Máme prý „kázat jen evangelium!“

… aneb jak neoslovit ateisty

Jonathan Sarfati

Z creation com přeložil Pavel Akrman – 04/2025. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Mnoho křesťanů, nevěřících biblickému stvoření (o „mladé Zemi“) tvrdí, že to škodí svědectví ateistům. Proto říkají, že bychom se měli takovým rozdělujícím problémům¹ – jako je např. Genesis – vyhýbat a „kázat prostě jen evangelium“. Nakolik je to však v souladu s těmi nejpovolanějšími kazateli evangelia v Písmu?

Pavlovo poselství evangelia zahrnovalo i Genesis

Jak tedy kázal evangelium například apoštol Pavel? V 1. Korintským 15 shrnuje evangelium a připomíná Korinťanům, že toto je učil již dříve, při své první evangelizační návštěvě před asi 15 lety:²

„Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně). Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetí den byl vzkříšen podle Písem.“ (1–4)

Všimněte si však v poslední větě slov „podle Písem“. Pavel vysvětluje, že evangelium, ta „dobrá zpráva“, nevisí jen tak ve vzduchu. Než Pavel tu dobrou zprávu vysvětlil, uvedl nejprve špatnou zprávu, tedy že potřebujeme spasení, protože jsme hříšníci, a také kde to všechno začalo: pokračoval zdůvodněním evangelia:

„Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí. … Poslední nepřítel, jenž bude přemožen, je smrt. … Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem. … První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe. Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští. Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme i obraz toho nebeského.“ (21–22, 26, 45–49).

Takže Pavel při kázání evangelia vše pevně založil na prvních několika kapitolách Genesis³ – právě na těch částech, které nám mnozí lidé vytýkají s tím, abychom je vynechali!

Nejhlubší výklad evangelia v Bibli napsal apoštol Pavel v Listu Římanům. Pavel tu mj. také staví do protikladu dva muže, Adama a Ježíše – Adam přivedl na svět hřích a smrt; Ježíš přinesl spravedlnost a život:

„Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili. … Od Adama až po Mojžíše tedy vládla smrt … Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je však mnohem větší! Mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista!“ (Římanům 5:12–15)⁴

A v předchozí kapitole (Římanům 4:1–17) Pavel učí životně důležitou pravdu o ospravedlnění jen vírou, nikoli skutky. Pavlův argument je založen na pořadí událostí v Genesis – protože „Abraham uvěřil Bohu, bylo mu to počítáno za spravedlnost“ – tedy než byl obřezán, měl nejprve víru (Genesis 15:6) – a poté následoval skutek (Genesis 17).⁵

Je pozoruhodné, jak Pavel očekával dobrou znalost Genesis od svých čtenářů, z nichž někteří byli vůbec první obrácení pohané v historii – a že ji přijmou jako historii.⁶ Mohli by však znát Genesis, pokud se jí neučili? To nám ukazuje, že první obrácení křesťané byli hned na začátku svého učednictví důkladně vyučováni knize Genesis.⁷

Ateisté znají základy evangelia v ​​Genesis

Hlavním důvodem, proč ateisté odmítají evangelium, je jejich postoj: „je bláznovstvím těm, kdo hynou“ (1. Korintským 1:18). A jedním z důvodů dnešní zjevné pošetilosti je snaha mnohých evangelistů kázat evangelium bez jeho základů v Genesis. A to ateisté právem považují za pošetilost, jako například hlasitý americký ateista Frank Zindler:

„Pro křesťanství byl tou nejničivější ranou objev biologické evoluce. Když teď víme, že Adam a Eva nikdy nebyli skutečnými lidmi, je zničen ústřední mýtus křesťanství. Pokud Adam a Eva nikdy neexistovali, pak nikdy neexistoval ani prvotní hřích. Pokud nikdy neexistoval prvotní hřích, není potřeba spasení. Není-li potřeba spasení, není potřeba ani spasitele. A já tvrdím, že tím se Ježíš, ať už historický nebo jiný, řadí mezi nezaměstnané. Myslím si, že evoluce je absolutním umíráčkem křesťanství.“⁸

Stejně jako Zindler, tak i protináboženský apoštol Richard Dawkins⁹ nemá žádné pochopení pro ty, kteří se snaží spojit evoluci s křesťanstvím:

