Porovnání záznamu v Bibli s archeologií
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 01/2025. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní obrázek: Jericho: The Ancient City Filled with Secrets, The Collector.com.
Obrázek 1: Starověká kamenná opěrná zeď v Jerichu, kolem níž pochodoval Jozue. Archeologové zjistili, že na úpatí této kamenné zdi se nahromadily nepálené cihly, které padaly z bývalých volně stojících zdí nahoře. (Deror avi, Wikimedia Commons)
Napsal nám B.R. s následujícím dotazem na téma „Jericho“:
Zdravím vás, co byste mi mohli říci o městě, které bylo zničeno v Jozuově době, a o kterém se věřilo, že nebude nikdy obnoveno. Díky.
Zdravím vás B.R.,
Děkujeme za příležitost podělit se s vámi o některá specifika, která ukazují na soulad mezi Biblí a archeologií. O toto téma se také osobně zajímám.
Zjevně odkazujete na tento verš:
Tehdy Jozue přísahal: „Zlořečený buď před Hospodinem, kdo povstane, aby stavěl toto město Jericho! Za cenu svého prvorozeného je založí, za svého nejmladšího tam bránu osadí.“ (Jozue 6:26)
Poté, co Jozue a jeho armáda vypálili město Jericho, zavázal lid přísahou, že ho nebudou obnovovat a upozornil, že kdokoli tak učiní, ztratí při tom svého nejstaršího a nejmladšího syna.
Než se ale dostanu k podrobnostem vaší otázky, chtěl bych vám doporučit přečíst si vynikající článek The walls of Jericho, který jsme zveřejnili v časopise Creation již v roce 1999. Podle názoru mnoha světských archeologů bylo Jericho v Jozuově době neobydlené a zdůvodňují to tím, že známé důkazy o zničení města by měly být datovány o více než sto let před příchodem Jozua. S jistou dávkou ironie se k tomu vyjádřil William Dever když řekl: „Zdá se, že Jozue zničil město, které tam vlastně ani nebylo!“1 Tak to ale není. Výše uvedený článek jasně vysvětluje, proč se zničení Jericha má datovat do časů Jozua (dokazuje to styl keramiky) a také ukazuje, že jakmile jsou pozůstatky správně datovány, archeologie silně potvrzuje biblický záznam.
Obrázek 2: Pahorek (s pozůstatky) starověkého Jericha. (commons.wikimedia.org)
Zde je shrnutí důkazů, které jsou v souladu s Bibli:
- Jericho bylo silně opevněno (Jozue 6:1,5).
- Město bylo pro izraelskou armádu dostatečně malé (asi 9 hektarů), takže bylo možné ho obejít cca sedmkrát za jeden den (Jozue 6:15).
- Volně stojící vnitřní a vnější stěny z nepálených cihel ve městě se zhroutily směrem ven, spadly ze svahu, nahromadily se u úpatí kamenné stěny (pahorku) a zůstaly „dole“, jak naznačuje hebrejština v Jozue 6:5. To umožnilo Izraelitům proniknout přímo nahoru a do města způsobem popsaným v Jozue 6:20.
- Po pádu hradeb bylo město vypáleno (Jozue 6:24). V mnoha částech města byla nalezena vrstva popela a trosek o tloušťce jednoho metru, včetně nádob se spálenou pšenicí.
- Nádoby plné spáleného zrna podporují tvrzení Bible – že k útoku došlo těsně po sklizni (Jozue 3:15), že obléhání bylo krátké (sedm dní), a že Izraelité město nevydrancovali, s výjimkou drahých kovů, které byly „vloženy do pokladnice domu Páně“ (Jozue 6:24) a nedovolené tajné kořisti Achana (Jozue 7:21).
- Některé domy ve spodním městě byly zabudovány do dolní městské zdi, což přesně odpovídá popisu domu Raab (Jozue 2:15). V alespoň jedné oblasti se zeď z nepálených cihel nezřítila, což odpovídá biblickému popisu, že dům Raab byl ušetřen, i když byl připojen k městské zdi.
Také se musíme vypořádat s tvrzením, že datování uhlíku podporuje dřívější datum zničení Jericha. Datování uhlíku vyžaduje kalibraci, a existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit výrazné rozdíly v naměřených údajích, takže je sotva moudré považovat tato data za definitivní, jsou-li v rozporu s daty z keramiky a egyptských scarabů, nalezených v Jerichu.2 Viz články Calibrating carbon dating, How old? When archaeology conflicts with the Bible, a What about carbon dating?.
