Krevní sraženiny ve fosiliích dinosaurů ještě více zpochybňují dlouhověkařské vysvětlení fosilních měkkých tkání
Pavel Akrman
Srpen 2023: Aktualizace k článku Dinosauří měkké tkáně. Foto kredit: Mark H Armitage, Microscopy and Microanalysis, Volume 29, Issue Supplement_1, vybrané pasáže přeložil Pavel Akrman – 10/2023.
Přírodovědec Mark Armitage provádí zajímavé výzkumy fosilií a nedávno představil některé z nich ve svém sborníku Mikroskopie a mikroanalýzy (v roce 2023).1 V jeho práci jsou patrné tři důležité poznatky. Zaprvé, nalezl krevní sraženiny v mnohem starších fosiliích, než se běžně připouští. Většina těchto poznatků se týká fosilií, které mají být staré 65-70 milionů let. Některé ze zmíněných mají být staré dokonce 270-300 milionů let!
To ukazuje ilustrace na obrázku níže. Vlevo je standardní mikroskopický snímek řezu fosilie končetiny obojživelníka z období raného permu. Žlutý materiál je kost a snímek je zaměřen na mikrovaskulární kanál procházející kostí. Když bylo toto zvíře naživu, kanál obsahoval krevní cévy a nervy. Bílá oblast je prázdná a tmavý materiál mezi prázdným prostorem a kostní tkání je sražená krev.
Krevní sraženiny ve fosilii, která má být stará 270-300 milionů let (obrázek pochází z odkazovaného článku Microscopy and Microanalysis1)
Vpravo vidíte, co se stane, když je tentýž vzorek ozářen ultrafialovým světlem. Tmavé skvrnky, které vidíte v krevní sraženině, pocházejí ze železa. Pod ultrafialovými paprsky železo vyzařuje světlo specifické vlnové délky. Víme tedy, že se jedná o železo, a protože je ve sraženině, je to železo z krve zvířete. Takže pokud věříte časovým měřítkům staré Země, pak musíte také věřit, že krevní sraženina je schopna přečkat 270-300 milionů let, aniž by se rozpadla.
Z toho vyplývá druhý důležitý fakt. V zoufalé snaze vysvětlit, jak může být zachována měkká tkáň ve fosiliích, údajně starých miliony let, dr. Schweitzerová a její kolegové naznačili, že klíčem k této pozoruhodné ochraně může být železo.2 V tomto odkazovaném článku ukazují, jak železo z krve může snížit rozpad krevních cév po dobu dvou let. Experiment však vyžadoval krev ošetřenou antikoagulantem. Tímto způsobem pak železo mohlo prostoupit skrze tkáň, která byla poté konzervována.
Jenže Armitageho nové výsledky ukazují, že to není možné. Krevní sraženiny naopak zachycují železo, takže není dostupné pro zbytek tkáně. To přidává hypotéze Schweitzerové o zachování fosilií pomocí železa jen další problémy.
Třetím, velmi důležitým poznatkem je vliv těchto nových výsledků na výzkum, který již byl proveden v minulosti. Jak říká Armitage ve své práci:
„Upozorňujeme také, že mnoho histologických studií dinosauřích kostí odhaluje neohlášené sraženiny, a proto doporučujeme pracovníkům, aby zkoumali své řezy na základě autofluorescence železa pod UVFL.“1
Jinými slovy, díky Armitageho práci se nyní vědci mohou podívat na starší, již publikované snímky a zjistit, že i v dříve popsaných fosiliích jsou krevní sraženiny, které výzkumníci předtím nerozpoznali. A paleontologové také mají možnost dozvědět se více o fosiliích, které již prozkoumali dříve. Doufejme tedy, že alespoň někteří z těchto vědců to udělají.
Odkazy a poznámky
- Microscopy and Microanalysis, Volume 29, Issue Supplement_1, 1 August 2023, Pages 1241–1242, Blood Clots in Dinosaur Bones: Seemingly Permanent Organic/Mineral Interfaces in Once-living Structures | Microscopy and Microanalysis | Oxford Academic (oup.com)
- Smith Calvin, Dinosaur soft tissue (viz tento článek přeložený do češtiny https://kreacionismus.cz/dinosauri-mekke-tkane/