Lidská DNA je mnohem složitější, než se dříve myslelo, což působí evolucionistům zmatek, jak přiznávají vědci ze Spojeného království
Z www.christiantoday.com přeložil Pavel Kábrt – 02/2016. Vyšlo na stránkách Christiantoday.com.
Vypadá to tak, že obhájci evoluce nacházejí stále víc a víc důvodů pochybovat o svém tvrzení, že lidské bytosti pocházejí z opic.
Vědecký tým z britské univerzity Cambridge zjistil, že DNA, která uchovává lidskou biologickou informaci a způsob, jakým jsou ovlivňovány její modifikace, je mnohem složitější než si předtím vědecká komunita představovala.
Když badatelé publikovali výsledky své studie v časopisu „Nature Structural and Molecular Biology“, uvedli, že lidský genom čili kompletní sada DNA je oproti dřívějším představám mnohem složitější.
Je to následkem skutečnosti, že různé modifikace DNA, nazývané „modifikacemi epigenetickými“, byly dříve vědci přehlíženy. Jde o epigenetické studie toho, jak jsou v organizmech geny zapínány a vypínány.
„Máme to za překvapivé, že tak malá pozornost byla dosud věnována přímým epigenetickým modifikacím,“ napsali vědci ve své studii nazvané „Identifikace metylovaných deoxyadenosinů u obratlovců ukazuje na rozmanitost DNA modifikací.“
Abychom rozhodli, zda tu ve skutečnosti neexistují další modifikace, použili jsme jako vzor dA6m a zjistili jsme, že vyšší eukaryotní genom je rozmanitější, než jsme si předtím mysleli,“ říkají dále ve své studii citované v Christian News.
V důsledku jejich nových objevů vědci tvrdí, že bude existovat ještě více modifikací DNA čekajících na další výzkumy a studie.
„Přímé modifikace DNA by mohly být mnohem rozšířenější než se dříve myslelo,“ říká tým ve své souhrnné studii.
Dr. Jeffrey Tomkins, který své akademické vzdělání Ph.D. získal na univerzitě Clemson, nazval tento poslední objev v lidském genomu „naprostým rozporem s evolučními předpoklady.“
„Jazykový systém v genomu nevyjevuje dál a dál nic menšího než je neuvěřitelná složitost,“ řekl Tomkins Christian News.
Mezitím Dr. Magdalena Koziolová, členka tohoto výzkumného týmu, řekla, že vědecká komunita potřebuje epigenetické modifikace zkoumat stále hlouběji.
„Je možné, že jsme měli právě velké štěstí s tímto modifikátorem, ale věříme, že pravděpodobnější je, že existuje mnohem více modifikací, které přímo regulují naši DNA. To by mohlo otevřít obor epigenetiky,“ řekla Koziolová. [Zvýraznění dodáno – PK]