David Klinghoffer
Přeložil Pavel Kábrt z Evolution News and Views dne 10. 6. 2017, vyšlo 8. června 2017.
Není pochyb o tom, že někteří budou zvažovat důležitost nebo naopak bezvýznamnost posledních evolučních žvástů z oblasti bádání o původu člověka: stáří pozůstatků archaického Homo sapiens vzrostlo na 300 000+ let, což je zhruba o 100 000 let vyšší stáří než vykazovaly dosud známé nejstarší nálezy.
Nálezy zkamenělin, jako obvykle v malém množství, byly učiněny v Severní Africe – Jebel Irhoud, Maroko – což bylo jedno velké překvapení. Zde je o tom vyprávění ze Smithsonian Magazine:
Nově objevené zkameněliny v Africe posunuly stáří, které jsme dosud přisuzovali moderním lidem chodícím po Zemi, zhruba o 100 000 let zpět – a odstartovaly základní pochybnosti o našem poznání, kde se první lidství objevilo.
„Tento materiál reprezentuje ty nejzákladnější kořeny našeho druhu – ať už byl nejstarší Homo sapiens nalezen v Africe nebo jinde,“ řekl tento týden na tiskové konferenci Jean-Jacques Hublin, antropolog v Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka. Hublin byl vedoucím výzkumníkem jedné ze dvou studií, které byly o těchto objevech publikovány ve včerejším vydání časopisu Nature.
Až do teď bylo známé stáří nepochybně nejstarších moderních lidských fosílií kolem 200 000 let, a byly nalezeny v současné Etiopii. Tyto nálezy pomohly upevnit dominantní teorii, vyznávanou antropology za poslední desetiletí, že se moderní lidé, Homo sapiens, vyvinuli ve Východní Africe a poté migrovali severně do Asie a Evropy. Proto byla tato oblast přezdívána „kolébka lidstva“ (i když i Jižní Afrika si činí na tento titul nárok).
„Naše závěry napadají tento obraz v mnoha ohledech,“ řekl Hublin. Zkameněliny, které jeho tým studoval, pocházejí z jeskyně ve středním Maroku, tisíce kilometrů daleko od Východní Afriky. Zkameněliny ukazují na to, že už před 300 000 roky byli moderní lidé rozšířeni po Africe. Připomínám, že tehdy bylo snazší putovat přes africký kontinent, na kterém byly bohaté pastviny a jezera na místech, kde je dnes nehostinná saharská poušť.
V hlavním proudu vědy nevidím žádné přímé uznání této výzvy, tedy že vzhledem ke konvenčním předpokladům o lidském původu toto ukazuje na mnohem méně času, o 100 000 let méně, pro neřízené evoluční procesy, aby se uskutečnil přechod k nám. Když se časový rámec posouvá zpět – ať se to týká našeho druhu, velryb nebo života jako takového – je toto jen zřídkakdy dobrou zprávou pro evoluci.
Povrchní mysl vědeckého žurnalizmu si obyčejně takových věcí nevšimne. Když už o tom mluvíme, všimli jste si někdy, u kolika titulů nebo příběhů, podobných tomuto, to vypadá, jakoby to psala jedna a ta samá osoba?
- „Nejstarší fosilie Homo Sapiens, nalezené v Maroku, pozměňují historii našeho druhu“ – New York Times
- „Nejranější fosilní důkazy Homo Sapiens, nalezené v Maroku, přepisují příběh našeho druhu“ – Los Angeles Times
- „Objev nových fosílií v Maroku přepíše historii lidské evoluce“ – Quartz
- „Objev nových fosílií přepisuje historii prvních lidských bytostí – Extreme Tech
- „Příběh lidské evoluce v Africe podstupuje větší přepisování“ – Vox
- „Výzva nejstarší lidské fosilie přepisuje historii našeho druhu“ – Nature
Byla by to docela zajímavá studie, pro jinou příležitost, zahloubat se a přijít na to, kdo dává těmto žurnalistům slovník typu „přepisování“ historie – tím by se mohlo začít; jak to jednou někdo použije, další už to jen kopírují a opakují v celé škále publikací.
Je to celé ironie, ten výběr slov. V průběhu běžného editačního procesu slovo „přepisování“ se používá typicky pro vyjádření zlepšení jasnosti, srozumitelnosti. Když však toto slovo použijeme v oblasti původu člověka, pak má mnohem víc pravdy biolog Jonathan Wells, který nám připomíná toto:
Problémem s těmito nálezy fosílií je ten, že nikdy vlastně žádné trvalé vyjasnění lidského původu neposkytnou, jak po tom dychtí vědci i veřejnost. „Místo, aby toto vedlo k nějaké pěkné, čisté linii člověka od tvorů podobných opicím, k nějakému tvorovi podobnému šimpanzům,“ říká Dr. Wells, zkušený embryolog z U.C. Berkeley, „každý podobný nález ještě více celou záležitost zkomplikuje, víc než to bylo komplikované předtím.“
Čím více toho experti na lidskou evoluci vědí o našem původu, zřejmě tím méně této věci rozumí. Právě díky evolucionistickým předpokladům a domněnkám směr tohoto výzkumu a stavu poznání není od menšího k většímu porozumění, ale právě naopak. Výsledkem je, jak to velice upřímně přiznává Scientific American, „chaos“ („Prastaré fosilie z Maroka uvádějí původ moderních lidí do zmatku„). Pokud je tohle daná situace, pak je možná chyba v těch předpokladech.