dotazy-odpovedi

Evoluční mýtus lidského „alfa samce“

Pavel AkrmanDotazy čtenářů Napsat komentář

Z dotazů čtenářů

V této rubrice uveřejňujeme častěji pokládané dotazy, které tudíž mohou zajímat i ostatní čtenáře. (kreacionismus.cz, 12/2022, odpovídá Pavel Akrman)

Dotaz čtenáře z Plzeňska:

„Již vícekrát jsem zaznamenal přímé spojení termínu „alfa samec“ s evoluční teorií, mohli byste k tomu uvést více informací?“

Termín „alfa samec“ (z angl. alpha male) byl původně používán ve vědeckém výzkumu hierarchií u společenských zvířat. V roce 1947 vyšla studie Rudolfa Schenkela z Basilejské university,1 který studoval chování vlků v místní ZOO a všiml si, že vlci ve smečce spolu soupeří a vítěz těchto střetů se pak stává jejím vůdcem, neboli „alfa samcem“.

Později, v 70. letech téma alfa samce jako dominantního vlka zpopularizoval americký biolog Lucyan David Mech ve své knize The Wolf: Ecology and Behavior of an Endangered Species (Vlk: Ekologie a chování ohrožených druhů).2 Problém je v tom, že tehdejší zkoumání vlků probíhalo v uměle vytvářených smečkách – a výzkumy z posledních let ukázaly, že ve volné přírodě se zvířata chovají poněkud jinak než v zajetí.

alfa-samec

Evoluční mýtus o alfa-samci

Podle evolučního paradigmatu, že člověk je pouze vyspělejším zvířetem, se tento pojem „alfa“ a „beta“ jedinců velmi brzy přenesl na lidi jako pseudovědecký termín pro muže, odvozený od označování zvířat v etologii. „Alfa“ muži jsou na vrcholu hierarchie společenského postavení. Mají větší přístup k moci, penězům a partnerkám, které získávají fyzickou zdatností, zastrašováním a nadvládou. V kontrastu s nimi jsou „beta“ muži: slabí, submisivní, podřízení, kteří mají nízké postavení. Mimochodem, jak daleko je odtud k rasismu? To vskutku záleží čístě na libovůli konkrétního despoty.

Vznikl tak černobílý obraz tvrdého soupeření, ze kterého vycházejí jako vítězové alfa jedinci, kteří jsou dominantní, agresivní a násilní. K čelnímu postavení ve smečce jim podle výzkumníků pomohly právě tyto vlastnosti. Pravda je však jiná.

Ne dominance, ale prestiž

Jistě, vlci zůstávají dravci, ale „alfa“ nejsou díky agresivitě a dominanci, ale proto, že svou smečku chrání, živí a chovají se k ní s jemností a s podporou. Sám David Mech poté, co zjistil svou chybu, stáhl svou původní teorii o alfa samcích a tenhle termín úplně přestal používat,3 jenže ve společnosti tento obraz již zůstal, a tak má spousta mužů pokroucenou představu o tom, co to znamená být alfa samcem.

Dnes se evoluční vědci napříč etnografií, etologií, sociologií a sociolingvistikou domnívají, že ke společenskému postavení – dominance a prestiž – vznikly v evoluční historii přinejmenším dvě cesty, a to v různých dobách a pro různé účely.4

„Výzkumy z posledních let ukázaly, že ve volné přírodě se zvířata chovají poněkud jinak než v zajetí.“

Cesta dominance je typická zastrašováním, hrozbami a nátlakem a je živena pýchou, arogancí, domýšlivostí, antisociálním chováním, nestabilními vztahy, nízkou mírou svědomitosti, narcismem a špatnými výsledky v oblasti duševního zdraví. Pýcha spolu s pocity nadřazenosti a arogance, které jsou s ní spojeny, vede k agresi, nepřátelství a manipulaci.

Naproti tomu prestiž je spojena s prosociálním a na úspěch orientovaným chováním, přívětivostí, svědomitostí, uspokojivými mezilidskými vztahy a pozitivním duševním zdravím. Lidé, kteří jsou sebevědomí, příjemní, tvrdě pracující, energičtí, laskaví, empatičtí, nedogmatičtí a s vysokým skutečným sebevědomím, inspirují ostatní v jejich napodobování.

Závěr

Vidíme tu dvě roviny – tou první je mýtus o „alfa samci“ v samotné evolučně pojaté živočišné říši, který vytvořili sekulární vědci na základě chybných závěrů při pozorování zvířat v zajetí. Druhou rovinou je pak úporná snaha vtěsnat jedinečného, Bohem stvořeného člověka do vybájené řady údajného vývoje živočišných tvorů od mikroba po mikrobiologa.

Význam pojmu tzv. „alfa samce“ je tedy pouze výplodem lidské pýchy, arogance, domýšlivosti, antisociálního chování a narcismu – nemá oporu nejen v biblickém pojetí, ale dokonce ani v živočišné říši na základech sekulární vědy. O to víc proto platí slova žalmisty:

„Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!“ (Žalm 139:14)

Odkazy

  1. Schenkel, R.: Expressions Studies on Wolves.
  2. Mech, D.: The Wolf: The Ecology and Behavior of an Endangered Species.
  3. International Wolf Center, Alpha wolf: What does it mean, and should it still be used?
  4. Kaufman, S. B.: The Myth of the Alpha Male.

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments