Fatální chyba ve studii o lidské evoluci

Jerry Bergman, Ph.D.

Z Creation Evolution Headlines přeložil Pavel Akrman – 05/2025.

Lidský mozek je díky své složité struktuře „často popisován jako nejsložitější stroj ve vesmíru, který obsahuje miliardy neuronů a biliony nervových spojení, umožňující komplexní funkce, jako je myšlení, paměť a vědomí.¹

Damian Pang v článku² nazvaném „Ohromující složitost lidského mozku“ vysvětlil, proč jsou „naše mozky nejsložitější struktury ve známém vesmíru“. Za prvé, lidský mozek obsahuje téměř 86 miliard neuronových buněk plus 85 miliard dalších buněk a více než 100 bilionů spojení. Ve snaze zmapovat strukturu mozku výzkumníci utratili na výzkum již několik set milionů dolarů, avšak dosud bez úspěchu.

Výzkum probíhal deset let a zapojilo se do něj 500 vědců z různých institucí.³ Existuje dalších 85 miliard buněk, které v mozku slouží i jiným funkcím, jako je např. produkce hormonů. Dosud bylo zmapováno téměř 1 000 oblastí mozku, s cílem zmapovat a poté simulovat celý lidský mozek k určení jeho funkcí. Jenže funkce mozku je ještě složitější než jeho struktura, což je také jedním z důvodů selhání. Největší záhadou je princip fungování vědomí. Ještě neuvěřitelnější je fakt, že každý z těchto neuronů se připojuje až k tisícům jiných neuronů, což podle odhadu vytváří dalších 100 bilionů spojení.⁴ Výpočetní výkon mozku je jeden exaflop (neboli jeden kvintillion matematických operací za sekundu).

Snaha zjistit, jak se mozek vyvíjel

Ačkoli úplné pochopení fungování mozku je stále záhadou, evolucionisté přesto věří, že mohou pochopit jeho vývoj. Jeden článek chlubivě naznačoval, že jejich tým vědců to dokáže vysvětlit.⁵ Název článku se ptal: „Jak se vyvinul velký mozek? Nové poznatky o evoluci lidského mozku“⁶ Tato nová studie, jak tvrdí autoři, prý pomohla porozumět vývoji mozku – ale jak vysvětlíme, jejich teorie šla daleko za rámec důkazů, na které se studie odvolává.⁷

Neurovědci výzkumem zjistili, že vývoj velkého mozku ovlivňují dva specifické geny, existující pouze u lidí.⁸ Tyto dva geny patří mezi mnohé další, které vytvářejí obrovský rozdíl mezi lidským mozkem a mozkem všech ostatních zvířat. Vědci věděli, že lidský mozek se již dlouho velmi liší od mozků všech ostatních organismů. Znají nejméně dva specifické geny, které pomáhají vysvětlit tento rozdíl. Nyní také vědí, proč jsou tyto dva geny důležité a co dělají:

„Výsledky studie ukazují, že tyto dva geny působí v jemně vyladěné souhře: jeden zajišťuje, že se progenitorové buňky*) mozku více množí, zatímco druhý způsobuje, že se tyto buňky transformují na jiný typ progenitorových buněk – na buňky, které později tvoří nervové buňky mozku.“⁹

*) Pozn. překl.: Progenitorová buňka je obecné označení pro jakoukoli buňku, která má schopnost dělení a diferenciace.

Toto zjištění kreacionisté bez problému přijímají, neboť pomáhá vědecky vysvětlit onu propast existující mezi lidmi a veškerým ostatním životem. Evolucionisté však tato fakta překračují a snaží se to vysvětlit slovy:

„V průběhu evoluce tato souhra vedla k tomu, že lidský mozek se stal jedinečným svou velikostí a složitostí. Nově získané poznatky nejenže poskytují hlubší pochopení evolučního vývoje našeho mozku … ale také prohlubují základní pochopení vývoje mozku a poskytují nový pohled na evoluční původ našeho velkého mozku.“¹⁰

Hlavní problémy této studie

Tím nejvíce do očí bijícím problémem studie bylo to, že vědci neporovnávali mozek moderního člověka se savcem starým dva miliony let nebo starším. Takové srovnání je samozřejmě nemožné. Místo toho porovnávali moderního člověka s moderní myší a nepodloženě předpokládali, že myš představuje našeho dávného společného předka, tedy předka krys a lidí.

Tento neexistující důkaz o lidských evolučních předcích byl při pokusech dokázat lidskou evoluci vždy hlavním problémem. Mají pouze úlomky kostí, ale tvrdí o nich, že jsou důkazem lidské evoluce. Skutečnost, že tento důkaz je obtížné už jen interpretovat je důvodem, proč také existuje rozsáhlá debata o té „správné“ lidské evoluční fylogenezi, jak je znázorněno na obrázku 1 a 2 níže, kde jsou uvedeny čtyři modely fylogeneze.

Obrázek 1: Od lidí zpět do minulosti. Epický příběh o lidském původu. San Francisco, CA Fog City Press. Editoval Göran Burenhult. 2003 s. 50-51

Obrázek 2: Dnešní antropologové vědí, že celkový obraz není ani zdaleka postupný, ale roztříštěný a matoucí. Od lidí minulosti. Epický příběh o lidském původu. San Francisco, CA Fog City Press. Editoval Göran Burenhult. 2003 s. 50-51

Shrnutí

Empirickými důkazy bylo podpořeno tvrzení, že „dva specifické geny nalezené výlučně u lidí společně ovlivňují vývoj velkého mozku“, avšak nebyl poskytnut experimentální důkaz o tom, že „výzkumníci prokázali roli těchto dvou genů … při evolučním zvětšování mozku“. Tudíž tento evoluční závěr byl založen převážně pouze na spekulacích a víře, nikoli na důkazech. Jedním z hlavních důvodů, proč to nelze vědecky podložit, je naprostá neexistence zachovaných mozků pračlověka žijících v době, kdy se lidé údajně oddělili od našeho společného předka. Proto je k vyplnění této mezery stále zapotřebí (velká) víra.

Odkazy

1. https://www.google.com/search?q=human+brain+is+often+described+as+the+most+complex+machine+in+the+Universe.
2. Pang, Damian. 2023. The Staggering Complexity of the Human Brain. Why our brains are the most complex structures in the known universe. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/consciousness-and-beyond/202309/the-staggering-complexity-of-the-human-brain.
3. Naddaf, M. 2023. Europe spent €600 million to recreate the human brain in a computer. How did it go? Nature, 620(7975), 718-720. https://www.nature.com/articles/d41586-023-02600-x
4. This section was from Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/consciousness-and-beyond/202309/the-staggering-complexity-of-the-human-brain
5. March 26, 2025. How did the large brain evolve? New insights into the development of the human brain. German Primate Center, https://www.dpz.eu/en/public-engagement/news/article/wie-ist-das-grosse-gehirn-entstanden
6. German Primate Center.
7. Nesil Eşiyok, et al. 2025.. A dyad of human-specific NBPF14 and NOTCH2NLB orchestrates cortical progenitor abundance crucial for human neocortex expansion. Science Advances, 2025; 11 (13) DOI: 1126/sciadv.ads7543
8. Nesil Eşiyok, et al. 2025
9. German Primate Center.
10. German Primate Center.