Fosilní ještěrka byla přemalována

Odhalena další falešná fosilie, která měla prokazovat evoluci

Jerry Bergman, PhD.

Z crev.info přeložil Pavel Akrman – 03/2024.

Úpravy fosilií za účelem prokázání evoluce¹ či nějaké soukromé evoluční interpretace nebo za účelem získání více peněz z prodeje předmětu nejsou vůbec neobvyklé. Hledaný výraz „fosilní padělky“ ve vyhledavači Google-Scholar přinesl 19 400 výsledků.² Kromě toho bylo na téma fosilních padělků napsáno i mnoho knih.³

Tridentinosaurus

Obr. 1. Předmětná fosilie v debatě. Všimněte si, že i při pohledu pouhým okem to budí dojem, že to hrubé černé vyznačení bylo na stranu břicha fosilie přidáno. Zdroj: Rossi a kol., 2024.

Některé padělky jsou natolik běžné, že se konkrétní studie zaměřují už jen na jeden typ padělku, jako např. falešní trilobiti nalezení v Maroku.⁴ Případy, které upoutají pozornost médií nebo veřejnosti, jsou často významné, protože byly použity jako důležitý „důkaz“ evoluce. Mezi tyto příklady patří i podvod Piltdownského člověka a muže z Nebrasky (zub patřil sudokopytníku Pekari).

Další motivací k padělání různých předmětů jsou sláva a peníze. Některé podvody postihnou mnoho lidí, jako například padělky prodávané jako velmi cenné byly následně prodány za velké sumy peněz. Mezi příklady patří falešná umělecká díla, falešné dopisy, údajně napsané slavnými osobnostmi, a dokonce v jednom případě i falešný, nově vyrobený „starožitný“ nábytek, o kterém se tvrdilo, že pochází z 18. století.⁵ V jednom případě vynesl prodej tohoto falešného nábytku téměř tři miliony dolarů.

Nyní se objevil další darwinovský padělek

Nový případ (únor 2024) uvedl web Popular Science pod názvem „Část slavné 280 milionů let staré fosilie odhalena jako padělek“.^1,6 Tento vzorek pochází z vyhynulého plaza Tridentinosaurus antiquus, 20 cm (8 palců) dlouhého, podobného ještěrce se štíhlým tělem, poměrně dlouhým krkem a pětiprstými končetinami, a poprvé byl objeven v roce 1931 v italských Alpách.

Slavnou se tato fosilie stala tím, že byla jednou z nejstarších zkamenělin ještěrky s páteří, nalezených v Itálii. Velké nadšení bylo způsobeno také tvrzením, že fosilie, datovaná evolucionisty na 280 milionů let, byla důležitým důkazem pro ranou evoluci plazů. Ale ještě důležitější bylo zdání, že fosilie vykazovala známky měkkých tkání.

Důkazem měkké tkáně mělo být to, že obrys těla ještěrky byl tmavší, zvláště při uložení v kontrastní světlé skále. Měkké tkáně se v průběhu času rozpadají poměrně rychle, na rozdíl od tvrdých kostí a zubů. Proto jsou odkryté vzorky s důkazy o neporušené tkáni, jako je tomu v případě Tridentinosaura antiquus, považovány za stěžejní nálezy. Tato fosilie ale mátla paleontology již téměř století ještě z několika dalších důvodů.⁷ Jedním z nich je to, že „studium evoluce plazů je významnou oblastí výzkumu v paleontologii…. rozmanitost raných, plazům podobných zvířat není stále dostatečně pochopena.“⁸

Jak došlo k odhalení podvodu

Fosilie nebyla nikdy podrobně analyzována pomocí moderních analytických technik. Její tafonomie (studie způsobu zachování organismu jako fosilie) a její fylo-umístění ve fosilním záznamu byly neznámé. Paleontoložka Valentina Rossi a tým, vzhledem k významu fosilie pro evoluci, ji důkladně analyzovala, ve snaze určit původ toho černého obrysu. Tým chtěl zjistit, zda se fosilie skutečně skládala ze zbytků „organicky konzervovaných měkkých tkání, které by zase mohly odhalit důležité anatomické detaily o tomto záhadném protorosaurovi“.⁹

K uskutečnění tohoto záměru použili vědci k analýze fosilie následující techniky: ultrafialové světlo (UV), 3D modelování povrchu, rastrovací elektronovou mikroskopii spojenou s energeticky disperzní spektroskopií (SEM-EDS), dále mikro rentgenovou difrakci (μ-XRD), Ramanovu spektroskopii a techniku zeslabené totální reflektance (ATR) včetně Fourierovy techniky vícenásobného zeslabeného vnitřního odrazu (FTIR). Závěr analýzy zněl takto: „Materiál tvořící obrys těla není zkamenělá měkká tkáň, ale uměle vyrobený pigment, což svědčí o tom, že obrys těla je padělek“.¹⁰ Konkrétně bylo zjištěno, že tím „vyrobeným pigmentem“ byla běžná černá barva, která byla na malého, 20 cm dlouhého plaza natřena.

