Brian Thomas, M.S.
Z www.icr.org přeložil Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 2/2016. Článek vyšel na stránkách ICR 19. února 2016. ICR – Institute for Creation Research /Institut pro výzkum stvoření/ byl založen v USA roku 1970 a patří k nejstarším kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. CRS, AiG, CMI aj./. Zabývá se výzkumem a rozšiřováním vědecké pravdy o Božím stvoření v protikladu k evolucionistickým nevědeckým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe.
Nesčetné úžasné zkameněliny, údajně milióny let staré, obsahují původní, nemineralizované biomolekuly, jako je kolagen, elastin, ovalbumin, DNA, laminin, melanin, hemoglobin a chitin1. Nová studie nyní poskytuje důkazy o tom, že tento seznam by měl zahrnovat i hedvábí.
Brazilští a polští výzkumníci popsali něco, co vypadá jako struktury hedvábné larvy chrostíka ve zvrstvených břidlicových ložiscích jižní Brazílie. Bílé praménky podobné hedvábí vyčnívají z okolních vrstev šedé břidlice. Výsledky výzkumu se objevily v on-line časopise Scientific Reports.2 Některé druhy larev chrostíků, známé jako podvodní inženýři, si vytvářejí speciální lepkavé, hedvábím ovinuté obydlí, kam připevňují organické zbytky jako maskování. Zkamenělá pouzdra chrostíků obsahují také staré úlomky, které jsou k nim připevněny.
Jinými slovy, vypadá to, že dávné larvy chrostíků si svoje podvodní příbytky konstruovaly stejně, jako jejich žijící současníci. Je-li tomu tak, jak mohli tito tvorové odolávat evolučním změnám po údajných více jak 295 miliónů let? Tyhle zkameněliny také ukazují, že chrostíci nemají dosud žádného známého předka. Místo toho si zřejmě tyhle nepatrné organizmy podržely všechny vlastnosti, které jim Bůh dal na počátku.
Autoři vědecké studie v Scientific Reports analyzovali velkou bohatost prvků uvnitř toho, co nazývají „materiálem podobnému hedvábí.“ Porovnali to s prvky nalezenými ve vrstevnatých úlomcích hned vedle bílých hedvábných proužků. Jejich analýzy ukazují na ostré rozdíly. „Materiál podobný hedvábí“ je unikátní podstaty. Avšak je tato látka minerálem, který může přetrvat po stovky miliónů let, nebo je to organická molekula s mnohem kratší trvanlivostí?
Jejich analýzy ukázaly hojné množství síry, vápníku a kyslíku uvnitř hedvábné látky. Běžené aminokyseliny, ze kterých jsou tvořeny proteiny, obsahují kyslík a síru, ale ne atomy vápníku. Ale současné proteiny hedvábných larev chrostíků používají mnoho vápníku. Výzkum chrostíků v roce 2010 zjistil, že produkce hedvábí u tohoto hmyzu používá unikátní proces nazývaný „vápníkové přemosťování“.3 Vylučují negativně nabité hedvábné proteiny, které reagují s pozitivně nabitými vápníkovými ionty. Tato elektrostatická interakce odpuzuje vodu, takže mohou vytvářet velmi vhodně strukturované lepkavé hedvábí i při životě pod vodou. Je to udivující design. Jak se mohl tento proces s vápníkovým přemosťováním jen tak vyvinout? A kde jsou přechodné formy?
Studie v Scientific Reports obsahovala obrázky hedvábí podobnému materiálu z elektronového mikroskopu. Jsou na nich vidět vláknité, rozvětvující se proužky, které mají rozměry a tvary velmi podobné modernímu larválnímu hedvábí u chrostíků.4
Veškeré tyto skutečnosti ukazují, že tito badatelé mohli velmi dobře zkoumat pozůstatky původních hedvábných proteinů. Jenže výzkumy rychlosti rozpadu ukazují, že proteiny nevydrží ani jeden milión let. Pokud budoucí výzkum potvrdí, že tyto bílé zámotky larev chrostíků jsou původními proteiny hedvábí, budou vědci oddaní tradiční víře v dlouhé věky čelit nové výzvě, jak vysvětlit, že se původní proužky jemného hedvábí mohly zachovat po téměř 300 miliónů let.
Na druhé straně by objev původního hedvábí ve zkamenělinách potvrdil biblický pohled na historii světa, který interpretuje tyto larvy chrostíků jako uloženiny z Noemovy potopy. O kterých autoři studie v Scientific Reports napsali:
„Schránky byly sesbírány v 1,1 m silné vrstvě černé břidlice, bohaté na zkameněliny, která obsahuje rovněž křemité houby, ramenonožce, plže, ústřice, korýše, paprskoploutvé ryby, šupiny latimérie, žraločí zuby, části konodontů [vyhynulých drobných mořských živočichů], čelisti mnohoštětinatců, hmyz a taktéž koprolity [zkamenělé výkaly] a části rostlin. Taková paleta zkamenělin, a obzvláště přítomnost suchozemských prvků, jako jsou sporomorfy [pyl a spory z rostlin], zbytky rostlin a hmyzu, ukazuje na blízkost mořského prostředí k suchozemskému.“
Jaká asi podivná událost mohla pomíchat oceánské tvory s těmi suchozemskými? Katastrofická událost potopy v době, kdy Noemovi bylo 600 let, by promíchala bahno pevniny s bahnem moře tak, jak to vidíme zde v Brazílii. A pak také zvrstvená břidlice, která by z toho vznikla a jejíž stáří by dnes bylo jen několik tisíc let, by stále ještě mohla obsahovat proteiny hedvábí.5
Odkazy
- 1. See references in Thomas, B. 2015. Original Biomaterials in Fossils. Creation Research Society Quarterly. 51: 234-247.
- 2. Mouro, L. D. et al. 2016. Larval cases of caddisfly (Insecta: Trichoptera) affinity in Early Permian marine environments of Gondwana. Scientific Reports. 6 (19215).
- 3. Steward, R. J. and C. S. Wang. 2010. Adaptation of Caddisfly Larval Silks to Aquatic Habitats by Phosphorylation of H-Fibroin Serines. Biomacromolecules. 11 (4): 969-974.
- 4. Compare Figure 4 in Reference 2 with Figure 1 in: Addison, J. B. et al. 2013. β-Sheet Nanocrystalline Domains Formed from Phosphorylated Serine-Rich Motifs in Caddisfly Larval Silk: A Solid State NMR and XRD Study. Biomacromolecules. 14 (4): 1140-1148.
- 5. Their water-resistant chemical structure may help explain why these silk proteins may have lasted for thousands of years. Some dinosaur bones contain collagen protein, which also does not dissolve in water. Insoluble proteins seem to better resist microbial degradation.