Vraťme se však k vaší hlavní otázce: co nám Bible říká o Jerichu po jeho zničení? Ve skutečnosti text neříká, že město nebylo nikdy obnoveno. Jozuova kletba jednoduše říká to, že stavitele by to stálo život jeho synů. A také se ukázalo, že Jericho je mnohokrát zmiňováno v pozdějších obdobích biblické historie, včetně doby, ve které již byla splněna Jozuova prorocká předpověď.
Obrázek 3: „Centrální budova“ v Jerichu – pravděpodobně palác moábského krále Eglona. (Associates for Biblical Research)
Jericho bylo také známé jako Palmové město (Deuteronomium 34:3; 2 Paralipomenon 28:15), protože se jedná o pouštní oázu s mnoha datlovými palmami, které tam dodnes rostou. V době soudců zorganizoval moábský král Eglon koalici, která Izraelitům vzala město palem a Moábci je utiskovali 18 let, dokud je nevysvobodil levoruký soudce Ehud (Soudců 3:12–30). Eglon byl zabit v nějaké rezidenční budově a zdá se, že konkrétní zmínka o zajetí Jericha naznačuje, že to bylo v Eglonově budově. Pokud ano, Eglon netrpěl Jozuovou kletbou navzdory stavbě v Jerichu, protože nepřestavěl vlastní město (základy a brány). Jen zkrátka na tom místě postavil jakýsi osamělý palác.
Toto dobře odpovídá důkazům, které máme z archeologického záznamu. Po zničení Jericha Jozuem bylo město nějakou dobu opuštěné. V době, kdy byla lokalita neobydlena, byly nalezeny také důkazy o erozi. Pak byla však poblíž vrcholu pahorku objevena relativně izolovaná, ale výrazná budova (cca 14,5 × 12 m), jejíž stáří se odhadovalo na druhou polovinu 14. století nebo možná na začátek 13. století před Kristem. John Garstang, který v roce 1933 vykopal tuto strukturu podobnou paláci, ji nazval „centrální budovou“. Město jako celek nebylo v té době obnoveno, i když severně bylo nalezeno několik dalších struktur, jako jsou stěny, podlahy a pece. Byla nalezena drahá importovaná keramika ve spojení s centrální budovou, což naznačuje, že její obyvatelé byli bohatí. Struktura byla opuštěna asi po jedné generaci, po níž došlo k další erozi. Toto mohl být docela dobře Eglonův palác.3
Obrázek 4: Filistinská bichromová keramika z Jericha datovaná do patnáctého století před Kristem. (Apxaioc)
Samotné město bylo obnoveno až v době krále Achaba. Bible říká, že muž jménem Hiel přestavěl Jericho a byl stižen Jozuovou kletbou. V 1 Královské 16:34 čteme: „Založil ho za cenu svého prvorozeného Abirama a za cenu svého nejmladšího Seguba tam osadil bránu – přesně jak řekl Hospodin skrze Jozua, syna Nunova.“
V archeologických záznamech existují určité důkazy, že Jericho bylo přestavěno v 10. až 9. století před Kristem, ale dnes z Jericha z tzv. doby železné zůstalo jen málo, kromě domu v izraelském stylu na východním svahu. Místo bylo obsazeno i v pozdějších dobách, až do éry Nového zákona, kdy Ježíš uzdravil dva slepé muže (Matouš 20:29–34) a setkal se v Jerichu se Zacheem (Lukáš 19: 1–10).
Jericho tedy nezůstalo navždy ruinou. Archeologické záznamy však naznačují, že město nebylo obnoveno po dlouhou dobu, což je v souladu s celkovým obrazem Jericha, vezmeme-li v úvahu všechny biblické odkazy na toto město. Věřím, že je to i pro vás povzbuzením k důvěře v Písmo jakožto pravdivého Slova Božího.
S přáním Božího požehnání,
Keaton Halley
Odkazy a poznámky
- Dever, W., Recent Archaeological Discoveries and Biblical Research, p. 47, University of Washington Press, Seattle, 1990.
- Wood, B.G., Did the Israelites conquer Jericho? A new look at the archaeological evidence, Biblical Archaeology Review 16(2), March/April 1990.
- Wood, B.G., From Ramses to Shiloh: Archaeological discoveries bearing on the Exodus–Judges period, April 2008, biblearchaeology.org/research/conquest-of-canaan/2403.