Proč odhalení trvalo téměř sto let?

Někdo by si mohl myslet, že i jednoduchý pohled na fosilii pomocí standardního pitevního mikroskopu by odhalil, že černý materiál byl namalován. To napadlo i vedoucí výzkumnici Rossi, které se už na první pohled zdála fosilie poněkud zvláštní.¹¹ Tento víceméně zřejmý fakt byl pravděpodobně ignorován, protože evolucionisté chtěli věřit, že jde o klíčový důkaz evoluce.

Fosilie byla natřena zjevně až poté, co byla pečlivě vyčištěna v rámci prezentační procedury, která se dělá u všech fosilií. Dopad analýz se zjištěním, že nešlo jen o nějaký bezvýznamný podvod, zdůraznil např. tento mediální titulek: „Archeologové šokováni pravdou o fosilii, kterou považovali za 280 milionů let starou.¹²

Něco z historie padělku Tridentinosaura antiquus

S tím, do jaké skupiny plazů toto zvláštní ještěrovité zvíře patřilo, si nebyli jisti mnozí odborníci. Dokonce i jeho geologická historie byla problematická. Nejprve byl klasifikován jako člen skupiny Protorosauria, což jsou plazi známí pro svůj dlouhý krk, o nichž se evolucionisté domnívají, že vyhynuli v období pozdního triasu. V jednom dokumentu se uvádí, že tato zjištění přinutila tým položit si „nové otázky o platnosti tohoto záhadného taxonu“.¹³ Ve zprávě se dodává, že celý příběh tohoto záhadného protorosaura jsme dosud neodhalili.

Tato fosilie není jediná, která odhaluje problémy s nesprávnými předchozími závěry o fosiliích. Valentina Rossi a tým uvedla: „Použití moderních analytických technik může pomoci při odhalování a vyčíslení rozsahu padělků, zejména u fosilií shromážděných v minulosti.“¹⁴

Souhrn

Dostupnost širokého výběru nástrojů pro hodnocení fosilií nutně vede k otázce: „Kolik dobře známých fosilií, které stejně tak podporují evoluci, je částečným nebo úplným padělkem?“ Práce Valentiny Rossi a týmu také odhalila, jak snadno může dojít k nesprávným závěrům u fosilií, které byly objeveny před jednou nebo více generacemi. Není pochyb o tom, že pečlivá analýza toho velkého množství důležitých fosilií, které jsou také součástí páteře současných evolučních spekulací, odhalí více než jen několik dalších příkladů.¹⁵

(Pozn. red.: Viz také diskusi Valentiny Rossi o této fosilii z 21. února 2024 na portálu The Conversation, kde říká, že „Trh s falešnými fosiliemi je dnes obrovský problém.“)

Odkazy

1. Baisas, Laura. “Famous 280-million-year-old fossil is partially fake.” Popular Science, February 2024; https://www.popsci.com/environment/famous-280-million-year-old-fossil-is-partially-fake/.
2. https://scholar.google.com/scholar?hl=en&as_sdt=0%2C36&q=fossil+fakes&btnG=.
3. Graham, Ian. Fakes and Forgeries. Evans Publishers, London, England; Wiesenauer, Ewald, “Fossil forgeries: ‘Complete’ belemnite animals from the Posidonia shales of Holzmaden.” Geological Curators Group 2(9-10), October 1980; Phillips, Dennis. “Fossil forgeries: Constructed cephalopods at the British Museum.” Geological Curators Group 2(9-10), October 1980.
4. Corbacho, Joan, and Joan A. Vela. “Falsification of the trilobites of Northern Africa.” Batalleria Journal 13(0214-7381):29-36, January 2006.
5. Lauter, Devorah. “Top French art expert heads to trial for allegedly selling fake antique furniture to the Palace of Versailles.” Artnet, 24 November 2023.
6. Baisas, 2024.
7. Baisas, 2024.
8. Rossi, Valentina, et al. “Forged soft tissues revealed in the oldest fossil reptile from the early Permian of the Alps.” Palaeontology 67(1):1-12; E12690/, 15 February 2024.
9. Rossi, et al., 2024.
10. Rossi, et al., 2024. Emphasis added.
11. Starr, Michelle. “Ancient fossil that baffled scientists for decades finally reveals its true identity.” Science Alert; https://www.sciencealert.com/ancient-fossil-that-baffled-scientists-for-decades-finally-reveals-its-true-identity, 16 February 2024.
12. Marshall, Nilima. “Archaeologists stunned by truth behind 280-million-year-old fossil.” Independent; https://www.independent.co.uk/news/science/archaeology/rridentinosaurus-antiquus-fossil-paint-alps-b2497255.html, 17 February 2024.
13. Peters, David. “Early Permian Tridentinosaurus ‘finally reveals its true identity’ – not yet.” The Pterosaur Heresies; https://pterosaurheresies.wordpress.com/2024/02/18/early-permian-tridentinosaurus-finally-reveals-its-true-identity-not-yet/, 18 February 2024.
14. Rossi, et al., 2024, p. 9.
15. Rossi, et al., 2024.