Muž, který řekl: „Věda přibližuje člověka k Bohu“
Dr. Alan L. Gillen a Adam Russell
Z answersingenesis.org přeložil Pavel Akrman – 07/2025 (zdroj úvodního obrázku: Wikipedia).
Louis Pasteur poskytl první léčbu vztekliny, která zachránila lidský život. Byl to zbožný muž a brilantní vědec. 6. července 2025 jsme si připomněli 140. výročí první úspěšné léčby viru vztekliny, kterou objevil Louis Pasteur. Pasteurův přínos a jeho prestiž jsou dodnes široce známé, a tzv. „pasterizované“ produkty jsou charakteristickým znakem jeho odkazu v mikrobiologii.
Vytvořením procesu „pasterizace“ (šetrné zahřívání potravin a nápojů za účelem odstranění patogenů) Louis Pasteur výmluvně vyjádřil svou motivaci pro vědecký objev:
„Už jen první pohled člověka na okolní vesmír odkrývá jen rozmanitost, diverzitu a velké množství různých jevů. Nechť je tento pohled osvícen vědou … a všude zazáří prostá srozumitelnost a jednota.“ (Louis Pasteur (Vallery-Radot 1902, 194)
Pasteurova práce však usilovala o vyšší význam než jen o inovaci, jak on sám shrnul ve svém charakteristickém výroku: „Věda přibližuje člověka k Bohu“.
Obr. 1
Obr. 1.: Pasteurova studie o hroznech, víně a vinném octu. Zdroj: Institut pro dějiny vědy, veřejná doména, Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}
Ve svém projevu ve francouzském Orléans připomněl výhody konzervace nápojů a potravin. Právě zde také vzdal slávu Bohu za svůj objev. „Pasterizace“ je nyní součástí našeho každodenního života – používá se ke konzervaci mléka, sýrů, ovocných šťáv, octa, vína, rajského protlaku, piva a moštů. Ve druhé polovině 19. století byla v sázce francouzská ekonomika a císař Napoleon III. vyzval Louise Pasteura, známého svým výzkumem fermentace, aby hledal příčiny chorob ve víně a určil způsob konzervace dobrého vína (obr. 1).
Louis Pasteur zahájil svou práci s vínem právě ve svém rodném městě Arbois. V jednoduché laboratoři dokázal, že choroby postihující víno jsou způsobeny mikrobiálními kontaminanty. Řešením bylo nutně zabránit nebo zastavit rozvoj těchto škodlivých mikrobů. Ve svých raných experimentech zahříval víno na teplotu mezi 60 a 100 °C. Louis Pasteur proměnil toto šetrné zahřívání nápojů v proces s jasným vědeckým a teoretickým základem.
Jeho pasterizační proces, za který mu Napoleon III. udělil cenné vyznamenání, se rychle rozšířil po celé Evropě a k uskutečnění tohoto procesu byly vynalezeny nejrůznější stroje, což na počátku dvacátého století vyvrcholilo zavedením průmyslových postupů v potravinářství. Pro víno je dnes tato metoda méně vhodná, protože může ovlivnit jeho chuť. Avšak stále se používá ke konzervaci mléka a mléčných výrobků, a její použití se postupně rozšířilo i na mnohé další nápoje a potraviny (obr. 2).
Obr. 2.: Proces pasterizace. Běžný přehled procesu pasterizace je uveden pro mléko. Toto šetrné zahřívání pomáhá ukončit růst patogenů přerušením funkčnosti bakterií, prvoků a hub. Zdroj: Emma, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
Mnozí znají citát Louise Pasteura: „Čím více studuji přírodu, tím více žasnu nad dílem Stvořitele. Věda nás přibližuje k Bohu.“ Tento citát se po přeložení do angličtiny objevuje v desítkách internetových článků. Mohl být přeložen více či méně přesně, ale s určitostí lze říci, že jeho „podstata“ ve francouzštině byla zachována.1 Kontextem citátu byl objev toho, čemu dnes říkáme pasterizace.
V dnešním světě pasterizace znamená zahřívání látky (zejména mléčných výrobků) na 72–77 °C za účelem zničení většiny bakterií. Ihned po zahřátí se látka rychle ochladí. Tímto způsobem jsou zničeny škodlivé bakterie, ale jiné, například tepelně odolné bakterie v mléce, zůstávají. (Gillen a Williams 1988). Pasterizace tedy pomáhá snižovat počet bakterií, hub, parazitů (zejména Cryptosporidium) a také některých virů. Tento proces spolu s mytím rukou, asepsí a očkováním jsou hlavními způsoby prevence infekčních a parazitárních onemocnění. Tyto úspěchy Pasteura inspirovaly právě k jeho charakteristickému prohlášení:
„Už jen první pohled člověka na okolní vesmír odkrývá jen rozmanitost, diverzitu a velké množství různých jevů. Nechť je tento pohled osvícen vědou – vědou, která člověka přibližuje k Bohu – a všude zazáří prostá srozumitelnost a jednota.“ (Louis Pasteur (Vallery-Radot 1902, 194)
(Celý článek v angličtině si můžete přečíst zde.)
Odkazy
- Dubos, R. J. 1986. Louis Pasteur: Free Lance of Science (Reprinted from 1950). New York: Da Capo Press.
- Gillen, A. L. 2020. The Genesis of Germs: Disease and the Coming Plagues in a Fallen World. Rev. ed. Green Forest, AR: Master Books.
- Gillen, A. L., and F. Sherwin. 2008. “Louis Pasteur’s Views on Creation, Evolution, and the Genesis of Germs.” Answers Research Journal (1): 43–52.
- Gillen, A. L., and R. P. Williams. 1988. “Pasteurized Milk as an Ecological System for Bacteria.” The American Biology Teacher 50 (5): 279–282.
- Gillen, Alan L., and Justin A. Ambrose. 2022. “Louis Pasteur Signature Saying: Science Brings Men Closer to God Bicentenary Year: 200 Years After His Birth.” Faculty Publications and Presentations. 205. https://digitalcommons.liberty.edu/bio_chem_fac_pubs/205.