Mizející pobřeží

Rychlá eroze zpochybňuje představy o stáří Země

Tas Walker

Přeloženo z časopisu Creation 29(2):19–21. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com

Mark a Louise Robertsovi se v roce 1996 stali vlastníky historického majáku Belle Tout. Maják stojí v blízkosti sto metrů vysokých bílých doverských útesů a manželé z něj udělali pension. Vybraní hosté tam mohli trávit noc a kochat se pohledem na západ slunce.^1,2

Obr. 1. Klikni pro zvětšení

O dva roky později se z jejich snu stala noční můra – to když se obrovitý kus útesu utrhl a spadl do moře. Manželé v noci místo spěšně opustili v situaci, kdy se sráz k majáku přiblížil na pouhé tři metry. Za čtyři měsíce se specializované společnosti podařilo stavbu zachránit a přesunout nějakých sedmnáct metrů do vnitrozemí. Robertsovi byli však varováni, že nemusí trvat dlouho než bude nutné maják přesunout znovu.³

Mark a Louise nedocenili s jakou rychlostí dochází k erozi pobřežních útesů.

Belle Tout byl v roce 1832 postaven třicet metrů od okraje srázu. Místo bylo vybráno tak, aby lodníkům jeho světlo zmizelo z očí kdykoliv se k útesům příliš přiblíží. Rychlost s jakou eroze útesy ukrajovala, byla v průměru jeden metr za šest let. Eroze je mimochodem také důvodem, proč jsou útesy bílé.

Nedovolí totiž vyrůst trávě, keřům ani stromkům.

Robertsovi nejsou sami. Většina lidí si význam eroze a následné mizení velkých částí pobřeží do moře neuvědomuje. Celé vesnice byly takto v Anglii oceánem pohlceny a místní jsou celkem zvyklí vidět dům doslova balancovat na okraji propasti.

Rychlá eroze podél anglického pobřeží Yorkshire

Obr. 2. Klikni pro zvětšení

Obr. 2.: Od římských dob moře erodovalo asi 3 km středo-východního pobřeží, bylo zničeno mnoho vesnic v Humberside, UK.¹ V průměru zmizelo asi 1,5 m zeminy každý rok. Jeden milion let by touto rychlostí znamenal erozi 1 500 km, což je více než celá šířka Anglie a Irska. Je zřejmé, že při takové rychlosti eroze nemohla trvat tak dlouho. Eroze pobřeží je v rozporu s miliony let, ale souhlasí s časovým rámcem biblické Potopy, která skončila asi před 4 500 lety.

1. Země v našich rukou – jak geovědci slouží a chrání veřejnost, Geologická společnost, Londýn, Velká Británie, 2001, www.geolsoc.org.uk/pdfs/coastal%20erosion%20aw.pdf , 24. října 2005.

Eroze pobřeží v USA

Obr. 3. Klikni pro zvětšení

Obr. 3: Pobřežní eroze je celosvětový problém. Odshora dolů na pobřeží Spojených států se obyvatelé obávají podlamovaných útesů, mizejících pláží a domů, které se drolí do moře.¹

1. (Národní atlas, pobřežní eroze a akreční mapa, americký geologický průzkum, americká tisková kancelář, Washington, DC, 1985)

Tradiční geologie má za to, že miliardy malých rozdrcených mušlí a lastur, které tvoří bílé doverské útesy, tam byly uloženy během období křídy, jenž mělo skončit někdy před 65 miliony lety. Udělejme si malou kalkulaci. Je-li rychlost eroze konstantní, pak by tempem jeden metr za šest let a domnělých 65 milionů let mělo zmizet 10 000 kilometrů pobřeží. Pro ilustraci, mluvíme tu o vzdálenosti z Londýna do Kapského města či téměř z Los Angels do Sydney.

Je tak jednoduché mluvit o milionech let. Když ale zvážíme co ony obrovské časové úseky opravdu představují, zjistíme, že nekorespondují s tím co sledujeme. Eroze kterou na pobřežích celého světa pozorujeme je neslučitelná s představou tak staré Země.

Odkazy

1. Moving the Belle Tout Lighthouse, BBC online, 17 March 1999, <216.122.217.223/b/megalab/movingbelle.htm>.
2. Race to save lighthouse from sea, BBC online, news.bbc.co.uk/1/hi/uk/215026.stm, 24 October 2005.
3. Back from the brink, www.shu.ac.uk/alumni/hallmark/12/profile.html, 24 October 2005.