Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Foto: Wikipedie. Mechanismus Antikythera je starodávný mechanický analogový počítač.
Dnešní evoluční světonázor, vyučovaný ve většině školských systémů, prosazuje víru v takovou historii, podle níž se lidstvo „vyvíjelo“ v průběhu času a tím se také stávalo čím dál víc inteligentnější. Řada lidí si vůbec nedokáže představit technologicky vyspělé lidi, kteří existovali tisíce let před námi.
Mnozí proto zařadili události jako je Noemova Potopa mezi mýty, neboť jednoduše nemohou uvěřit ve schopnosti „primitivního“ člověka, jako byl Noe, že by mohl postavit takovou loď o velikosti „zaoceánského parníku“, jak je to popsáno v Genesis 6,.
Pozorný člověk ale může čas od času zachytit zprávy, které podporují biblický pohled na stvoření. (Tento názor odmítá evoluci a drží se zásady, že člověk byl stvořen jako velmi inteligentní a až později začal degenerovat, a to v důsledku vzpoury člověka proti Bohu a následných účinků hříchu a Prokletí.)
Televize CBC News před časem vysílala příběh1 o jakémsi přístroji vyrobeném v letech 150 až 100 před Kristem, který byl objeven v roce 1901 v lodním vraku na řeckém ostrově Antikythera. Zajímavé na tomto příběhu se ukázalo to, že přístroj byl „zapuštěn v kameni“, a proto byl nejprve prozkoumán rentgenovými paprsky, aby se zjistilo, co je uvnitř; jde o jasné svědectví, že utváření hornin netrvá „miliony let“, jak se všeobecně učí.2
Článek popisuje přístroj komentáři v zářivých barvách, jako např.: „… skutečně mimořádné…“ a „při pohledu na způsob, jakým je celá mechanika navržena, vám spadne čelist. Ať už to udělal kdokoli, zvládl to neuvěřitelně skvěle.“ Přístroj přirovnává k analogovému počítači a uvádí, že disponuje diferenciálními převody (ty jsou obvykle spojovány s moderními automobily) a je schopen sledovat dráhy Slunce, Měsíce a zatmění. Je zde také důvodný předpoklad, že je schopen sledovat i planetární pohyby. Celková důmyslnost zařízení je přirovnávána k hodinám z 18. století.
To nejzajímavější z článku v souvislosti s objevem je obsaženo v následujících citacích:
To, co vědce mate ještě víc je to, jak takové důmyslné zařízení mohlo zcela zmizet z archeologického záznamu, a to do takové míry, že po dalších 1 000 let se o takto složitém komplexu neobjevil žádný záznam.
Michael Wright, správce muzea London Science Museum uvádí: „Fakt, že tato technologie přečkala celou dobu bez jakéhokoli záznamu považuji za stejně neuvěřitelné jako to, že byla znovuobjevena v takovéto podobě.“
Tyto výroky podtrhují důležitou věc. Některé technologie, o kterých jsme se učili že vznikly v 17. století, tu mohly být už před tisíci lety, jen nebyly zaznamenány. Tudíž inteligence k sestavení takového zařízení tu musela být mnohem dříve.
Technologie za posledních 100 let rychle pokročily především díky jejich zaznamenávání a sdílení těchto myšlenek. Člověk může stavět na objevech ostatních, a tak se rychle „dostává do tempa“. Naopak každá izolovaná osoba nebo malá skupina by se během krátké doby rychle vrátila do „primitivního“ stavu.3 (Kolik lidí podle vás dokáže vlastnoručně postavit dům zcela od základů či mobilní telefon nebo počítač?)
Jen si představte ten mohutný technologický pokrok, ke kterému došlo za posledních 300 let. V tomto časovém rámci jsme byli schopni vyvinout elektřinu, automobily a počítače v podobě, jaké je máme dodnes. Lidstvo mohlo v prvních 1 656 letech před Noemovou Potopou dokázat velmi mnoho. Je samozřejmě jasné, že bez organizované struktury, kde nápady lze zaznamenávat a sdílet, se technologie nemůže dostat nijak daleko. Hlavním omezujícím faktorem pro pokrok technologií před Potopou byla absence vlády a policejních sil, které by trestaly narušitele zákona. A musíme si také uvědomit, že to bylo až biblické křesťanství a z něho vyplývající předpoklady, co v západní Evropě otevřelo dveře rozmachu vědy a techniky.4
Adam byl stvořen dokonalý, schopný řeči (k pojmenování zvířat ve velmi krátké době). Dále Genesis 4:21–22 zaznamenává zpracovávání kovů a výrobu hudebních nástrojů, a to v krátké době po stvoření. Takové činnosti vyžadují vysokou úroveň inteligence a vynalézavosti, a ne jinak tomu bylo i při stavbě Noemovy Archy.
Takže i když na Arše nemusely být notebooky a počítače, tento nový nález jasně říká všem, kteří nejsou spoutáni řetězy evolučního myšlení a „miliony let jim ještě nezatemnily rozum, že starověcí lidé nebyli v žádném případě „primitivnější“ nebo méně inteligentní, než jsme dnes my.
Odkazy a poznámky
- CBC News, Scientists unlock mystery of 2,000-year-old computer.
- See Keys to Rapid Rock Formation, Creation 17(1):45, 1994. Also Walker, T., Rapid Rock, Creation 24(2):38–39, 2002.
- Poznamenáváme, že výrazem „primitivní“ nemáme na mysli onen standardní evoluční stereotyp „jeskynního člověka doby kamenné“. Viz (a) Cardno, S., The mystery of ancient man, Creation 20(2):10–14, 1998; (b) Niemand, R., The Stone ‘Age’—a figment of the imagination?, Creation 27(4):13, 2005.
- Noe měl dost času na to, aby nashromáždil „know-how“ své doby a vzal si ho s sebou do nového světa, do kterého měl vstoupit. Při pohledu na vysokou vynalézavost v civilizacích, které se objevily krátce po Potopě, jako Babylon a Egypt, získáváme představu o tom, jak asi mohla vypadat technologie před Potopou (zatímco jiné skupiny těch, kteří se rozptýlili z Babylonu a byli izolovaní od lidí s metalurgickými a technickými znalostmi, museli improvizovat pomocí kamenných nástrojů a hledali dočasné útočiště v jeskyních).