Je pýcha hodna oslav? – nový leták

Pavel Akrman

Z answersingenesis.org přeložil Jakob Haver – 08/2018.

Je pýcha hodna oslav?

Leták v češtině ke stažení a k tisku (PDF)

Červen je ve Spojených státech, Kanadě a mnoha dalších zemích považován za Měsíc hrdosti LGBT (v ČR je to týden v 1. polovině srpna). Ústředním motivem tak zvaného Měsíce hrdosti a jeho okázalých promenád během roku je pýcha.

Červen je ve Spojených státech, Kanadě a mnoha dalších zemích (v ČR je to týden od 6. – 12. srpna, pozn. překl.) považován za Měsíc hrdosti LGBT. Během tohoto měsíce různých aktivit, včetně manifestačních pochodů homosexuálů, se konají oslavy a pocty LGBT komunit a sexuální rozmanitosti. Ale tato oslava hrdosti LGBT poukazuje na něco, před čím Bible vždy znovu a znovu varuje – a nejde jen o sexuální zvrhlost.

Pýcha: namyšlená sebedůvěra

Jak naznačuje název, jádrem těchto festivalů hrdosti a dalších sebestředných oslav, a dokonce i jen samotného pojmu hrdosti, je hřích pýchy. Bakerův evangelický slovník biblické teologie definuje pýchu jako „sklon /postoj a druh chování“, přičemž pyšný člověk je „hříšný jedinec, který zaměnil konečnou důvěru v Boha za důvěru v sebe“.

Typický příklad pýchy uvádí starozákonní kniha Daniel: Jde o babylonského krále Nabuchodonozora. Podle lidských měřítek měl plné právo být pyšný. Byl vládcem nejmocnějšího království tehdejší doby a jeho metropole byla oslňujícím městem, které bylo předmětem závisti celého starobylého světa. Není divu, když řekl: „Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl královskou rezidencí k ozdobě slávy mé?“ (Daniel 4:27).

Jenže Bůh „se staví proti pyšným“ (Jakub 4:6). Přesně jak Daniel Nabuchodonozorovi řekl, byl pyšný král sedm let pokořen, než nakonec zvolal „chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno Jeho dílo je pravda.“ (Daniel 4:34). Příčinou jeho pádu byla pýcha, protože Bůh pýchu nenávidí.

Proč Bůh nenávidí pýchu

Ústředním motivem Měsíce hrdosti a jeho nabubřelých promenád během roku je pýcha. Pýcha pochází ze vzpurného srdce, které odmítá velkorysou autoritu Stvořitele. Pyšný člověk nakonec tvrdí, že všechno zná lépe než Bůh a Jeho Slovo a věří, že vymýšlet svá vlastní pravidla a oslavovat vlastní rozhodnutí, úspěchy a tužby má větší váhu než to, co ustanovil Bůh ve svém Slově. Je to hnutí, které se zaměřuje výhradně na člověka, nikoli na Boha.

Samozřejmě, pýcha není výsadou jen komunity LGBT. Je to něco, s čím se potýkáme všichni. Ale s rostoucím hnutím LGBT také stoupá veřejná podpora a oslavování pýchy všeobecně, a zejména pak sílí odpor vůči Stvořiteli a Jeho zásadám sexuální čistoty a manželství.

A Bible, pokud jde o pýchu, mluví velice jasně: Bůh ji nenávidí a bude se proti pyšným stavět.

Pýcha předchází pád,
a před pádem bývá pozdvižení ducha. (Přísloví 16:18)

Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ (Jakub 4: 6)

Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti,
zaručeně nezůstane bez trestu. (Přísloví 16: 5)

Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo.
Nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. (Přísloví 8:13)

Pýcha tvého srdce tě oklamala,
bydlíš v skalních rozsedlinách,
sídlíš vysoko, v srdci si říkáš,
„Kdo by mě strhl k zemi?“ (Abdiáš 1: 3)

Ponížen bude zpupný pohled člověka,
sehnuta bude lidská povýšenost,
v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. (Izajáš 2:11)

Pýcha: První hřích

První hřích byl skutečně příkladem pýchy.

Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. (Genesis 3: 4-6)

Oklamána hadem, Eva věřila, že Bůh jim sobecky odepřel rovná práva, po kterých toužila, vzala tedy ovoce a jedla před tím, než jej nabídla Adamovi, který také jedl. V jejich vzpurném srdci byla pýcha na své vlastní uvažování a žádost toho, po čem toužili. To však uvrhlo stvoření do zkázy (Římanům 8:20-23) a přineslo smrt a prokletí tomu stvoření, které bylo ještě před malou chvílí „velmi dobré“ (Genesis 1:31).