Ale jistě, příběh Adama a Evy byl vždy jen symbolický, že? Symbolický?! Takže Ježíš se nechal umučit a popravit za symbolický hřích neexistujícího jedince? Každý, kdo nebyl vychován ve víře, to nemůže považovat za nic jiného než za „totální šílenství“!¹⁰

Problém smrti a utrpení

Ve výše uvedených pasážích Pavel jasně spojuje smrt a utrpení s Adamovým hříchem. Pro Pavla je smrt „posledním nepřítelem“ (1. Korintským 15:26) a „odplatou za hřích“ (Římanům 6:23) – tudíž nemohla být součástí původního Božího stvoření, které On nazval „velmi dobré“ (Genesis 1:31).

Kromě toho nadvláda lidstva nad celým stvořením (Genesis 1:26–28) znamená, že kvůli hříchu Adama je také prokleto celé stvoření pod ním. Pád byl tedy svým rozsahem kosmický a ovlivnil celé stvoření.¹¹ Jak je psáno v Římanům 8:22: „Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá a pracuje k porodu“ – protože když Adam padl, Bůh sám podrobil stvoření marnosti (verš 20).¹²

Avšak popírání Genesis ve snaze vpravit miliony let do Bible způsobuje obrovský problém. Tyto dlouhé věky znamenají, že horniny byly ukládány v tomto časovém rámci. Ale tyto vrstvy hornin obsahují fosilie, což jsou pozůstatky mrtvých tvorů! A mezi ně patří mrtví lidé,¹³ zvířata¹⁴ i trny.¹⁵ Takže toto dogma o miliardách let staví většinu těchto mrtvých před Adamův hřích, čímž podkopává logickou příčinnou souvislost biblického učení hřích-smrt. Mnozí křesťané, kteří přijali dlouhé věky, si těchto problémů není vědoma (a to je také hlavní důvod, proč o těchto věřících netvrdíme, že nejsou spaseni¹⁶).

Ještě více nelogická je pak teistická evoluce (což mluví samo za sebe!), protože ta předpokládá, že smrt, ten „poslední nepřítel“, je dokonce prostředkem, skrze nějž Bůh přivedl své „velmi dobré“ stvoření. Sám Darwin o tom říká:

To nejvznešenější, co jsme schopni si představit, konkrétně utvoření vyšších zvířat, je tedy přímým důsledkem válek v přírodě, hladomoru a smrti.¹⁷

Musíme si položit otázku, zda si evoluční teisté vůbec uvědomují, co tvrdí. Ale opakuji, pozorní ateisté to vědí až příliš dobře. Např. David Hull (1935–2010), americký nekřesťanský filozof biologie (a významný homosexuální aktivista):

Ať už je Bůh naznačený evoluční teorií a přírodními daty jakýkoli, není tím protestantským štědrým Bohem. Není také milujícím Bohem, který by se staral o své stvoření. Není to ani ten hrozný Bůh, jak je vylíčen v knize Job. Bůh Galapág je nedbalý, marnotratný, lhostejný, téměř ďábelský. Rozhodně není tím Bohem, ke kterému by se někdo měl modlit.¹⁸

Ateistický genetik Jacques Monod (1910–1976) oceněný Nobelovou cenou byl ještě přímější a řekl, že evoluce je:

… o to krutější, protože jde o proces vylučování, destrukce. Boj o život a eliminace nejslabších je hrozný proces, proti kterému se bouří celá naše moderní etika. Ideální společnost nedělá rozdíly, je taková, kde slabí jsou chráněni; což je přesný opak tzv. přírodního zákona. Překvapují mě křesťané obhajující myšlenku, že toto je proces, který víceméně nastavil Bůh s cílem spustit evoluci (zvýraznění přidáno).¹⁹

Závěr

Jak je ukázáno v první části, Pavel ve svém kázání a psaní evangelia hojně odkazoval na Genesis. Je jasné, že on a ostatní apoštolové široce učili nové křesťany o skutečné historii Genesis. Měli bychom jeho příklad následovat!

