Peter Read a Andrew Snelling
(Z creation.com/age-great-barrier-reef přeložil M. T. – 2/2014)
Obrázek 1: Slavný Heart Reef, ostrovy Whitsunday – část australského Velkého korálového útesu. Klikni pro zvětšení
Kolik z nás si myslí, že to trvá desítky či dokonce stovky tisíc let, než vyrostou velké korálové útesy jako třeba australský Velký korálový útes? Je tomu tak většinou proto, že jsme byli plíživě naočkováni evolucionistickým pojetím zemských dějin a jejich dlouhými věky, a nikoli proto, že by nám někdo předložil nějaké důkazy. Ale jak starý je Velký korálový útes? Jaké jsou důkazy? Pokud by dnešní korálové útesy vyrostly na současném zemském reliéfu až po Noemově Potopě, určitě by musely být mladší než 4400 let. Důsledný výzkum ukazuje, že takové stáří není jen přáním kreacionistů a je velmi dobře možné!
V Australian Institute of Marine Science (A.I.M.S.), Cape Ferguson, 50 km jižně od Townsville, Queensland, zjistili souvislost mezi tempem, jakým rostou koráli, a sezónním vysokým odtokem dešťové vody či záplavami z blízké pevniny. Tento fascinující objev byl učiněn poté, kdy postavili nad malým útesem Pandora Reef blízko pobřeží Queenslandu a ústí řeky Burdekin River vrtnou soupravu. Pandora Reef je součástí Velkého korálového útesu. Badatelé navrtali organickou část útesu Pandora Reef do hloubky 10 metrů a získali tak vzorky, ze kterých rekonstruovali průběh růstu korálových kolonií, které tvoří útes. Zmíněné vzorky byly analyzovány a vědec Peter Isdale z A.I.M.S. podal zprávu o výsledcích analýzy v časopise Nature1. Když byly vzorky osvětleny ultrafialovým světlem, pozoroval Isdale zvláštní jev – na korálu se objevily žlutozeleně fluoreskující světlé pásky tvořící nepravidelný vzorec o proměnlivé intenzitě. Frekvence a vydatnost (intenzita) těchto fluoreskujících pásků byla změřena průběžně po celé svislé hloubce (1,8 m) jedné korálové kolonie, a pak zaznamenána v grafické podobě. Tento záznam fluoreskujících pásků korálu byl pak srovnán se záznamy záplav způsobených nedalekou řekou Burdekin, a oba záznamy si skoro dokonale odpovídaly (viz obrázek 1).
Obrázek 2: Měsíční průtok v řece Burdekin (průběhy špiček směrem dolů po levé straně diagramu) a naměřená intenzita fluorescence (průběhy špiček směrem dolů po pravé straně diagramu) navrstvené na fluoreskující pás (směrem nahoru ve středu diagramu) u 885 mm dlouhého vzorku korálu z Pandora Reef. Fluorescence korálu: (a) v lednu 1974 odráží vysoký průtok; (b) v řece Burdekin. Jemné rozlišení fluoreskující signatury je patrné z únorových a dubnových pásků roku 1958 (c) zvětšených ve vložené příloze. Snadno lze vidět sucho roku 1931 (d).
Tento úzký vztah mezi ukládáním fluoreskujícího materiálu v korálové kostře a průtoky vody v řece Burdekin byl tak jednoznačný, že, jak se zjistilo, fluoreskující pásky zaznamenaly vysoké průtoky v řece včetně takových podrobností a okrajových jevů, jako byly krátké záplavy v únoru a dubnu deštivého roku 1958, které se projevily dvěma konkrétními fluoreskujícími páskami (obrázek 1). Bylo zřejmé, že zvýšený průtok v řece během záplav zásadně ovlivňuje růst korálů. Týkalo se to nejen sezónního, nýbrž i celoročního tempa růstu. Výsledné pásky vytvořené v korálu nejsou nepodobné letokruhům stromů, kdy se hustší fluoreskující pásky tvoří během období vysokých průtoků vody v řece. Však to také potvrzuje zjištění dalších studií, podle kterých se hustota korálů mění podle ročních období. Nejhustší oblasti v korálových kostrách se tvoří v letních měsících, v týchž měsících, kdy mají řeky jako třeba Burdekin nejvyšší průtoky.
