Morálka se nemůže řídit biologickými abnormalitami
(Zveřejněno 1. května 2010, z Creation.com přeložil M. T. – 06/2010. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.)
Bůh stvořil sex proto, aby se rodily děti a aby se upevňoval manželský vztah mezi oběma partnery. Abnormality jako třeba hermafroditizmus, které by mohly tyto záměry zkřížit, nejsou důvodem pro to, aby se porušovaly etické normy stanovené Bohem.
Roderick z Kanady píše:
„Chápu, že hermafroditi jsou plodem hříchu. Je-li však homosexualita čímsi špatným, potom podle jakých etických pravidel si má hermafrodit či rodiče tohoto „tvora“ vybírat pohlaví? A nesouhlasí-li někdo takový s volbou provedenou rodiči, bylo by eticky přijatelné své pohlaví změnit, jakmile dosáhne dospělosti? Podobné otázky mi nedávají spát. Nedělám si legraci – prostě bych se rád něco fundovaného dověděl.“
Dr. Don Batten odpovídá:
Biologické příčiny i povahu (vzácného) hermafroditizmu u lidí popisuje článek (anglicky) „Kreacionizmus a problém homosexuálního chování“ (klikněte si na odkaz č.1 níže) (1).
Neřekli bychom, že „hermafroditi jsou plodem hříchu“. Z takového hodnocení totiž vyplývá, že taková osoba či její rodiče jsou osobně odpovědní za svůj stav. To by nebylo biblické a také by to bylo velmi kruté. Ježíš se o této problematice zmínil, když k němu přivedli slepého člověka a ptali se ho, čí hřích je za to konkrétně odpovědný. On pak podobné uvažování odsoudil (Jan 9).
V obecném smyslu ovšem hermafroditizmus plodem hříchu je, i když nikoli konkrétního hříchu dotyčné osoby nebo jejích rodičů atd., nýbrž stavu lidstva zkaženého Vzpourou vůbec.
V současném světě se samozřejmě děje mnoho špatného vinou hříchu jako takového; vzpoury lidstva proti vládě Stvořitele-Boha, která začala v Genezi Pádem prvního muže a ženy, Adama a Evy, čímž vstoupila do světa smrt a začalo utrpení. Bůh pak odňal stvoření část své opory a proto se jeho záležitosti vymykají člověku z rukou. Je to patrné z faktu, že se ve světě vyskytují mutace, rakovina i vývojové abnormality. Takže vcelku lze říci, že hermafroditizmus je opravdu plodem hříchu, i když nikoli konkrétního prohřešku postižené osoby nebo jejích rodičů atd., nýbrž lidstva zkaženého Vzpourou obecně.
Právě tak jako měl s postiženými lidmi soucit Ježíš, měli bychom pro ně mít pochopení i my. Každý takový případ vyžaduje pečlivé lékařské i psychologické zhodnocení, abychom zajistili dotyčné osobě co nejlepší budoucnost, takže uplatňovat jakoukoli paušální formu v zacházení s podobnými lidmi by nebylo moudré. Jsme přece všichni slabí tvorové a všichni potřebujeme pomoc a soucit; proto by ani lidé s genetickými či vývojovými vadami neměli být ostrakizováni nebo pronásledováni. Opravdu křesťanská společnost bude vždy vnímat ty, k nimž má svět tendenci obracet se zády, jako bytosti „stvořené k obrazu Božímu“ a tedy jako svébytné osobnosti, jichž bychom si měli vážit. V tom se liší od společností ateistických či animistických, kde nemá nikdo nějakou zvláštní hodnotu (snad jen vládci sami). Ateista považuje lidi za pouhá inteligentní zvířátka, která nemají žádnou zvláštní cenu; proto jsou v takové společnosti potraty, eutanázie, zabíjení postižených novorozenců atd. na denním pořádku. Hitler se svým zaujetím pro evoluci hodlal napomáhat přírodnímu výběru tím, že nechával zabíjet ty méně zdatné. A do této skupiny patřili právě postižení lidé jako třeba hermafroditi. Viz: Eugenika – smrt pro bezbranné. (2)
(Tento obrázek je z článku „Eugenika – smrt pro bezbranné: Odkaz Darwinova bratrance Francise Galtona“)
Právě tak jako měl s lidmi s vrozenou vadou soucit Ježíš, měli bychom ho mít i my.
Je-li někdo hermafroditem, neopravňuje tato skutečnost ani jeho ani jeho okolí k sexuálnímu experimentování. Stále totiž platí tytéž standardy absolutní věrnosti v lásce. Osoba, z níž hormonální léčba učinila muže a která podstoupila rovněž operace řadící ji po tělesné stránce jednoznačně mezi muže, by se musela řídit týmiž biblickými příkazy jako kterýkoli muž a zachovávat sexuální čistotu. A pokud by léčba umožnila takovému muži uzavřít manželství, pak by se měl chovat odpovědně a být své manželce věrný. Kdyby se oženit nemohl, pak by i pro něj platil Boží standard sexuální čistoty vně manželství (stejně jako pro kohokoli jiného).
Podobné je to v případě homosexuality. Trápí-li někoho homosexuální choutky, neznamená to, že je správné jim podlehnout a pěstovat sex mimo manželství (a Bible definuje manželství jako výslovně heterosexuální svazek).
