ukazuje na něj, on je první vzkříšený (s ním i několik dalších-tedy snopek) a další budou následovat. Obraz i zde sedí dokonale. Právě to, že byly 2 sabaty za sebou umožnilo to, že se naplnilo i toto slovo o snopku prvotin – je to předpověď vzkříšení. Kdyby to bylo jiný rok, byla by Pascha, poté Sabat a pak slavnost snopku. Bůh už dopředu věděl, jak to bude!
Obr. 2 – schéma událostí (klikni pro zvětšení)
Důkazy pro ukřižování ve středu v jiné literatuře a historicita Ježíše
Jsou pro to ale důkazy, můžeme tvrdit, že oficiální Pascha byla posunuta ze 14. Nisanu na 15.? Ano, jsou pro to důkazy, je to zapsáno v Talmudu (židovská nařízení).
Babylonský Talmud, svazek 3, Sanhedrin 43a:
„V předvečer Pesachu byl pověšen Ješu. Čtyřicet dní před konáním jeho popravy vyšel hlasatel a volal: Bude ukamenován, protože provozoval čarodějnictví a sváděl Izrael k odpadu od víry. Kdokoli by mohl říci něco k jeho prospěchu, ať předstoupí a promluví na jeho obhajobu. Protože však nikdo na jeho obhajobu nevystoupil, byl pověšen v předvečer Pesachu.“ (1)
Co dalšího můžeme nalézt v jiných zdrojích než v Bibli?
„Ježíš zvaný Kristem, tedy Mesiášem“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18,3:3; 20,10:1
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Svetonius „Životy císařů“ 25:4
Tacitus „Letopisy“ 15,44
„Pocházel z Judska v Palestině“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 20,9:1; 20,10:1
Lukian ze Samostaty The Passing of Perefrinus, 12-13
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Akta (listiny) Pilata citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35
„Činil zázraky: uzdravoval nemocné a posedlé“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Akta (listiny) Piláta citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35
„Byl považován za člověka pravého a moudrce“
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Mara Bar-Serapion, Syriac Manuscript,
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
„Byl učitelem“
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian ze Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
„Měl učedníky“
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Název křesťané pochází od mesiánského titulu Ježíše
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian z Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Židovští náčelníci odmítli Ho, a nechali ho popravit.
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Mara Bar-Serapion, Syriac Manuscript,
Lukian ze Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Byl odsouzen k smrti za císaře Tibera (14-37), kdy prokurátorem Judska byl Pontius Pilatus (26-36).
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Akta (listiny) Piláta citované Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35
Nikdo ho neobhajoval
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Byl ukřižován
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Lukian ze Samostaty The Passing of Perefrinus, 11-13
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Akta (listiny) Piláta citovaný Justinem Mučedníkem, Apologie první, 35
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a;
Jeho smrt doprovázela velká tma.
Thallus cit. w: Julius Afrikanus, Extant Writings, XVIII, v: Ante-Nicene Fathers, sv. 6, str. 130.
Jeho učednici věřili, že vstal z mrtvých
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16
Víra v Krista byla rozšířena již před koncem prvního století
Josef Flavius, „Židovské starožitnosti“ 18, 3:3
Plinius mladší, Dopisy, 10,96
Tacitus „Letopisy“ 15,44
Babylonský talmud, Sanhedryn 43a, 107b;
Svetonius „Žívoty císařů“ 16:16
Thallus cit. w: Julius Afrikanus, (F.F. Bruce, The New Testament Documents, s. 113).
Zdroj www.isidorus.net
Citace různých teologů ohledně dne ukřižování
Donald Grey Barnhouse (známý teolog a presbyteriánský kazatel, 1895 –1960) řekl: „Osobně jsem nikdy nepochyboval, že v týdnu, ve kterém byl náš Pán ukřižován, byly dvě soboty: sobotní sabat a sabat Hodu beránka, který připadl na čtvrtek. Židé spěchali s Jeho pohřbením po Jeho středečním ukřižování a On byl pohřben plné tři dny a tři noci, nejméně 72 hodin.“ Barnhouse dále cituje důkazy ze svitků od Mrtvého moře, které potvrzují, že Poslední večeře se odehrála v úterý.
