Ligři a velrybodelfíni. A co příště?

Roztodivné směsi zvířecích druhů… co nám říkají? Zdá se, že popírají lidmi vytvořenou zoologickou nomenklaturu – co ale stvořené „druhy“ dle Genesis?

Don Batten

Z článku „Ligers and wholphins? What next?“ přeložil M. T. – 02/2012. Úvodní obrázek: Wikimedia commons, Restle by Mavrix. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Můžeme-li zkřížit zebru a koně (a vytvořit „zebroida“), lva a tygra (ligr či tigon), nebo kosatku černou a delfína (velrybodelfín), co nám to říká o původních druzích zvířat, které stvořil Bůh?

Bible nám v knize Genesis kapitola 1 říká, že Bůh stvořil byliny „rozmanitého druhu“, které se rozmnožují semeny (verše 11, 12). Bůh stvořil rovněž živočichy „rozmanitého druhu“ (verše 20, 24, 25). Sousloví „rozmanitého druhu“ se opakuje v knize Genesis kapitola 1. desetkrát, což zdůrazňuje metodu, kterou Bůh tvořil. A my zmíněné zprávě věříme. Zasadíme-li tedy rajčatové semínko, nečekáme, že nám ze země vyrazí pelargonie. Stejně tak nám nepřijde na mysl, že by naše fenka mohla porodit koťata či že by teta Betty, která je těhotná, přivezla domů z porodnice malého šimpanze! Naše každodenní zkušenosti prostě potvrzují biblickou pravdu o tom, že se organizmy rozmnožují jen v rámci svého druhu.

Co to však znamená stvořený „druh“? A které dnešní organizmy představují zástupce druhů, které Bůh na počátku stvořil? Kreacionistický vědec, Carolus Linnaeus (1707-1778), zakladatel vědy zvané taxonomie (1), se pokusil definovat stvořené druhy. Definoval „druh“ jako skupinu organizmů, které, pokud se spáří, mohou mít potomky, ale s jinou skupinou se spářit nemohou, což odpovídá pojetí druhu podle knihy Genesis.

Definice pojmu stvořený druh

Genesis 1 říká, že stvořený druh tvoří organizmy schopné plodit potomstvo, tj. pářit se mezi sebou. Linnaeus to uznával, ale uvedl ve svých dílech mnoho druhů (2), aniž by zkoušel, zda mohou zplodit potomstvo, jen na základě takových znaků jako je stavba a barva květů. Ve zralém věku pak prováděl rozsáhlé pokusy s hybridizací (křížením) a poznal, že jeho pojetí „druhu“ je příliš úzké ve srovnání se stvořenými druhy podle Bible; usoudil tedy, že stvořenému druhu lépe odpovídá pojem „rod“ (3, 4).

Stvořené kočkovité druhy

I dnes je kreacionistům často podsouvána víra v to, že Bůh již na počátku stvořil všechny druhy, které se dnes vyskytují, přesně tak, jak je dnes známe. Je to nazýváno „neměnnost druhů“. Bible tomu však neučí. Nicméně univerzitní profesoři často ukazují studentům, že například vznikl nový „druh“ octomilek, a pak tvrdí, že tento fakt popírá zprávu o stvoření, jak ji známe z knihy Genesis. Darwin dělal přesně tytéž chyby, když studoval pěnkavy a želvy na Galapážských ostrovech. (Mýlil se rovněž v tom, že předpokládal, že každý stvořený organizmus vznikl tam, kde se nyní nalézá; z Bible však vyplývá, že dnešní suchozemští obratlovci migrovali na svá nynější stanoviště až po Potopě.)

