Jak uvařit rodinu

Napsal Magdalén Dobromil Rettig

Vraž do toho

Jednoho pořádného chlapa, který má svůj jasný životní cíl, pro který už nějakou dobu prakticky žije. Který ví, proč je na světě a nemyslí si, že je to náhoda. Nemusí být nějak zvlášť chytrý ani vzdělaný ani sportovní – jistě to není na překážku, ale hlavně by měl mít jasno. Proč tu je, kdo je jeho Pán, komu se bude jednou zodpovídat za to, čemu dával svůj čas a energii.

Přidej k tomu jednu pořádnou ženu. Nemusí být krasavice, která každé ráno tráví hodiny před zrcadlem. Ano, dbá na sebe a chce se svému muži líbit, ale hlavně má krásnou duši. Ať ví, že její muž bude její Pán. Bude její hlavou a ona mu bude pomocí. Ať ví, že se ho má bát a má ho poslouchat – proto si ho bude pečlivě vybírat. Ne přes postel, ale přes kostel. Při výběru partnera není od věci podívat se do rodiny. Ještě lepší je zjistit, jaký život žil můj případný partner dřív než mě poznal. Slova umí leccos vylepšit, ale skutečnosti se říká realita a její nedílnou součástí jsou činy. Na potravinách v samoobsluze je mnoho krásných nápisů (např. bio, eko, zdravě) – ale kouknout se do výroby, je jistota. U potravin to neděláme, u výběru partnera je to docela rozumné. Říkáš, že tvým dávným snem je pomáhat lidem? Ó, jak krásné, jak ušlechtilé. A mohu se zeptat, proč to už dávno neděláš? … Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. To je nádherné přísloví, protože hluboce pravdivé.

Povař je

V problémech. Nedávej jim hned krásný byt, peníze, auto. Trochu ty dva v tom povař. Láska se pozná v problémech. Ať se nejprve starají o druhé, učí se pomáhat, nemyslet na sebe. Ať pomáhají těm, co se v tom vaří ještě víc. Kteří nezačali tak dobře. Kteří začali třeba právě přes tu postel, a nyní se v tom vaří. Pro ně a další ztrápené tu jsou tito dva, kteří měli dobrý start.

Mnoho lidí nemělo dobrý start. Vybrali krásného partnera, ale prázdného. Jsou tu lidé, kteří se nenarodili v dobrých rodinách, někdy vůbec v žádných rodinách. Nenarodili se zdraví či onemocněli. I takoví chtějí mít hezké manželství, založit dobrou rodinu. Pro takové jsou tu ti, kteří si stojí dobře. Ti zdraví. Ne pro vlastní pýchu, ale pro pomoc těm, kteří vyběhli s handicapem. Tak se stanou ještě mocnějšími a krásnějšími lidmi.

Když můj dědeček předával mému tátovi obchod, výrobu lihovin, dal mu do začátku jeden sud lihu na dluh. Táta tedy začal skoro z nuly, respektive s dluhem u svého táty. Ten mu půjčil zařízení a prostory a ukaž, co umíš. Zdarma mu dal rady, ono „know how“. A po čase, když můj táta ukázal, že se umí prát se životem, když mu ten sud lihu zaplatil, dostal od dědy vše: peníze i majetek. Mohl to rozjet. (Pak přišli komunisti, všechno tátovi vzali, tátu zavřeli a já se narodil – ale to jsem trochu odbočil.)

Časem přidej něco dětí

Ty se budou mít. Možná nebudou mít televizi, ale za to pořádné rodiče. Rákoska bude viset na zdi a občas poskočí. To proto, že moudří rodiče vědí, že jelito na zadku je u dítěte ten nejdůstojnější, nejméně škodlivý a hlavně nejúčinnější prostředek komunikace s dětským hříchem. „Kdo nenávidí svého syna, ten ho netrestá“ , řekl moudrý Šalomoun. Výprask je první řeč, které dítě dobře rozumí. Žádný milující rodič ho nedává rád, žádný moudrý rodič ho nezanedbá.

Bude to opravdu zvláštní rodina. Otevřená pro svět, který nechápe. Který radí, že takto ne. Který varuje, vyhrožuje, vysmívá se, žije jinak a který …hyne a spěje do záhuby. Jen osm lidí vešlo do korábu a bylo zachráněno: Noe, jeho žena, jeho tři synové a jejich tři manželky. Ostatní svět se utopil. Ve svých ničemných radách, psychoanalýze, emancipaci, toleranci, předmanželské sexuální výchově, kondománii, vědě, kultuře, náboženství, oslavě síly a násilí, demokracii a H2O. Mrtvá těla (lidí, zvířat a rostlin) předpotopního světa nacházíme dnes všude: je z nich uhlí, nafta a zemní plyn, občas se nějaké tělo najde v sedimentech, uhlí, ledu, někdy dobře zachované, jindy jen kosti. Svět, který zahynul.

Ne evoluce, ne vývoj, jak si namlouvali, ale trápení a smrt, protože neposlouchali svého stvořitele. Jeho rady nahradili svou moudrostí. My z jejich světa máme dnes čím topit a jezdit v autech. A špatné počasí a zemětřesení. Jen to! A snad ještě něco: varování – že ne Darwin, ale Kristus. Jen to se vyvíjí, co pohání Ježíš. Ne mutace, přirozený výběr, selekce či adaptace. Ty nemají sílu. Jsou dobré pro uhlí, naftu a zemní plyn. A špatné počasí. Nic víc.

Hlavně ať to chutná Bohu!

Pokud chceš a můžeš, založ dobrou (chutnou) rodinu. Pokud jsi takovou nezaložil a máš jinou nebo žádnou a trápíš se, vaříš se v problémech, uč se od Ježíše. Ten také nezaložil rodinu, ale má dětí po celém světě víc než by se podařilo těm nejplodnějším rodičům. Ježíš byl dobrý pokrm. Totéž platí o mnohých jeho následovnících. I ve špatné rodině může žít krásný člověk – třešnička na dortu. Ta může být dobrá, i když je korpus spálený a poleva kyselá. „Po jednom sebráni budete“. Dva budou na loži, jeden bude vzat a druhý zanechán. To není cíl, to je možnost. To je naděje pro ty, kteří nevyběhli dobře. Kteří jsou v tom a nevědí, jak z toho ven. Kristus je naděje i pro špatnou rodinu. A dobrá rodina? Bez Krista není dobrých rodin, jako není dobré jídlo bez soli. Ledaže jste ztratili všechnu chuť.

(Pavel Kábrt)