Evoluční teisté si také rádi představují, že díky ústupkům ohledně evoluce přesvědčí ateisty. Je smutné, že velká část církve se o toto snaží už více než jedno a půl století, tedy od zveřejnění Darwinovy knihy O původu druhů. Anglická církev se mu dokonce omluvila!²⁰ Ale ateisté zůstávají nadále zcela bez zájmu. Sotva to lze vyjádřit lépe než jeden kreacionistický blogger, který kritizoval teistickou evoluční organizaci BioLogos:

Za a), svým kompromisem je nezískáte, ale za b), dáváte jim signál, že naopak mají navrch oni. Jednoduše jen počkají na to, až postupně odhodíte všechno, za co vás vlastně jako křesťany svět nenávidí. Koneckonců, pokud vás dokážou přimět odhodit to tak přímočarou kapitolou [Genesis 1], zbytek už bude jen dětskou hrou.²¹

Odkazy a poznámky

1. Pro více informací viz Batten, D., But it’s divisive! creation.com/divisive, kde je vysvětleno, že právě popírači biblického učení jsou ve skutečnosti ti, kdo způsobují rozdělení (Romans 16:17).
2. Anderson, D., creation.com/easters-earliest-creed, 8 April 2007.
3. Cosner, L., Christ as the Last Adam: Paul’s use of the Creation narrative in 1 Corinthians 15, J. Creation 23(3):70–75, 2009; creation.com/1-corinthians-15.
4. Cosner, L., Romans 5:12 21: Paul’s view of a literal Adam, J. Creation 22(2):105–107, 2008; creation.com/romans5.
5. Sarfati, J., Why Bible history matters, Creation 33(4): 18–21, 2011; creation.com/bible-history.
6. Sarfati, J., Genesis: Bible authors believed it to be history, Creation 28(2):21–23, 2006; creation.com/gen-hist. See also Batten, D., and Sarfati, J., 15 Reasons to Take Genesis as History, CBP, 2006.
7. Cosner, L., What the New Testament doesn’t say, creation.com/nt-doesnt-say, 11 September 2012.
8. Zindler, americký ateista, v debatě s dobře známým křesťanským apologetou Williamem Craigem, Atheism vs. Christianity video, Zondervan, 1996.
9. Dawkins nazývá víru v Boha „virem mysli“, se schopností způsobit nějakou nemoc či patologii, a rodiče, kteří takto učí své děti, praktikují prý (podle Dawkinse) duševní týrání dětí. Ale soubor kritérií, uplatňovaných Dawkinsem vyvolává otázku, zda jeho vlastní fanatický antiteismus sám o sobě nemůže být mentální patologií – tedy „ateopatií“.
10. Dawkins, R., The root of all evil? Channel 4, UK, 16 January 2006.
11. Sarfati, J., The Fall: a cosmic catastrophe: Hugh Ross’s blunders on plant death in the Bible, J. Creation 19(3):60–64, 2005; creation.com/plant_death.
12. Pro důkladné prostudování důsledků Pádu viz Romans 8, see Smith, H.B., Cosmic and universal death from Adam’s Fall: An exegesis of Romans 8:19–23a, J. Creation 21(1):75–85, 2007; creation.com/romans8.
13. Pro důkladnou dokumentaci ohledně smrti, nemocí a zranění v lidských fosiliích, a o problému dlouhých věků, viz Lubenow, M., Pre-Adamites, sin, death and the human fossils, J. Creation 12(2):230, 1998; creation.com/pre-adamites.
14. Gurney, R., The carnivorous nature and suffering of animals, J. Creation 18(3):70–75, 2004, creation.com/carniv.
15. Catchpoole, D., Drawing power The famous Eden on bones illustration has a new stablemate, Thorns before sin, doubling the impact, creation.com/drawing-power, 16 August 2012.
16. Moritz, K.P., creation.com/can-christians-believe-evolution, 21 October 2010.
17. Darwin, C.R., On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life, 1st ed., p. 490, John Murray, London, 1859; darwin-online.org.uk (emphasis added).
18. Hull, D., The God of the Galápagos, Nature 352:485–86, 8 August 1991.
19. Monod, Jacques, The Secret of Life, ABC interview, Australia, 1976. See also Gadsby, P.W., Jacques Monod and theistic evolution, Creation 3(2):18–19, 1980; creation.com/monod (emphasis added).
20. Sarfati, J., Church of England apologises to Darwin, creation.com/anglican, 20 September 2008.
21. Cited in Cosner, L., Evolutionary syncretism: a critique of Biologos, creation.com/biologos, 7 September 2010.