Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 12/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Od doby, kdy Darwin napsal svou knihu O původu druhů, evolucionisté považovali fosilní záznam vždy za značně neúplný. Zkameněliny jsou skutečným záznamem uplynulého života, ve kterém by měla být evoluce jasně vidět. Darwin věřil, že fosilní záznam by měl být plný přechodových fosilií, a jejich nedostatek sváděl na extrémní neúplnost fosilního záznamu:
„Ale právě úměrně tomu, jak tento proces vyřazování probíhal v obrovském měřítku, musí být také vskutku obrovský počet přechodových odrůd od těch dříve existujících. Proč tedy není každý geologický útvar a každá vrstva plná takovýchto mezičlánků? Geologie žádný takový jemně odstupňovaný organický řetězec jistě neodhalí; a toto je snad ta zjevně největší a nejzávažnější námitka, kterou lze proti této teorii vznést. Vysvětlení spočívá, jak já věřím, v extrémní neúplnosti geologického záznamu.1
Obrázek 1. Stvoření života typu „sad“
V uplatňování této výmluvy pokračovalo po Darwinovi mnoho sekulárních vědců, tedy že fosilní záznam je značně neúplný. Například proslulý evolucionista Stephen Jay Gould napsal:
„Všichni paleontologové vědí, že fosilní záznam obsahuje velmi málo toho, co nazýváme přechodovými formami; přechody mezi hlavními skupinami jsou typicky náhlé. Gradualisté (zastánci postupného vývoje, pozn. překl.) se obvykle vyhnou tomuto dilematu tím, že se odvolávají na extrémní neúplnost fosilního záznamu.“2
O neúplnosti fosilního záznamu slyšela většina vědců, a paleontologové…
„…za posledních 150 let tento Darwinův názor jen více podtrhávali a zdůrazňovali tím, že na neúplnost a bias (zkreslení) poukazovali pravidelně. A pokud toto zkreslení nestačilo na odstrašení biologů, přidali jsme megabias.“3
Fosilní záznam je v podstatě kompletní
Vědci měli na shromažďování zkamenělin více než 160 let. Tudíž evoluce by měla být ve fosilním záznamu zcela zjevná. Steven Holland poukazuje na to, že fosilní záznam je sice v určitém smyslu nedokonalý, ale ve skutečnosti je téměř úplný. Nedokonalý je v tom, že nezaznamenal každý organismus, který kdy žil. A tak „všechny soubory dat jsou neúplné“,3 a věří, že se musíme „vydat jinou cestou“.3
Nejprve si musíme uvědomit, že nedokonalost fosilního záznamu je zveličená:
„Náš přehnaný důraz na nedokonalost fosilního záznamu podporuje obecně názor mezi vědci, že fosilní záznam je neobvykle chudým souborem dat. Ale není. … O struktuře fosilního záznamu víme již hodně.“4
Holland doporučuje, aby paleontologové neúplnost fosilního záznamu sice zcela neignorovali, ale aby ho již nadále nezdůrazňovali.
Za druhé Holland tvrdí, že místo aby dospěli k závěru, že fosilní záznam nestojí za takové zvažování, jak to ostatně už mnozí dělají, měli by ho vědci „pojmout“ spolu se sedimentárním záznamem a pracovat s ním. Fosilní záznam je lepší, než si většina vědců uvědomuje, protože „o struktuře fosilního záznamu toho víme hodně.“5 Paleontologové znají nejen strukturu fosilního záznamu, ale také to, že poskytuje dobrý záznam druhového bohatství:
„Susan Kidwellová svým komplexním zkoumáním srovnání živých a mrtvých organismů ukázala (2002, 2013), že zachované zkameněliny obsahují vysoce věrný záznam druhové bohatosti a zejména hojnosti, což je vzor jak nečekaný, tak velmi vítaný.5
Holland chválí fosilní záznam jako zaznamenání života v minulosti:
„Coby paleontologové máme k dispozici mimořádný soubor dat, a máme také odborné znalosti k jejich porozumění. Máme něco, co žádná jiná oblast biologie nemá – čas, hluboký čas – a musíme si s tím umět poradit. Máme přístup ke světům daleko odlišných od toho našeho, s biotami, zeměpisnými polohami a podnebím, jaké nikdo neviděl.“5
Souhlasím s tím, že paleontologové a vědci obecně potřebují uchopit fosilní záznam a přijmout ho za to, co se dnes o něm říká. To však vyvolává pro evolucionisty hlavolam: čím vyšší je věrnost záznamu (bohatost fosilních druhů), tím méně se evolucionisté mohou vymlouvat na neúplnost fosilního záznamu při vysvětlování morfologických mezer mezi fosilními taxony. Pokud je fosilní záznam tak dobrý, a evoluce je pravdivá, proč se ty mezery nevyplnily shromažďováním zkamenělin během dalších 160 let? Chybějící mezičlánky, tedy mezery, jsou nejen skutečné a celosvětové, ale po tolika letech vykopávání zkamenělin jsou ještě více do očí bijící.6 Michael Denton dokumentuje, že stovky tisíc novinek definujících taxon „nevedou postupně k nějaké předchozí formě a zůstávají po aktualizaci po dlouhou dobu neměnné“.7 Tyto do očí bijící, univerzální mezery ve fosilním záznamu by měly snadno stačit k odmítnutí evoluce, ale paleontologové a mnoho dalších vědců k tomuto závěru dochází jen vzácně, pravděpodobně kvůli předchozímu zavázání se k naturalismu a evoluci.
Téměř celý fosilní záznam vznikl během Potopy
V rámci vědy o stvoření pohřbila předpotopní svět Potopa. Očekávali bychom náhlý výskyt fosilií následovaný stází, což je opakem toho, co se předpokládá u evoluce. Proto bychom očekávali, že fosilní záznam bude úplný, s výjimkou malého počtu nově objevených fosilií každý rok. Tyto fosilie nemění povahu fosilního záznamu: ten obsahuje univerzální mezery, které lze vysvětlit jen stvořením „sadu“ živých druhů podle obrázku 1 (což je opakem evolučního „stromu“ s jediným společným předkem, pozn. překl.). Fosilní záznam je přesně to, co se očekává od stvoření druhů podle Genesis 1 s velkou rozmanitostí v rámci každého druhu.
Odkazy a poznámky
- Darwin, C., The Origin of Species by Means of Natural Selection of the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life, 6th edn, Mentor Books, The New American Library, New York, pp. 287–288, 1872.
- Gould, S.J., The Panda’s Thumb, W.W. Norton & Company, New York, p. 189, 1980.
- Holland, S.M., Presidential address: structure, not bias, J. Paleontology 91(6):1315–1317, 2017.
- Holland, ref. 3, pp. 1315–1316.
- Holland, ref. 3, p. 1316.
- Bergman, J., Fossil Forensics: Separating fact from fantasy in paleontology, Bartlett Publishing, Tulsa, OK, 2017.
- Denton, M., Evolution: Still a theory in crisis, Discovery Institute Press, Seattle, WA, p. 53, 2016.