Z www.icr.org přeložil M. T. – 10/2010.
Vědci si dlouho mysleli a také to učili, že funkční je pouze ta DNA, která kóduje jednotlivé geny (což činí jen zlomek DNA v lidských i ostatních genomech). A veškerá zbývající DNA že je jakýmsi “odpadem” – pozůstatkem z dlouhé evoluční minulosti. Opakované studie však prokázaly, že nekódující DNA je ve skutečnosti nositelkou užitečných a životně důležitých kódujících instrukcí.1
Mnohé z těchto informací se týkají regulace genové exprese. Z technického hlediska je pochopitelné, že k řízení buněčných procesů je potřeba více informací než k samotnému vytvoření jejich komponentů. Aby život mohl běžet, musí komunikační systémy zjistit, co buňka potřebuje, a pak také sdělit jejím příslušným složkám, co mají dělat, kdy a jak dlouho.
Geny v DNA kódují pokyny pro stavbu bílkovin; tato stavba probíhá tak, že nejprve se informace obsažená v DNA přepíše do dočasné, jen krátce existující formy, tzv. RNA. Vědci postupně rozkrývají celou síť důmyslných signálů, pomocí nichž zmíněné molekuly RNA zvané transkripty regulují procesy v buňkách. K objevům patří jedna třída RNA známá jako “dlouhá nekódující RNA”, u které vědci pozorovali průběžnou regulaci toho, kdy by měl určitý protein vzniknout a kolik by ho mělo být.2
Jelikož věděli, že jiná třída RNA – zvaná mikroRNA – blokuje expresi genů v buňkách, byli badatelé překvapeni zjištěním, že po umístění do blízkosti proteinového genu stimulovala dlouhá nekódující RNA produkci tohoto proteinu, místo aby ji blokovala.
Pro evoluční teorii by byl velmi příznivý vědecký závěr, že nekódující DNA je opravdu bezcenným odpadem. Jako zbytek z té nekonečné řady vývojových přechodů by se mohla hodit do modelu s dlouhými věky plnými trpících a umírajících organizmů, jakož i do představ o evolučních mechanizmech biologických změn (genetických mutací). Se vším tímto zvláštním genovým materiálem by pak bylo možné si různě pohrávat a živit tak pro své posluchače myšlenku věrohodnosti naturalistického vysvětlení přírodních jevů, tedy že přírodní procesy jsou schopné náhodně vyprodukovat nějakou novou a užitečnou informaci.
Faktem však zůstává, že jakmile začneme s DNA – ať už kódující proteiny či nikoli – zacházet fušersky, vede to jen k dalším nově poškozeným informacím. A to proto, že drtivá část DNA obsahuje užitečné informace, připomínající nám práci vynikajícího Bioinženýra. Objev specifického použití dlouhé nekódující RNA je v souladu s učením o stvoření, nicméně pro evoluční teorii je to jen dalším hlavolamem.
Odkazy
- Thomas, B. Study Shows ‚Junk‘ DNA Builds Visible Traits. ICR News. Posted on icr.org May 4, 2010, accessed October 11, 2010.
- Wistar Researchers Discover New Class of Objects Encoded Within the Genome. The Wistar Institute press release, October 5, 2010, reporting on research published in Ørom, U. A. et al. 2010. Long Noncoding RNAs with Enhancer-like Function in Human Cells. Cell. 143 (1): 46-58.