(Z Creation.com přeložil M. T. – 02/2011. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.)
V 1. polovině 20. století strávila africká lvice narozená a vyrostlá v Americe celý svůj devítiletý život, aniž se kdy dotkla masa (1). Její majitelé, Georges a Margaret Westbeauovi (2), dělali přitom (znepokojeni vědeckými zprávami o tom, že šelmy nemohou bez masa přežít) všechno možné, jen aby hrou i dalšími rafinovanými způsoby přiměli svého neobvyklého mazlíčka („Uličnici“), aby si na maso zvykla. Podali si dokonce inzerát, v němž slibovali peněžní odměnu tomu, kdo by vymyslel recept na jídlo obsahující maso, které by lvici chutnalo. Ředitel newyorské zoo poradil Westbeauovým, že v odstavení Uličnice by pomohlo kápnutí trochy krve do její sací láhve, lvíče se jí však pak ani nedotklo – i když do ní přidali pouze jedinou kapku.
Mezi mnoha návštěvníky na 40hektarovém ranči Westbeauových byli i zkušení zoologové, kteří také radili to i ono, ale nic nepomáhalo. Malé Uličnici se zatím i nadále výborně dařilo na stravě sestávající z vařené rýže, syrových vajec a mléka. Když jí byly čtyři roky, byla dospělá a vážila 160 kg.
Jak píše Georges Westbeau, byl to jeden „mladý návštěvník“ ranče v Hidden Valley, který ho nakonec uklidnil a ukončil tak jeho věčné úvahy o tom, jak přesvědčit Uličnici, aby jedla maso (o němž se soudí, že bez něho nemohou šelmy přežít):
„Obrátil se na mě s vážným výrazem v očích a zeptal se: ‚Vy nečtete Bibli‘? Připustil jsem, že ji neznám tolik, jak bych asi měl. Pokračoval: ‚Přečtěte si Genesis 1:30, tam najdete odpověď.‘ Při první příležitosti jsem pak sáhl po Bibli a našel si pasáž, na kterou narážel. Ke svému úžasu jsem si tam přečetl: ‚Veškeré zemské zvěři a všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem všelikou zelenou bylinu za pokrm. A stalo se tak.‘ “
Majitele Uličnice, přestože zřejmě nebyli křesťané, tohle líčení tak uklidnilo, že už se netrápili tím, že odmítá maso, a místo toho se zaměřili na další vylepšování její „vegetariánské“ (3) stravy – hledali nové druhy obilnin, které by jí dávali. Ty pak ještě zasyrova semleli a promíchali, poté uvařili a přidali mléko a vejce. Lvice dostávala tuhle směs vždy ráno a večer, a někdy rovněž v poledne. (Aby si udržovala v pořádku zuby a dásně – jelikož tvrdošíjně odmítala hryzat kosti – , dávali Uličnici ke žvýkání těžké gumáky, které jí většinou vydržely asi tři týdny.) A milá lvice nejenže na zmíněné stravě přežívala, ona přímo vzkvétala. Jeden z amerických „nejprestižnějších ředitelů zoo“ prý řekl, že Uličnice „je nejkrásnější lvicí, kterou kdy poznal“.
Podobně jako o Uličnici pečovali Westbeauovi na svém ranči i o mnoho dalších zvířat. Většině ze spousty návštěvníků Hidden Valley se líbilo, jak tam „žije lvice společně s jehnětem“ – situace podobná proroctvím v Izajášovi 11:6. Pohled na lvici žijící v míru s ovcemi, skotem i pávy zanechal v mnoha návštěvnících hluboký dojem. Televizní spoty (4) o Uličnici i její fotky v novinách dojaly také mnoho lidí, jako třeba člověka, který napsal: „Nic mě nepotěšilo tolik jako Váš obrázek lva a jehněte. Pomohlo mi to uvěřit Bibli.“
Ve světle tohoto případu s Uličnicí, spolu s dalšími zachovanými historkami ještě o jiných šelmách přežívajících na vegetariánské stravě (5) je jistě snazší porozumět zprávě knihy Genesis o zvířatech, která se před Adamovým Pádem živila výhradně rostlinami (6).
Zmínka pana Westbeaua o tom, že za účelem úpravy trávení lvice „čas od času hodinu žvýká šťavnatou vysokou trávu v polích“, rovněž živě připomíná proroctví Izajáše 11:7 a 65:25 o tom, že „lev jako dobytče bude žrát slámu.“
Odkazy a poznámky
- Westbeau, G., Little Tyke: the story of a gentle vegetarian lioness, Theosophical Publishing House, IL, USA, 1986. (Information is drawn from pp. 3–6, 17, 32–35, 59–60, 113–114.)
- Lvici předalo Westbeauovým zoo, kde byla chována její matka, jako ztýrané a potrhané jednodenní lvíče. Matka zabila všechna lvíčata ze svých předchozích čtyř těhotenství okamžitě po narození. Tentokrát se však podařilo starostlivým ošetřovatelům vyrvat potomka matce v okamžiku porodu a tak ho zachránit. „Uličnice“ tak vyvázla – pouze s poraněním pravé přední nohy způsobeným matčinými rychlými a silnými čelistmi.
- Mnozí lidé by dnes zahrnuli vejce do „vegetariánské“ stravy, pokud by šlo o vejce neoplodněná, protože v tomhle případě se žádné zvíře nezabíjí. Třebaže se nejeví jako pravděpodobné, že by vejce (či mléko pro dospělá zvířata) byla součástí stravy před Pádem, ve svém článku chceme především zdůraznit, že lvi ke svému přežití nepotřebují maso. Mnoho rostlin zařazujeme dnes mezi vymřelé; je velmi pravděpodobné, že mezi rostlinami vyskytujícími se před Pádem/Potopou byly druhy s vysokým obsahem proteinů.
- Žel, při natáčení v Hollywoodu pro celonárodní televizní vysílání, Uličnice dostala zápal plic a po několika týdnech zemřela.
- Když jsem v osmdesátých letech 20. století pobýval v Indonésii, několik rodin mi tam řeklo, že své psí miláčky nikdy nekrmili masem – je však možné, že zbytky potravy pro psy mohly obsahovat kosti. Jedna ze zpráv říká, že tento způsob je v Indonésii hodně rozšířený.
- Bible nám nepodává žádné detaily o tom, jak došlo po Pádu ke změně stravy od nemasité k masité; jedna z možností je jakési Bohem způsobené „přeprogramování“. I když tedy třeba lvi dnes potřebují ke svému přežití maso, nezpochybňuje to nutně knihu Genesis. Toto téma je ve větším rozsahu zpracováno na stránkách CMI – Creation Ministries v dokumentu The Creation Answers Book.