Lze-li dvě zvířata či dvě rostliny zkřížit (alespoň do té míry, že vznikne skutečně oplozené vajíčko), pak musí patřit k (tj. mít společné předky) témuž původnímu stvořenému druhu. Pocházejí-li křížené druhy z rodů odlišných jedné čeledi, pak to znamená, že celá čeleď zřejmě pochází z jediného stvořeného druhu. Jsou-li zkřížené rody z odlišných čeledí v rámci řádu, znamená to, že je zřejmě celý řád odvozen z jediného původního stvořeného druhu.

Na druhé straně, nepodaří-li se zkřížit dva druhy, neznamená to nutně, že nevznikly původně z téhož druhu. Všichni známe páry, které nemohou mít děti, což však neznamená, že patří k různým druhům!

V případě tří druhů, A, B a C, podaří-li se zkřížit A i B s C, pak to znamená, že všechny tři patří k témuž stvořenému druhu – ať už lze zkřížit mezi sebou A a B či nikoli. Překážky v křížení mohou vznikat vinou takových věcí jako jsou třeba mutace. Například dvě formy octomilek (Drosophila) přivedly na svět potomstvo, které se nedokázalo spářit s jedinci výchozího druhu (5). To znamená, že tvořilo nový biologický „druh“. Zavinilo to malé přeskupení chromozomů, nikoli nějaká nová genetická informace. Nový „druh“ byl k nerozeznání od svých rodičů, a jednoznačně patřil k témuž druhu jako oni, jelikož z nich vznikl.

V dalším výkladu uvedeme několik příkladů hybridů, které svědčí o tom, že se stvořený druh pohybuje často na vyšší úrovni než druh označovaný biology (species) nebo dokonce rod, jak to chápou taxonomové.

Muly, zedonci, zorsové

Images courtesy Camilla Maluotoga

Zebroidi jsou kříženci zebry a osla (vlevo). „Tigger“ (vpravo) patří Camille Maluotogové z Nového Mexika v USA, a ona mu dala toto jméno, tomuto kříženci koně a zebry, kterému se říká zorse.

Zkřížíme-li oslího samce (Equus asinus) s kobylou (Equus caballus), narodí se mula (je-li tomu naopak, nazýváme výsledného potomka mezek). Kříženci zeber a koní či zeber a oslů (zebroidi) se rovněž často vyskytují.

Někteří kreacionisté tvrdí, že jelikož jsou zmínění kříženci neplodní, musí se v případě osla, koně i zebry jednat o oddělené stvořené druhy. To však nejen odporuje biblickému textu, nýbrž je zde i téměř stoprocentní jistota, že koně, osli i zebry (šest druhů rodu Equus) pocházejí z jediného stvořeného druhu, který opustil Archu. Svědčí o tom samotná skutečnost zkřížení, a je vedlejší, jsou-li takto vzniklí jedinci plodní či nikoli. Neplodné potomstvo může vzniknout přeskupením v chromozomech jednotlivých druhů – takovými změnami, kdy zmíněné druhy mají v DNA stejnou informaci, ale jejich chromozomy si už přesně neodpovídají, aby to umožnilo plodné potomstvo. Podobné (neevoluční) změny v rámci daného druhu mohou být příčinou sterility kříženců.

Ligři

Samec afrického lva (Panthera leo) a samice tygra (Panthera tigris) se mohou spářit a přivést na svět ligra. Je-li samcem tygr a samicí lvice, vznikne tigon. K takovémuto křížení dojde v přírodě jen zřídka, protože většina lvů žije v Africe a většina tygrů v Asii. Platí rovněž, že lvi a tygři prostě nežijí pospolu; v přírodě jde o nepřátele. Avšak v Institutu velmi ohrožených a vzácných druhů v Myrtle Beach, Jižní Karolína, USA, chovali v jednom výběhu lva a tygřici. Ze lva Arthura a tygřice Ayly se tam tak stali dobří přátelé, a z jejich svazku se narodili Samson a Sudan, dva mohutní ligří samci. Když se Samson postaví na zadní, měří 3.7 m, váží 500 kg a umí běhat rychlostí 80 km/h.

