Kdo stvořil Boha?

Pokud Bůh Stvořitel musel být stvořen jiným stvořitelem, tento stvořitel musel mít také stvořitele, který potřeboval opět svého stvořitele… je to jako nekonečný dominový efekt, což je nemožné.

Tato otázka je hlavní námitkou, kterou ateisté předkládají k ospravedlnění své nevěry. Tu předložil věhlasný britský filozof Bertrand Russell (1872–1970) jako svůj první argument ve své významné malé eseji Proč nejsem křesťan.¹ Tuto námitku opakují i dnešní ateisté, včetně Richarda Dawkinse (The God Delusion) a také v Austrálii oblíbený Philip Adams, který na celosvětovém kongresu ateistů v australském Melbourne roku 2010 řekl:

„Velkým argumentem pro Boha bylo to, že musí existovat nějaké Stvoření, nějaký počátek … Ale moje námitka byla jednoduchá. Pokud Bůh byl počátkem, kdo stvořil Boha?“²

Vesmír měl svůj počátek; To nezpochybňuje téměř nikdo, protože to vyžadují termodynamické zákony: vesmír upadá, a nemůže upadat věčně neboli jednou musí skončit. Žádná hvězda nemůže vydávat energii trvale, a to se vztahuje i na nás.

Někteří navrhovali, že z jednoho vesmíru se zrodí další, ale opět nemůže existovat nekonečná řada takových zrození a zániků, protože každý cyklus by musel mít k dispozici vždy méně energie než ten předchozí a pokud by se to dělo dlouhé věky, už by dávno všechno zachvátila smrt.

Musel tu být počátek

Jedním z nejvíce zavedených principů logiky / vědy / reality je princip kauzality: něco, co má počátek, má k tomu také adekvátní příčinu. Princip neříká: „Všechno má svou příčinu“; Takhle to zkreslil Bertrand Russell. Ne, tento princip říká: „Všechno, co má počátek, má svou adekvátní příčinu“. Stačí se jen chvilku zamyslet a je to jasné – něco, co nemělo počátek, nepotřebuje příčinu. A navíc příčina musí být dostatečná nebo přiměřená. K vysvětlení vaší existence nestačí říci jen „přinesl mě čáp“.

Tento princip příčinné souvislosti je natolik zásadní, že pokud řeknu o židli, na které sedíte a která jistě musela mít svůj počátek, že se tu objevila jen tak, bez jakékoli příčiny, tak si oprávněně pomyslíte, že bych měl navštívit psychiatra!

Dnešní ateisté při popisu své víry používají rádi slova jako „racionální“, „pochopitelné“, „vědecké“, ale přesto věří, že úplně ten největší počátek všeho – tj. počátek vesmíru – neměl vůbec žádnou příčinu! Někteří přiznávají, že je to problém, ale tvrdí, že rčení „to udělal Bůh“ nic nevysvětluje, protože potom zase musíte vysvětlit, kde se tu vzal Bůh. Je však tato námitka oprávněná?

Jaká musela být příčina vesmíru?

Příčina vesmíru musela být nemateriální, protože kdyby byla tato příčina materiální / přirozená, podléhala by stejným zákonům rozpadu jako vesmír. To znamená, že by musela mít sama svůj počátek a je tu stejný problém jako u cyklů zrození a zániku dalších vesmírů. Takže příčina počátku vesmíru musela být nadpřirozená, tj. nehmotná neboli duchovní – tedy příčina mimo prostor, hmotu a čas. Na takovou příčinu by se nevztahoval zákon rozpadu, a tak nemusela mít počátek. To znamená, že příčinou musela být věčná podstata.

Navíc příčina vesmíru musela být neuvěřitelně mocná; o této síle mluví už jen samotná velikost a energie projevená současně ve vesmíru; musela tedy existovat dostatečná příčina.

V tom vnímám biblického Boha. Bible zjevuje Stvořitele vesmíru, který je:

• věčný

Dřív, než se hory zrodily, dřív, než jsi zplodil zem a svět, od věků navěky Bůh jsi ty! (Žalm 90:2)

• všemocný

Tvá je, Hospodine, velikost a síla, nádhera, velebnost a majestát! Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství a ty jsi hlava, jež převyšuje vše! Od tebe pochází bohatství a sláva, jenom ty sám vládneš nade vším. Ve tvé ruce je síla i moc, svou rukou posiluješ a dáváš velikost. (1. Paralipomenon 29:11–12)

• duchovní (nemateriální)

Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě. (Jan 4:24)

Všimněte si, že Bible říká: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“ (Genesis 1:1). Zde Bůh sám stvořil čas. To mohl udělat pouze Ten, který je mimo čas, tj. nadčasový neboli věčný.

Takže ptát se na původ někoho, kdo je věčný, kdo neměl žádný počátek („Kdo stvořil Boha?“), je stejné jako ptát se: „S kým je ten starý mládenec ženatý?“ Je to nelogická otázka.

Bible odpovídá realitě, a pokud vezmeme v úvahu, že tato tvrzení pocházejí od samotného Stvořitele, není to nic překvapivého.

Dva „velké počátky“ – bez jakékoli příčiny!

