Brian Thomas, M.S. *)
(na stránkách ICR zveřejněno 03/08/2017, přeložil Pavel Akrman – 08/2017)
Výzkumníci ozářili fosilní listy laserem a získali překvapivé výsledky. Namísto pouhých otisků listů se ukázalo, že fosilie obsahují i původní molekuly – přetrvávající po údajných milionech let.
Výzkum, vedený švédskou univerzitou Lund, použil ke zjištění původních, dosud neporušených molekulárních vazeb uvnitř fosilizovaného listového vosku metodu FTIR (Infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací – pozn. překl.). Technika zjišťuje úseky ve specifických chemických vazbách.
(kliknout na obrázek pro zvětšení)
Tým porovnával voskovitý povlak, který se ve fosilních listech nějakým způsobem zachoval, se stejnou vrstvou molekul v jejich živých protějšcích. Mnoho z naskenovaných výsledků ukázalo shodu, a to i po všech těch letech, kdy fosilie byly pod zemí. Tým své výsledky publikoval v Nature: Ecology & Evolution.1
Byly skenovány listy živých stromů Araucaria – tropických jehličnanů, které dnes rostou v Nové Guineji, Austrálii a Argentině – a listy fosílií Araucaria, zachovaných v křídovém kameni. Při použití FTIR pouze živé listy vykazovaly znaky komplexních cukrů, jako je celulóza, ale technika překvapivě odhalila stejné alkanové, alkenové a na bázi uhlíku založené kruhové struktury jak v živých, tak i ve fosilních listech Araucaria.
Alkeny mají dvojité vazby. Tyto silné vazby reagují s jinými chemickými látkami daleko snadněji než množství jednoduchých vazeb. Dosud ale nedosáhly toho, čemu chemici říkají termodynamická stabilita – stav, kdy ztrácejí schopnost reagovat. Jak ale může takové množství chemického potenciálu přetrvat v molekulách listů, pokud jsou staré údajně miliony let?
Lund University News napsal: „[Voskovitá] blána byla zachována ve fosilních listech, z nichž některé jsou staré 200 milionů let.“2 Toto věkové zařazení je však ve zjevném rozporu s nízkou životností původních chemických vazeb u rostlin.
Druhé překvapení přišlo z výsledků skenování mezi několika zásadně odlišnými druhy rostlin. Bylo zjištěno, že specifické znaky chemických vazeb ukazují na stejné základní druhy rostlin. Například listy fosilní a moderní Araucaria měly jedinečné chemikálie, které nejsou společné s druhem Ginkgo (Jinany, pozn. překl.). Vedoucí autor Vivi Vajda řekl Lund University:
„Výsledky získané z fosilních listů daleko překročily naše očekávání, a to nejen tím, že byly plné organických molekul, ale také tím, že byly seskupené podle dobře známých botanických vazeb, založených na analýze DNA u živých rostlin, tj. jinany v jedné skupině, jehličnany v druhé.“
Takže vůbec nepředpokládali, že naleznou po tolika údajných milionech let původní organické molekuly, ani nečekali, že naleznou shodné molekuly u jednotlivých druhů rostlin. Bylo to, jako kdyby miliony let trvající evoluce vůbec nezměnila základní formy těchto rostlin, dokonce ani jejich základní molekuly.
Nemohly by jinany zůstat jinany a Araucarie zůstat Araucariemi právě proto, že se od počátku stvoření věrně rozmnožovaly přesně podle svých odděleně stvořených druhů?
Původní biomolekuly ve voskovitém povlaku fosilních listů [kutikula] ukazují na jejich uložení před tisíci let, nikoli milionů. Také biochemické podobnosti mezi starověkými a moderními rostlinami podobných skupin nevykazují žádné náznaky evoluce, nýbrž se dobře shodují se stvořenými druhy, jak je to popsáno v Genesis 1: 12.3
Odkazy
- Vajda, V. 2017. Molekulární podpisy fosilních listů poskytují nečekané nové důkazy o vyhynulých rostlinných vztazích. Nature: Ekologie a Evoluce. DOI: 10.1038 / s41559-017-0224-5.
- Prostřednictvím fosilních listů, krok směrem k Jurskému parku. Lund University News. Publikováno na lunduniversity.lu.se 4. července 2017, zasláno 24. července 2017.
- “ Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny.“
*) Brian Thomas je vědeckým autorem na Institutu pro výzkum.