Lvi i tygři patří do stejného rodu, Panthera, a spolu s jaguárem, levhartem i levhartem sněžným do podčeledi Felinae. Tahle podčeleď zahrnuje i rod Felis, do kterého patří puma a četné druhy menších koček včetně kočky domácí. Gepard, rod Acinonyx, patří do jiné podčeledi (6). Takže rody Panthera, Felis a Acinonyx představují zřejmě potomky tří původně stvořených druhů koček, nebo možná dvou: Panthera-Felis a Acinonyx, či dokonce pouze jediného druhu kočka. Vymřelý šavlozubý tygr bude asi odlišným stvořeným druhem (viz diagram výše).

Kočkovitým šelmám rodu Panthera chybí ve srovnání s rodem Felis jazylka v zadní části jazyka. Acinonyx jazylku má, nedovede však zatahovat drápy. Takže rozdíly mezi kočkovitými šelmami mohly vzniknout ztrátou genetické informace vinou mutací (ztráta kosti; ztráta schopnosti zatahovat drápy). Všimněte si, že to nemá co dělat s evolucí od molekul k člověku, která vyžaduje dodávání nových informací, nikoli jejich ztrátu (kterou můžeme očekávat na světě po Pádu, kde věci mají tendenci „se rozpadat“).

Velrybodelfín Kekaimalu

Roku 1985 ohlásil Havajský mořský park narození mláděte vzniklého spářením samce kosatky černé (Pseudorca crassidens) a samice delfína skákavého (Tursiops truncatus) (7). Mládě bylo pro zaměstnance parku překvapením, jelikož rodiče se vzhledově dosti liší. Máme zde co dělat s křížencem dvou rodů téže čeledi, Delphinidae (delfíni a kosatky) /8/. Jelikož je potomstvo v tomto případě plodné (Keikamalu zatím porodila mládě velrybodelfína), jsou zmíněné dva rody samozřejmě ve skutečnosti jediným polytypickým biologickým druhem (2). Další rody v celé skupině se podobají jeden druhému ještě daleko více než ony dva, které zplodily na Havaji potomstvo, což znamená, že všech 12 žijících rodů má patrně společného předka v jediném původním stvořeném druhu.

Velbloudolama Rama

Veterinářům ve Spojených arabských emirátech se podařilo úspěšně zkřížit velblouda a lamu. „Velbloudolama“ jménem Rama má rozdělená kopyta sudokopytníka (lamy) a krátké uši a ocas velblouda. Vědci doufají, že do tohoto jediného zvířete nakumulují přednosti obou uvedených druhů – skvělé rouno a klidnější povahu lamy a větší tělo velblouda.

Hadí kříženec Genae

„Genae“ (na obrázku) vznikl zkřížením albínky-užovky (Elaphe guttata) a albínky-korálovky sedlaté (Lampropeltis triangulum) v hadím parku v Kalifornii (9). Tenhle zvláštní mezirodový kříženec je přitom zřejmě plodný. Genae jsou skoro čtyři roky a je už dlouhá 1.4 m. Její hadí rodiče patří do téže hadí čeledi, Colubridae (užovkovití); úspěch zmíněného křížení přitom svědčí o tom, že všechny ty druhy a rody v uvedené hadí čeledi by mohly původně pocházet z téhož stvořeného druhu.

Další kříženci

Co se týče hovězího dobytka, lze křížit sedm druhů rodu Bos, ale i severoamerického bizona Bison bison s Bos, čímž vznikne „turobizon“. Zde tedy celá čeleď hovězího dobytka, Bovidae (turovití), vznikla patrně z původního stvořeného druhu, který byl též na Noemově arše (10).

Šlechtitelé rostlin vypěstovali některé zemědělsky důležité rostliny křížením různých druhů, a dokonce rodů. Například obilnina triticale vznikla křížením pšenice (Triticum) a žita (Secale); jde o další plodný mezirodový hybrid.

