Kam se poděly všechny velké ryby?

Mnoho zemí zakazuje rybářům lovit podměrečné ryby – tato strategie má zajistit udržitelnost rybích populací tím, že umožní růst mladým a malým rybám. Vědci však došli na základě zjištěných údajů k závěru, že tato politika je chybná a volají po jejím přehodnocení.

Vědci z Bangor University, University of East Anglia, z University of the West Indies a Max Planck Institute for Developmental Biology tvrdí, že nadměrný lov větších ryb vede nejen k populaci menších ryb, ale současně i takových, které jsou méně plodné.^1,2

V laboratorních testech použili trinidadské živorodky a hledali u nich jakékoli změny v genech populace ryb v reakci na lov pouze větších ryb.

Během několika generací vědci zaznamenali v genetické výbavě u takto lovených ryb dramatický posun ke stále menším a méně plodným jedincům. Dále uvedli, že ke stejnému jevu „nepochybně již došlo ve všech komerčních lovištích ryb“, a že to může mít „vážné globální důsledky jak na životní prostředí, tak i na celosvětový rybolovný průmysl“.

V tomto směru jsou jejich závěry velmi pravděpodobně správné, a to vzhledem k dobře známým příkladům takové situace, např. „krach“ rybolovného revíru tresek u Nového Foundlandu na počátku 90. let dvacátého století.³

V jedné věci však rozhodně pravdu nemají, a to v jejich tvrzení, že se jedná o „evoluční reakci na nadměrný rybolov“. Na tom ale není vůbec nic „evolučního“, protože tento jev nijak nepodporuje domněnku, že z „bahna“ vzešly živorodky a ryby se během milionů a miliard let změnily na rybáře. Takováto evoluce od mikroba k člověku vyžaduje získání nových informací, o čemž neexistují nikde žádné důkazy.

Naopak se zde jedná o ztrátu genetických informací – tedy genů, kódujících velkou velikost a vyšší plodnost – a to v důsledku selekčního tlaku vynuceného člověkem (což je napodobení „přirozeného výběru“). A je pravděpodobné, že byly ztraceny i další užitečné vlastnosti, jak se samotní vědci správně domnívají: „Vedle ztráty schopnosti produkovat velké a plodné ryby může u specifických populací ryb také vznikat tímto selektivním rybolovem riziko ztráty dalších specifických adaptací, například přizpůsobení se konkrétnímu typu prostředí dané lokality, jako je chladnější voda nebo migrační trasy.“

A obzvláště výmluvné je toto další konstatování vědců: „Ztráta těchto genetických „typů“ může znamenat, že populace nemusí být schopna se zcela zotavit nebo se nezotaví vůbec.“

Jaká to podivná věc, že ​​tito vědci věřící v evoluci mohou mít tak malou víru ve schopnost evoluce! Jako by si skutečně uvědomili, že rychlá změna genetické výbavy, kterou pozorovali u jejich populace laboratorních ryb, není to stejné jako to, co je zapotřebí k vytvoření nové genetické informace. Je však smutné, že mnoho lidí v široké veřejnosti je tímto podvedeno a myslí si, že tento nesporný příklad přirozeného výběru jen ještě více dokazuje to, že ryby se během milionů let změnily na filozofy. Nenechte se napálit touto falešnou návnadou.⁴

Odkazy a poznámky

1. van Wijk, S., and 7 others, Experimental harvesting of fish populations drives genetically based shifts in body size and maturation, Frontiers in Ecology and the Environment 11(4):181–187, 2013.
2. Big fish catches mean smaller fish—Bangor scientists,bbc.co.uk, 18 March 2013.
3. Catchpoole, D., Smaller fish to fry, Creation 30(2):48–49, 2008; creation.com/smaller-fish.
4. Walker, T., Don’t fall for the bait and switch—sloppy language leads to sloppy thinking, Creation 29(4):38–39, 2007; creation.com/baitandswitch.