Modrá růže

„Růže jsou červené, fialky jsou modré, med je sladký, stejně jako ty“

Gordon Howard

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2025 (úvodní obrázek: Wallpapers.com). Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Tato známá říkanka (v anglicky mluvících zemích) se skládá ze čtyř výroků. Zjevnou snahou pisatele je přimět čtenáře k souhlasu s tím, že pokud jsou první tři výroky „prokázaným faktem“, je třeba přijmout i ten poslední. Jsou ale první tři výroky pravdivé? Jsou například růže vždycky červené? Proč nemůže být růže modrá?

Přírodních druhů růží známe asi osm, a žádný z nich nemá květy modré. Milovníci růží pěstují stovky let stále nové odrůdy, ale nepřítomnost přirozeně se vyskytujícího modrého pigmentu ve všech růžích byla pro pěstitele frustrující. Ve snaze vypěstovat první modrou růži experimentovali s nejrůznějšími šlechtitelskými pokusy, jejichž výsledkem nakonec byla komerční bonanza. Avšak žádná hybridizace, pečlivý výběr, změna faktorů v prostředí (např. typ půdy) ani jakýkoli jiný konvenční šlechtitelský proces u žádného typu růží nikdy nevedl, byť jen v náznaku, k modrému zbarvení květů.

„Toužebné přání“

Tento neúspěch v pokroku navzdory celosvětovému zájmu vedl k tomu, že se modrá růže stala symbolem pro něco, co neexistuje. Vyrobit takovou růži bylo považováno za nemožný sen podobný alchymii. Jedna společnost, která se o to pokoušela, to nazvala svým „vysněným projektem“.

Ale taková tvrdá práce s „přírodními“ procesy byla zbytečná. Krátce řečeno, rostlina může produkovat modré květy pouze tehdy, pokud má k výrobě modrého pigmentu typu delfinidin geny – tj. instrukce „napsané“ v DNA.¹ A v době vzniku naší malé říkanky růže tyto geny neměly. Je zřejmé, že výroba modré růže musela čekat až na úspěšné zavedení genů pro výrobu delfinidinu do genomu růže z jiného rostlinného druhu, a tento proces není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Toto bylo možné až teprve v 80. letech minulého století, díky objevům četných týmů z celého světa a jejich genetickému výzkumu. Ty nejlepší z nejlepších pak vedly k vynálezu tzv. „genové pistole“ kreacionistickým genetikem Dr. Johnem Sanfordem – jde o technologii, která vedla k mnoha úspěchům v genetické modifikaci.²

Za prvé, geny, umožňující rostlině produkovat modrý pigment, musely být nejprve izolovány z desítek tisíc genů umístěných v chromozomech rostlin s modrými květy z celého světa. Úspěšná společnost (dceřiná společnost japonské firmy Suntory) nakonec použila petúnie s více než 30 000 druhy genů. Vybrali si odrůdu, která nesla tmavě fialový květ.

Dále bylo nutné zavést příslušné geny do rostlin růží a otestovat je, aby bylo jisté, že nejsou exprimovány jen ve zralých rostlinách, ale také, že se omezí jen na okvětní lístky – nechceme přece růže i s modrými listy a stonky.³ Takové testování trvá dlouho, pokud namísto dospělých růží pěstovaných ze semen nemůžeme použít něco jako rychle se množící buňky kvasinek.

Až konečně, po velmi utajované práci, a při výdajích společnosti Suntory tří miliard jenů (cca 25 milionů USD), mohl časopis London Telegraph v roce 2008 slavnostně oznámit: „První modré růže na světě po 20 letech výzkumu“.⁴

K vytvoření modré růže tedy bylo vynaloženo obrovské úsilí, řízené cílenou inteligencí. Přesto mnozí věří, že všechny ty úžasné formy života na Zemi se vyvinuly náhodnými mutacemi v DNA, promletými přírodním výběrem po miliony let. Věří se, že tímto způsobem se vyvinuly instrukce v DNA u všech kvetoucích rostlin, tedy i k vytvoření modrého pigmentu u petúnií anebo pigmentu, který dává růži její červenou barvu.

Ve skutečnosti takové geny vůbec nejsou výsledkem nějakého evolučního procesu. Důkazy vedou k závěru, že Bůh je stvořil v rámci naprogramovaného Týdne stvoření před asi 6 000 lety. A nejen v petúniích a růžích, ale u všech původních (rodičovských) druhů ostatních živých tvorů na světě. Takto složitě kódované instrukce nemohou vzniknout „přirozeně“, tj. samovolně – dokládají to roky inteligentního úsilí, nutného k tomuto „vysněnému projektu“.⁵

Odkazy a poznámky

1. Přesně řečeno, mohla by produkovat modrou barvu, pokud by měla geny pro výrobu velmi speciální povrchové struktury, která vede k optické interferenci, jakou najdeme na křídlech motýla Ulysses. Na něm vypadá černohnědý pigment ve správném úhlu duhově modře. Viz creation.com/blue.
2. Batten, D., Plant geneticist: ‘Darwinian evolution is impossible’. Creation 30(4): 45–47, creation.com/sanford.
3. Viz odkaz na neúspěšný pokus vyrobit modrou růži pomocí genů hortenzie v článku creation.com/frankenstein-foods (the rose had the wrong pH, i.e. acid-base balance).
4. Demetriou , D., World’s first blue roses after 20 years of research, telegraph.co.uk, 31 October 2008. Růže byly vyrobeny v laboratoři o čtyři roky dříve, před testováním, aby se zjistilo, že jsou bezpečné pro pěstování v přírodě.
5. Všimněte si, že přidané geny se nevyvíjely mutacemi, ale byly to již existující řetězce DNA z jiných rostlin. Matematické simulace Dr. Sanforda a dalších ukazují, že ani za miliony let nemohou mutace dosáhnout takových kreativních změn.