Během své práce vědeckého poradce pro australskou vládu jsem pomohl vyšlechtit křížence chutného ovoce liči (Litchi chinensis) a longanu (Dimocarpus longana), které oba patří do téže čeledi (11). Studoval jsem rovněž křížence šesti druhů čeledi láhevníkovitých, Annonaceae. Obě zmíněné novodobé čeledi, jak je dnes určují botanici, představují patrně původní stvořené druhy.

Bůh stvořil všechny druhy neboli základní typy živočichů i rostlin se schopností vytvářet rozmanité potomstvo. Tahle variabilita vzešla z rekombinací existujících genetických informací stvořených na počátku díky úžasné rozmnožovací metodě vytvořené Bohem. Od Pádu (Genesis 3) vznikaly též některé variace vinou degenerativních změn způsobených mutacemi (např. zkrácení křídel u kormoránů na Galapážských ostrovech).

Tyto variace umožňují potomkům stvořených druhů přizpůsobit se různým nárokům prostředí a „naplnit tak zemi“, jak přikázal Bůh. Představují-li dnešní rody stvořené druhy, pak vzal Noe do Archy méně než 20 000 suchozemských živočichů; a ještě daleko méně, pokud ze stvořeného druhu vznikaly později eventuálně celé čeledi. Ze stvořených druhů vzniklo mnoho „dceřinných druhů“, které disponují v zásadě menším množstvím informací (a jsou tedy specializovanější) než rodičovská populace v Arše. Jinak řečeno, adaptace cestou přírodního výběru (která způsobuje ztrátu informací) nevyžaduje přidání nové komplexní informace v DNA. Takže studenti by se neměli učit, že jde o „evoluční proces“, jako by šlo o cestu, kterou by se z ryb nakonec mohli stát lidé.

Pochopení toho, co nám Bůh říká v knize Genesis, nám umožňuje získat pravdivé informace pro řešení problémů klasifikace živých organizmů, jak zjistil Linné, včetně informací o tom, jak vznikla celá ta plejáda forem života, kterou dnes vidíme kolem sebe.

Odkazy a poznámky

1. Obor pro pojmenovávání a zařazování organizmů.
2. ´Biologický druh´ dnes často označuje skupinu organizmů schopných se křížit a plodit plodné potomstvo. Ne vždy koreluje s taxonomickým ´druhem´. Uvědomme si, že druhy původně odpovídaly kritériu samostatně stvořených biologických druhů, protože se s jiným druhem nekřížily.
3. Latinsky ´genus´ odkazuje k původu nebo ´druhu´, zatímco ´species´ znamená vnějškové vzezření. (The Oxford Latin Minidictionary, 1995).
4. Kreační biologové dnes často kombinují hebrejské slovo bara (stvořit) a min (druh), aby tak pojmenovali stvořený druh, baramin.
5. Marsh, Frank L., Variation and Fixity in Nature, Pacific Press, CA, USA, p. 75, 1976.
6. Encyclopaedia Britannica 98 CD. Other authorities call the Panthera genus Leo, so that the lion is then Leo leo.
7. Keene Rees, Waimanalo Hapa Girl Makes 10! Waimanalo News, May 1995, , March 1, 2000.
8. The New Encyclopaedia Britannica 23:434, 1992.
9. Genae belongs to David Jolly, M.S. (USA). Genae was bred at a reptile park at Bakersfield. Corn snakes are one of the most popular pet snakes in North America, and snake fanciers have bred all sorts of colour variations, which are catalogued at , March 22, 2000.
10. See Wieland, C., Recreating the extinct Aurochs? Creation 14(2):25–28, 1992.
11. McConchie, C.A., Batten, D.J. and Vithanage, V., Intergeneric hybridization between litchi (Litchi chinensis Sonn.) and longan (Dimocarpus longan Lour.), Annals of Botany 74:111–118, 1994.