(Z www.laboratoryequipment.com přeložil M. T. – 10/2011)
Poznámka:
Upozorňuji čtenáře, že tento článek není psán kreacionisty. Naopak, kreacionisté jsou vůči nálezům v Chongqing zdrženliví, i když koexistenci dinosaurů a lidí akceptují jako samozřejmost a existuje pro ni bezpočet jiných důkazů. Kritický postoj kreacionistů vůči následujícímu článku najdete např. zde: www.answersingenesis.org.
Pavel Kábrt
Tým čínských a amerických vědců objevil ve světě ojedinělý důkaz o výskytu lidských bytostí a dinosauřích stop v odlehlém okresu čínského města Chongqing (Čongčing); píše se o tom v článku zveřejněném v Čínském geologickém bulletinu, předním čínském akademickém časopisu.
V oblasti zmíněného okresu Qijiang (Kidžang) Lianhua Baozhai (Lianhua Baožaj), což znamená čínsky „Pevnost lotosových hor“, se nalézá velké množství dinosauřích stop jakož i dobře zachovaná pevnost a historický nápis svědčící jednoznačně o tom, že dávní Číňané si zde postavili sídliště a dlouho zde žili, říká Xing Lida (Čing Lida), jeden za tří badatelů zde pracujících, jakož i jeden doktorand z fakulty biologických věd univerzity v kanadské Albertě.
Číňané tu zřejmě žijí už více než 700 let, a pukliny v bahně, čeřiny a stopy kachnozobých dinosaurů považovali za žilkoví lotosových listů respektive útvary vytvořené vodou a lotosem. Proto pojmenovali tuhle krajinu Pevnost lotosových hor, říká Čing Lida čili Činhua.
„Výzkum dokládá, že dinosauřích stop si staří Číňané všímali a integrovali je do svých toponym a folklóru, takže názvy míst a folklór mohou být hlavními vodítky při hledání dinosauřích stop“, říká Čing.
Podle zmíněného článku zahrnují dinosauří stopy z Pevnosti lotosových hor, nejrozsáhlejší skupina stop křídových dinosaurů v jihozápadní Číně, 350 až 400 otisků nohou různého tvaru včetně vydutých, vypouklých, i otisků prostupujících více vrstev.
„Našli jsme spoustu zajímavých památek, které místní obyvatelé spojovali s lotosem. Čeřiny, pukliny v bahně i stopy kachnozobých dinosaurů vytvořily obraz pole porostlého lotosem, což vedlo k tomu, že si místní vyprávěli o ‚rašení zlatého lotosu ze země‘“ (Čing).
Čen-ju, další z badatelů v rámci projektu jakož i archeolog Muzea hlavního města Pekingu říká, že oblast našeho zájmu byla hlavní dopravní spojnicí mezi Čínou a dalšími asijskými zeměmi, kde se dařilo buddhizmu.
„Tohle náboženství chová lotos ve zvláštní úctě, protože symbolizuje mír a pokoj. To je dalším důvodem toho, že obyvatelé nazvali zmíněné místo po téhle květině; mysleli si, že si tím zajistí Buddhovo požehnání“ (Čen).
Okres Či-džang tvořil v oněch dávných časech hranici říše a zažíval mnoho válek. Od doby dynastie Chan (202 př. Kr. až 220 po Kr.) skýtala Pevnost lotosové hory možnost úkrytu, jak o tom svědčí nápisy z dob různých, i pozdějších, dynastií, říká Čen.
Adrienne Mayorová, třetí z účastníků projektu jakož i historička vědy a klasická folkloristka na Stanfordově univerzitě, konstatuje, že případ Pevnosti lotosové hory dokazuje, že dinosauří stopy ovlivnily dávný čínský folklór, což by pro nás mohlo být vodítkem při hledání dalších stop.
700leté dějiny pevnosti jsou ve světě ojedinělým jevem a zrcadlí se v nich čínská tradiční filozofie vztahu mezi člověkem a přírodou, říká Adrienne.