Ti, kdo odmítají Stvořitele nejenže musí věřit, že hmota vznikla bez jakékoli příčiny; oni musí také věřit, že samotný život se tu objevil náhle a bez adekvátní příčiny.

A přesto je dokonce i ten nejjednodušší jednobuněčný život obrovsky složitý. Prostá bakterie je plná neuvěřitelně sofistikovaných nano-strojů, které potřebuje k životu.³ A buňka pro tyto stroje, které jsou naprosto nezbytné pro život, potřebuje minimálně 400 různých proteinů.⁴ Jak mohly tyto stroje na bázi proteinů vzniknout samy od sebe, navíc všechny s těmi správnými složkami (20 různých aminokyselin, a z nich mnoho dalších)? Aminokyseliny, kterých jsou často tisíce, musí být vzájemně pospojovány ve správném pořadí, aby fungoval každý protein.

Uvažujme teď jen o jednom nezbytném stroji, který kopíruje instrukce DNA pro výrobu každého proteinu.⁵ Potom vezměme pouze jedinou proteinovou složku tohoto stroje, což je méně než 10% z celku. Tento protein má délku 329 aminokyselin. Jaká je šance na získání tohoto jednoho proteinu náhodnými procesy, a to i kdybychom předpokládali, že byly na místě jedině a pouze ty správné složky aminokyselin? To vypočítáte takhle: 1/20 x 1/20 x 1/20… 329krát!⁶ Toto je pravděpodobnost 1 ku 10⁴²⁸ … to je číslo 1 a za ním je 428 nul! I kdyby každý atom ve vesmíru (10⁸⁰ – tedy číslo s 80 nulami) představoval experiment pro každou možnou molekulární vibraci (10¹² za sekundu) pro předpokládané evoluční stáří vesmíru (14 miliard let = 10¹⁸ sekund), by toto umožnilo „pouze“ 10¹¹⁰ experimentů – to je mnohem méně než mizivá šance k tomu, aby se vytvořil jen tento jediný protein,⁷ natož více než 400 dalších, které jsou potřeba.

Není divu, když Richard Dawkins připouští, že vědci nemohou nikdy vyřešit vznik života přirozenými procesy. On však odmítá vysvětlení stvoření, a to z výše uvedených důvodů klamného uvažování.

Jak tedy má vypadat příčina, která by byla dostatečná k vysvětlení původu života? Příčina musí být nepředstavitelně inteligentní – která daleko převyšuje naší inteligenci. My žasneme nad vědci, kteří v živých organismech objevují nanotechnologie – a je to jistě úžasná věc. Ale co Ten, kdo to vše vymyslel? Oč inteligentnější musí být On? To mi připomíná další charakteristický rys Boha, kterého zjevuje Bible: Je vševědoucí (zná všechno). Viz Žalm 139:2–6; Izajáš 40:13–14.

Dostatečně se o Stvořiteli můžeme dozvědět z Jeho stvoření, takže jsme „bez výmluvy“. Římanům 1:18–22 říká:

„Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svévolně potlačují pravdu. Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu. Ačkoli Boha poznali, nectili ho jako Boha. Místo aby byli vděční, propadli ve svých myšlenkách marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Prohlašují se za moudré, ale jsou blázni. …“

A zde Bible vysvětluje, proč se jinak inteligentní lidé rozhodli uvěřit nemožným věcem – že nejprve vesmír a potom život se objevil jen tak sám od sebe, bez dostatečné příčiny. Než aby uznali a ctili svého Stvořitele, nelogicky se rozhodli přijmout, že jejich dva „velké počátky“ neměly žádnou adekvátní příčinu.

Odkazy a poznámky

1. Bertrand Russell je sice respektován pro své dovednosti v logice a filosofii, zejména pokud jde o matematiku, ale tyto řeči proti Bohu nejsou vůbec logické.
2. Adams, P., The atheist delusion (an edited version of a speech Phillip Adams gave at the 2010 Global Atheist Convention); abc.net.au/news/stories/2010/03/19/2850137.htm.
3. Smith, C., Fantastic voyage: Can the theory of evolution stand the test of modern science?, Creation 30(1):20–23, 2007; creation.com/fantastic-voyage.
4. Toto je požadované minimum pro sebe-reprodukující život, což je nezbytné ještě před tím, než vůbec může teoreticky začít evoluce. Viz Sarfati, J., How simple can life be? 14 February 2006.
5. RNA polymerase; viz www.mun.ca/biochem/courses/3107/Lectures/Topics/RNAP_bacterial.html.
6. V tom pořadí je malá flexibilita, takže to může být o něco méně než 329, ale ne o moc, a pro ilustraci jsem si vybral pouze 10% představující jeden molekulární stroj. Podrobnou studii o tom, jak velká flexibilita existuje v pořadí aminokyselin pro funkční protein, viz: Truman, R., The ubiquitin protein: chance or design? Journal of Creation 19(3):116–127, 2005; creation.com/ubiquitin.
7. I kdyby byl vesmír desetkrát větší a desetkrát starší, je to díky pouhým 10¹¹² experimentům. Bez ohledu na to, jak budete s čísly „vrtět“, počet možných experimentů to ani zdaleka nedosáhne.