Tvrdit, že někdo prostě nedokáže odolat, znamená redukovat takového člověka na pouhé zvířátko a popírat, že byl ‚stvořen k obrazu Božímu‘. Svrchu zmíněný článek o homosexualitě napsaný člověkem, který pracoval jako klinický psycholog a poradil mnoha lidem včetně těch s homosexuálními sklony, rozebírá celou problematiku velmi fundovaně. Viz též Odpovědi a otázky o homosexualitě (3).
Doufám, že Vám tenhle dopis pomůže.“
Roderick odpověděl:
„Milý Dr. Battene,
Zkaženost dnešního světa samozřejmě pramení z prvotního Hříchu – to jsem přirozeně chtěl říci svou formulací, že „hermafroditi jsou plodem hříchu“.
Myslím, že jsem četl Vaše články o hermafroditech, nicméně rád si je přečtu znova. Váš návrh řešení celého problému je totiž nejlepší ze všech, které jsem dosud poznal [Roderick napsal, že se obracel i na jiné pastory, ale odpovědi nebyly uspokojivé – pozn. red.].
Shrnul bych ho takhle:
- Problém je příliš složitý pro ‚paušální‘ řešení.
- Skutečné pohlaví hermafrodita mohou někdy lékaři vyjasnit hormonální léčbou, což by pak mohlo ukázat další cestu k léčení.
Jak jsem již napsal, tohle je ta nejlepší odpověď, jakou jsem kdy poznal. Díky za ni. Řeknu-li někomu, že homosexualita je zlo, vytasí se s hermafrodity jako důkazem toho, že se někdy rodí ženy s mužskými genitáliemi a vice versa. Nemusíte mi dále odepisovat, nebudete-li chtít, ale rád bych věděl, co byste jim na to přesně řekl. (Jeden člověk se mě zeptal, zda vím, že existují lidé, kteří jsou jak muži, tak ženami. A pokračoval, že pod tíhou tohoto argumentu se moje názory prostě složí jako domek z karet.)
Děkuji Vám, že mi podáváte pomocnou ruku v mé nelehké situaci.“
Dr. Batten odpověděl:
„Milý Rodericku,
Píšete:
- ‚Řeknu-li někomu, že homosexualita je zlo, vytasí se s hermafrodity jako důkazem toho, že se někdy rodí ženy s mužskými genitáliemi a vice versa… .Potom mi řekl, že pod tíhou tohohle argumentu se moje názory složí jako domek z karet.‘
Tento názor nevypovídá nic o etické stránce homosexuální promiskuity. Etika se neřídí podle biologických abnormalit. Mohl jste použít přístup zvaný reductio ad absurdum:
Řekněme, že se jistý člověk narodil s genem, který z něj činí kleptomana. Znamenalo by to, že bychom měli legalizovat/omlouvat fakt, že lidé kradou? To asi sotva. A řekněme, že věda dokáže, že někteří lidé jsou geneticky naprogramováni chovat se jako pedofilové; znamenalo by to, že bychom se s tím měli smířit? Existují lidé, kteří mají tak závažnou poruchu osobnosti (sociopati), že jsou s to bez výčitek svědomí zneužívat či dokonce zabíjet ostatní. Znamená to, že by jim společnost takové chování měla tolerovat, protože mají od přírody sklon takto se chovat? Jistěže ne; věznice jsou plné podobných osob proto, abychom před nimi společnost jako celek uchránili.
Pouhý fakt, že má někdo přirozený sklon něco dělat, neznamená, že společnost by měla jeho chování akceptovat. Podobné uvažování je přece směšné. Sám byste možná našel ještě lepší příklady svědčící o takovém stavu věcí.
Doufám, že jsem Vám pomohl.“
Don Batten
Čtenářské komentáře:
Robert P., Austrálie, 1. května 2010:
„Tohle je úžasně přiléhavá odpověď. Zvlášť ony příklady zásady reductio ad absurdum, kterou lze aplikovat jako odpověď na leckterou scestnou argumentaci.“
Shawn M., Kanada, 1. května 2010
„Díky za to, že se v podobných otázkách držíte pevně biblických zásad. Potřebujeme v téhle době uvolněných mravů nekompromisní lidi, jako jsou ti v CMI.“
Jim R., Spojené státy, 29. května 2010
Příklad s pedofilií je dobrý a já ho také užívám, ale jdu ještě dál a tvrdím, že z pouhého faktu, že jsem heterosexuál a toužím jako každý normální muž po ženách, ještě nevyplývá, že je mravné naplnit svoji sexuální touhu s každou ženou, která se mi líbí; i když jsem takzvaně zdráv. Bůh od nás žádá zdrženlivost v mnoha ohledech (třeba neprojevovat zlost, i když nás někdo naštve).
A naše sexuální potřeby nejsou výjimkou. Krotím se kvůli svému zdraví, zdraví své manželky, své rodiny i své společnosti. Mí přátelé, kteří jsou homosexuálové, dosáhnou téže milosti a odpuštění jako cizoložník (či vztekloun), připustí-li, že zhřešili a budou-li toho litovat.