Václav Uher
(Viz také O včelách s Václavem Uhrem)
Budu stručný a podrobnosti k níže uvedenému popisu života včelstva lze nalézt v jakékoliv učebnici včelařství pro laiky i v odborných studiích. Správnost lze rovněž ověřit ve Výzkumném ústavu včelařském v Dolu u Libčic.
Včela medonosná může žít výhradně ve společenství. Tomuto společenství říkáme včelstvo. Ve včelstvu existuje trojí populace: Matka, dělnice, trubec.
Matka je plnohodnotná samička schopná generativního rozmnožování. Ona jediná v celém včelstvu klade vajíčka, ze kterých se líhnou jak dělnice, trubci, tak i matka. Není schopna sát nektar z květů, nosit pyl ani vodu. Musí být krmena dělnicemi.
Dělnice je rovněž samička, která však není schopna generativního rozmnožování. Její vaječné rourky jsou zakrnělé, sosáček a medný váček umožňuje přínos nektaru a vody, třetí pár nohou má košíčky pro sběr pylu, produkuje vosk, ze kterého staví dílo (plásty).
Trubec je dokonalý samec. Práce v úlu se nezúčastňuje. Je krmen dělnicemi. Zdá se, že žije pouze pro oplození matky. Ovšem výzkumy naznačují nejméně dva další účely života trubců v úlu. Zabíhal bych však do nepodstatných podrobností.
Soudí se, že matku při jejím snubním proletu oplodní až 12 trubců. Matka si sperma ukládá do semenného váčku, vrátí se do úlu a pokud se včelstvo nevyrojí, zůstane tam po dobu 4 – 5 let. Žije především proto, aby kladla vajíčka a tak zajišťuje existenci včelstva. Vajíčka klade buď oplozená, nebo neoplozená. Jaké vajíčko položí rozhoduje tím, že jej před položením sama oplodní ze svého semenného váčku, nebo neoplodní. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo nové, mladé matky, z neoplozených vajíček výhradně trubci.
Matka žije 4 – 5 let.
Dělnice, vylíhnuté od srpna, přežívají zimu a zajišťují jarní rozvoj včelstva. Říká se jim zimní generace. V květnu už z této zimní generace není ve včelstvu ani jedna dělnice.
Dělnice, vylíhnuté od jara do začátku léta hynou po 6 – 8 týdnech tvrdé práce. To je letní generace. Začátkem zimy není z této generace ve včelstvu ani jedna dělnice.
Trubci se líhnou zjara do podletí. Pak je včely nemilosrdně vyhánějí z úlu, kde hynou. V zimě není ve včelstvu ani jeden trubec kromě výjimečných případů. Opravdu výjimečných, jejichž popisem bych tuto stať zbytečně prodlužoval.
Život včelstva nám může připadat z hlediska evoluce jako rytmický, dokazující přežití těch nejlepších včelstev, která se rozmnožují „vegetativně“ dělením, skrze rojení. Problém s evolucí nastane ve chvíli, zamyslíme-li se nad vznikem prvního včelstva.
Jak se vyvinula první matka, jestliže ještě nebyly dělnice jež nosí potravu a matku krmí?
Jak se vyvinula první dělnice, jestliže ještě nebyla matka jež klade oplozené vajíčko, ke kterému je třeba trubce?
Jak se vyvinul první trubec, jestliže ještě nebyla matka kladoucí vajíčka po bohatém krmení ještě nejsoucími dělnicemi?
Nabízí se nám odpověď, že se včelstvo vyvinulo možná i před miliony lety, ovšem rozhodně během několika měsíců jednoho vegetačního období, protože dělnice ke krmení larviček potřebují pyl.
Byla by to ovšem velice rychlá evoluce, kterou jistě nepředpokládal ani Darwin.
Nebo…? Ano, zásah vyšší, nadpozemské inteligence.