Když se porovnávala historicky zaznamenaná měření průtoku řeky Burdekin a fluoreskující pásky na vzorku získaném z vrtu v korálu na útesu Pandora Reef, zjistilo se, že 1,8 metrů korálu vyrostlo za pouhých 118 let! Tento výsledek potvrdilo i křížové zkoumání korálů rentgenem, což je osvědčená metoda poskytující velmi dobrý přehled o růstu korálů. Bylo zjištěno, že průměrné tempo růstu zmíněných korálů na Pandora Reef činí 15,3 mm za rok, což je číslo, které je v souladu s dříve naměřenými tempy růstu mezi 5 mm a 25 mm za rok u mohutných korálových kolonií v jiných částech Velkého korálového útesu.
Z této nové informace se dá okamžitě odvodit metoda pro zjišťování, jak staré jsou útesy tvořené těmito páskovanými korály. Útes poroste pouze tak rychle jako korály, které ho tvoří. Díky této páskovací metodě máme zdá se v rukou spolehlivý nástroj ke stanovení nejen stáří útesu Pandora Reef, nýbrž i stáří všech podobných útesů, které tvoří Velký korálový útes, australský přírodní zázrak světového významu.
Obrázek 3: Útes Pandora Reef spolu s mapou Austrálie, ze které je zřejmá jeho poloha.
Takže, na základě zmíněných zjištění, jak starý je Velký korálový útes? Útes Pandora Reef je silný přibližně 10 metrů; 1,8 metrů tohoto korálu vyrostlo za uplynulých 118 let. Z toho vyplývá, že celému deset metrů silnému korálu, který tvoří tento útes, trval růst zřejmě pouhých zhruba 660 let! Dále, tato rychlost růstu korálů činící něco málo přes 15 mm za rok u Pandora Reef je uprostřed rozmezí změřených hodnot růstu (5 mm až 25 mm za rok) pro korály v jiných částech Velkého korálového útesu, takže by se dalo říci, že je jasnou „průměrnou“ hodnotou nabízející se k použití při našem příštím počítání. Vnější „bradlové“ útesy, to jest útesy nejdále od pobřeží a nejhlouběji pod vodou, se zvedají z mořského dna na okraji kontinentálního šelfu k hladině oceánu; hloubka vody tu činí necelých 60 metrů. To znamená, že útesy jsou silné zhruba 55 metrů – neuvěřitelné množství korálů! Počítáme-li však s růstem 15 mm za rok, pak jsou zřejmě tyhle útesy staré necelých 3 700 let. A tohle jsou ty nejsilnější útesy v řetězci útesů Velkého korálového útesu, a proto jsou také zřejmě nejstarší. Velký korálový útes je patrně starý necelých 3 700 let. Kdyby Abraham doplul za svého života do Austrálie, nemohl by se zřejmě potěšit pohledem na Velký korálový útes!
Odkazy
- Isdale, P., Fluorescent bands in massive corals record centuries of coastal rainfall, Nature, 310(5978):578–579, 16 August 1984
Komentář jednoho čtenáře
John P., Austrálie, 15. února 2014
Zajímavý článek, Andrew. Jen tak pro zajímavost, pokud domorodci přišli do Austrálie rovnou po Bábelu, znamená to, že se sem dostali dříve, než se vytvořil Útes, že? Vždycky zjistíme, že pravá věda podporuje biblickou pravdu a zjevení. Velmi zajímavé je, že Velký korálový útes je starý pouze 3700 let – zřejmě tedy začal růst až stovky let po Potopě, a ta tedy nebyla impulzem pro jeho růst. Je však určitě jedním ze zázraků Boží tvůrčí činnosti a důkazem Jeho slávy.