Ne všechny tradice se ztotožňují s pátečním ukřižováním. Barnhouse ještě uvádí jeden francouzský katolický časopis, ve kterém se píše: „… starobylé křesťanské tradice popsané v Didascalia Apostolorum a Epiphanius a Victorinus z Pettau, který zemřel r. 304, uvádějí, že Poslední večeře proběhla v úterý, a předepisují středeční půst, protože Ježíš byl ve středu zatčen, ukřižován a pochován“.
I Katolická encyklopedie, která pevně stojí za pátečním ukřižováním, přiznává, že mnozí, například Epiphanius, Lactantius, Wescott, Cassiodorus a Gregor z Toursu, odmítají pátek jako den ukřižování Krista.
V knize „Biblické otázky odpovězeny“ W. L. Pettingill píše: „V který den byl náš Pán ukřižován? Je nad míru jasné, že den ukřižování byla středa“. Průvodce Biblí vydán Oxfordskou universitou vysvětluje v dodatku 156, že Ježíš byl ukřižován ve středu.
Finis Dake (evangelista a kazatel letniční církve 1902–1987) komentoval Matouše 12:40 následovně:
„Kristus byl mrtev po celé tři dny a tři noci. Byl položen do hrobu ve středu těsně před západem slunce a byl vzkříšen na konci soboty při západu slunce. Žádný biblický verš neříká, že byl pohřben v pátek při západu slunce, to by byl potom v hrobě jen jeden den a jednu noc.“
Uváděné citace jsou obzvláště významné proto, že muži, kteří je vyslovili, se většinou neztotožňovali s oficiálním stanoviskem své denominace. Tito lidé promluvili z přesvědčení, ne z prospěchu.
Podobně R. A. Torrey (1856 – 1928), známý evangelista a děkan Biblického institutu, napsal r. 1907:
„Kvůli běžně přijaté církevní tradici, že Ježíš byl ukřižován v pátek … a byl vzkříšen v neděli brzy ráno, mnozí čtenáři Bible se nemohou dopočítat, že by interval mezi pozdním pátečním odpolednem a časným nedělním ránem trval tři dny a tři noci. Ať počítají, jak počítají, výsledek jsou dvě noci, jeden den a kousíček dne. Řešení tohoto problému je jakoby nalezeno v tom, že ‚den a noc‘ je totéž co ‚den‘ a že staří Židé počítali i zlomek dne za celý den. Někteří lidé nejsou spokojeni s tímto řešením a přiznávám se, že jsem jeden z nich“.
Závěr
Podrobnějším studiem tedy můžeme prohlásit, že odlišnost zápisu evangelií je dána úhlem pohledu – jeden úhel pohledu je, jak to slavil Ježíš a druhý pohled byl, jak se to slavilo oficiálně. Můžeme směle prohlásit, že tato místa Písma si neodporují, ale doplňují. Bible není jednoduchá kniha – má mnoho vrstev, ačkoli jí čtu víc jak 25 let, stále zde objevuji věci, které jsou nové, najednou vidím nové souvislosti.
V podstatě je také jedno, který den byl Ježíš ukřižován, mnohem důležitější je, že se tato událost stala. Jeho zástupná oběť je podobná, jako když bychom provedli něco velmi špatného, ale někdo jiný by to vzal na sebe. Bible nám říká, že nemáme přístup k Bohu, protože děláme špatné věci, hříchy a děláme je všichni. Ježíš vzal na sebe všechny naše provinění, přestože za ně nemohl, abychom mohli přicházet k Bohu.
Nicméně právě odlišnosti ( podle některých chyby) v Bibli brání lidem porozumět duchovním hodnotám, které v Bibli jsou. Nenechte si ukrást ty úžasné poklady, které v tomto dopise od Boha jsou pro každého z nás!!!