Na Darwinův den Robert Shedinger vytáhl na světlo Darwinův blaf
Jonathan Witt
Z Creation Evolution News přeložil Pavel Akrman – 02/2024. Zdroj úvodního obrázku: Discovery Institute Press.
Redakční poznámka: Kterému jinému vědci se dostane takové cti, že se jeho narozeniny slaví jako svátek? Neslavíme Newtonův den, Einsteinův den nebo Pasteurův den, ale Darwinův den 12. února získal mezinárodní uznání. Webové stránky Darwin-online obsahují všechna jeho díla, spolu s „Knihovnou Beagle a itinerářem, vzorky, recenzemi, nekrology, vzpomínkami, fotografiemi Darwina“ a dokonce i deníky jeho ženy Emmy. Darwinův Down House poblíž Londýna je turistickou atrakcí, kam přicházejí návštěvníci uctít svůj idol. To jsou pozoruhodné pocty udělené muži, jehož jediným vysokoškolským diplomem byla teologie.
Proč se všechna ta pozornost soustředila právě na otce evoluční teorie? Odpovědí je náboženská povaha jeho názorů. Ostatně jak řekl známý ateistický křikloun a guru evoluční teorie, Richard Dawkins: „Před Darwinem mohl být sice ateismus logicky obhajitelný, ale až Darwin umožnil člověku stát se intelektuálně naplněným ateistou.“1
- R. Dawkins, The Blind Watchmaker: Why the Evidence of Evolution Reveals a Universe without Design
Obr. 1: U příležitosti Darwinova dne (12. února, narozeniny Charlese Darwina) vydal Discovery Institute Press novou nálož pravdy – knihu pod názvem Darwinův blaf: Záhadná kniha, kterou Darwin nikdy nedokončil.
Autor Robert Shedinger, profesor teologie na Luther College v Decorah, Iowa, vytáhl ze skříně Charlese Darwina dlouho přehlíženého kostlivce, který je pro darwinovskou mytologii zničující.
V dochovaných dokumentech dlouho ležel obsáhlý rukopis, který však Darwin nikdy nedokončil: totiž často slibované pokračování díla O původu druhů, týkající se speciace. O tomto spisu sliboval, že konečně poskytne solidní empirické důkazy o tvůrčí síle přírodního výběru. Připouštěl, že v knize O původu druhů (o které opakovaně mluvil jako o „pouhém abstraktu“) takové důkazy do značné míry chyběly. A přesto Darwin brzy toto své pokračování opustil, aniž by jakkoli odhalil čtenářské veřejnosti důvod takového rozhodnutí.
Dlouhodobě nevyřešená záhada
Otázka, proč Darwin odložil tuto práci stranou, nebyla nikdy uspokojivě vysvětlena. Shedinger ve své knize zkoumá téměř detektivním způsobem historické Darwinovy dopisy, poznámkové sešity a samotný nedokončený rukopis, aby dal dohromady řešení této záhady – totiž, že Darwin nikdy nedokončil své velké pokračování proto, že nakonec nemohl dodat „slíbené zboží“. Jeho kniha se začala s vážným úmyslem, ale zvrhla se v ničím nepodloženou slátaninu.
Kniha rezonovala také na osobní úrovni. Günter Bechly, mezinárodně uznávaný paleontolog vysvětluje: „V roce 2009 jsem jako darwinista a sloužící kurátor fosilního úseku v jednom z německých přírodovědných muzeí došel k překvapivému zjištění, že moderní darwinismus spočívá na pečlivě vybudovaném žvástu.
Jak říká Bechly, Shedingerova nová kniha mu pomohla pochopit, že „takovéto evoluční blafování má dlouhý rodokmen, který sahá až k samotnému mistrovi z Down House (Darwinovo bydliště, pozn. red.). Shedingerův hluboký vhled do Darwinových soukromých spisů vytáhl na světlo obraz muže, zdrceného pochybnostmi a nejistotami o své evoluční teorii, ale také muže, který svůj blaf zpracoval natolik rafinovaně, že možná přesvědčil i sám sebe.“
Také Jeffrey Kripal, profesor teologie J. Newton Rayzor na Rice University říká, že nová kniha zcela obnažuje moderní darwinismus. Kripal chválí Darwinův blaf jako „podrobně prozkoumaný kus nového vědeckého poznání“, který nám ukazuje, že „tento sebevědomý vědecký naturalismus, díky němuž je dnes Darwin mytologizován, je z velké části jen snůškou řečnických nástrojů a dogmatické víry, společně tvořící žvást masivních rozměrů“. Shedingerova kniha, uzavírá Kripal, „je historií vědy a studia náboženství ve své nejlepší podobě“.