Krátké zprávy z AiG
Z www.answersingenesis.org přeložil M. T. – 11/2010.
Fosilní záznam svědčí proti darwinovské evoluci
Přijímají evolucionisté konečně tuhle dlouholetou kreacionistickou pravdu?
Máme obavy, že ne tak docela; v tomto případě přišel Michael Rampino, geolog z newyorské univerzity, s myšlenkou, že fosilní záznam svědčí spíše o evoluci uspíšené rychlým vývojem zahájeným katastrofou než o Darwinově verzi evoluce pomalé a postupné. Tuhle tezi rozvinul Rampino v časopise Historical Biology.
Zmíněný vědec tvrdí, že vliv hromadného vymírání na fosilní záznam (a jeho evolucionistický výklad) svědčí o tom, že evoluce probíhala spíše podle představy nastíněné Patrickem Matthewem. Matthew, skotský zahradník a Darwinův současník, zveřejnil teorii o evoluci přírodním výběrem skoro o třicet let dříve než Darwin; jeho myšlenka však nenalezla širší odezvu, a tak se o jeho přínosu pro vývoj evoluční teorie svět nikdy prakticky nedověděl.
Matthew se lišil od Darwina důrazem na „masová vymírání při katastrofách, po kterých se však příroda relativně rychle vzpamatovávala“, vysvětluje Rampino. „Ve světle současného přijímání důležitosti takových vymírání v dějinách života zřejmě nastal čas pro novou reflexi evolucionistických názorů Patricka Matthewa jako myšlenek mnohem bližších současnému pojetí biologické evoluce než jsou názory Darwinovy.“ (V jistých ohledech se Matthewovo pojetí blíží modernější evolucionistické myšlence přerušované rovnováhy.)
Kreacionisté vítají Rampinův závěr ze dvou zásadních důvodů. Za prvé, zasazuje další ránu všeobecně zavrhovanému pojetí pomalé, plynulé a postupné evoluce. Tahle evoluční perspektiva ponechává ovšem méně prostoru pro svědectví o evoluci ve fosilním záznamu, jelikož z ní vyplývá, že biologický vývoj probíhá rychle – „rychleji“ než lze zachytit ve fosilním záznamu vršícím se údajně pomalu. Za druhé, Rampinova práce nám připomíná, že i většina evolucionistů dnes uznává, že fosilní záznam je především záznamem o katastrofách, jak místních, tak celosvětových – což je zcela v souladu s názory kreacionismů připisujícími valnou část fosilního záznamu následkům celosvětové potopy.
Země asi měla vodu od prvního dne
„Na počátku byla voda.“ Tohle sice není přesné znění Genesis 1:1-2, nicméně závěry jedné nové studie takovýto začátek Bible připouštějí.
Kde se vzala na Zemi všechna ta voda? Vědci vedení počítačovou chemičkou Norou de Leeuw z University College v Londýně se na zodpovězení této otázky zaměřili ve své práci. Konkrétně zajímá tým velký „problém“ těch, kdo si myslí, že naše planeta vznikla „evolučními procesy“: jak by si byla mohla Země udržet vodu v kapalném skupenství za obrovských teplot při vzniku sluneční soustavy?
Dříve měli vědci za to, že na jinak suchou Zemi dopravily vodu komety či planetky miliony let poté, co vznikla. Jedním ze záporů téhle koncepce však je fakt, že chemické složení pozemských oceánů není totožné s chemickým složením většiny komet – což bychom očekávali, kdyby byly tyhle oceány vytvořeny dopadnuvšími kometami (nebo planetkami).
Simulace provedená týmem de Leeuwové však prokázala, že prachové částice na rané Zemi mohly udržet molekuly vody do teploty až 630°C (1 166°F), což znamená, že v počátcích své existence se nemusela nutně všechna voda na Zemi „vyvařit“. Jeden z badatelů ze zmíněného týmu, Michael Drake z Arizonské univerzity, poznamenává, že „je docela možné, že většina“ vody na Zemi zde byla už od počátku.
Taková simulace opírající se o předpoklady vysokého stáří Země i sluneční soustavy ovšem nemá co dělat s biblickou zprávou o Stvoření. Genesis učí, že Země byla původně pokryta vodou a že se souš ukázala teprve třetího dne stvořitelského týdne. A co víc, Země existovala již před Sluncem i dalšími planetami, což je myšlenka zcela neslučitelná s evolucionistickými názory. Je nicméně zajímavé, že zastánci staré Země konečně docházejí k poznání, že naše planeta byla v raném stadiu (alespoň zčásti) „mokrá“, což zcela odporuje dlouho zastávanému evolucionistickému názoru, že raná Země nebyla ničím jiným než masou roztavené horniny.