„Pýcha je kořenem veškerého hříchu“

Když prorok Ezechiel pronášel poselství od Hospodina proti Jeruzalému (reprezentovaného Judou), jako Pánu nevěrné nevěstě, se také zmínil o městě Sodoma. Toto město bylo zničeno (Genesis 19) kvůli bezuzdné homosexualitě a dalším hříchům. Ačkoliv bylo toto město soudem zničeno, Ezechiel říká, že Juda dělal takové věci, které se dokonce ani v Sodomě neděly.

Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými. Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.  Ale pozdvihli se, páchaly ohavnost přede mnou; protož odstranil jsem je, když jsem to viděl. (Ezechiel 16: 48-50)

Bývalá lesba Rosaria Butterfieldová, která se stala znovuzrozenou křesťankou, komentuje tuto pasáž Písma ve své knize Skryté úmysly nesprávného obrácení:

Zastavila jsem se u této pasáže, abych poukázala na některé překvapivé věci. Bůh zde srovnává Jeruzalém se Sodomou a říká, že hřích Sodomy, jakkoliv byl Bohu odporný, tak ale méně než hřích Jeruzaléma. Dále nám Bůh říká, co je kořenem homosexuality a jak hřích postupně narůstá. Čteme zde, že kořen homosexuality je také kořenem dalších nesčetných hříchů. Nejprve se tu objevuje pýcha („[Sodoma] a její dcery byly pyšné“) Proč pýcha? Pýcha je kořenem veškerého hříchu. Pýcha se nadouvá falešným dojmem nezávislosti. Pyšní lidé mají vždy pocit, že mohou žít nezávisle na Bohu a na ostatních lidech. Pyšní lidé se cítí oprávněni dělat to, co se jim zamane.

Prvním hříchem Sodomy byla pýcha, a pýcha vedla k dalším hříchům, včetně zřeknutí se chudých a páchání ohavnosti před Hospodinem (homosexuální praktiky, srov. Genesis 19 a Leviticus 18:22). Pýcha povede vždycky k dalším hříchům, když si o sobě nadutě myslíme, že jsme víc než Bůh a jeho zjevené Slovo.

Boj s pýchou

Žel, oslavy hrdosti LGBT přijímá i mnoho lidí v církvi. Nejenže takový postoj vůbec nebere v úvahu biblické učení o manželství a sexualitě, ale ještě lidskou pýchu oslavuje. Předpokládá, že o lásce, milosrdenství a smíření (vše, co si pod těmito pojmy představujeme my) víme víc než náš Bůh, který je láska (1 Jan 4:8), je bohatý v milosrdenství (Efezským 2:4) a vyzývá všechny k přijetí osvobozujícího daru spásy (Jan 7:37, Římanům 10:9). A tento Bůh lásky, milosrdenství a odpuštění určil manželství jako pouto mezi jedním mužem a jednou ženou (Genesis 1:27, 2:24).

Boj o manželství a rovnost pohlaví, který v církvích právě probíhá, je o něčem mnohem víc než je instituce manželství nebo binární povaha pohlaví. V konečném důsledku jde o pýchu. Dovolíme Bohu, našemu Stvořiteli a Soudci, být naší autoritou, nebo budeme vyzdvihovat naše vlastní přesvědčení a názory (či naší hříšné kultury) nad Boha a Jeho Slovo? Povýšíme se natolik, že budeme odsuzovat a hanobit Boha podobně jako Eva a myslet si, že nám chce jen z rozmaru upřít něco dobrého?

Nebeská pravidla platí

Během těchto měsíců se budou na manifestacích třepetat vlajky v duhových barvách a mnoho lidí ozdobí svůj oděv s tématikou duhy, aby oslavovali pýchu. Ale tito jedinci ve skutečnosti neoslavují sexuální rozmanitost. Oslavují vzpouru proti Bohu (jaká ironie, když používají zrovna duhu, tedy symbol, kterému dal Bůh význam již v knize Genesis 9: 8-17). Stejně jako Daniel před tisíci lety varoval Nabuchodonozora, i my musíme varovat naši generaci, „že nebesa panují“ (Daniel 4:23) a že „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (Jakub 4: 6). Na změnu není ještě příliš pozdě:

Jestliže se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (2 Paralipomenon 7:14)

Odkazy a poznámky

1. Sodoma tu může být reprezentována těmi, kteří ze Sodomy unikli (Lot a jeho dcery) a ze kterých následně vzešly národy Ammonitských a Moábských. Je také možné, že tu jde jak o doslovnou Sodomu a její zničení, tak i o zničení jejích „odnoží“, tedy národů Ammonitů a Moábských (možná je to odkaz na 2 Paralipomenon 20) a jejich vzetí do zajetí Babylonem (možná odkaz na Izaiáš 16 a určitě na Jeremiáš 27).
2. Hermafroditi a homosexualita
3. The First Sin
4. Can the Church Embrace Homosexual Behavior in the Name of Love?
5. Labor: A Blessing and a Curse